Fenomén italský western: Sociokulturní charakteristiky jednoho žánru
Jan Švábenický
Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu. Autor se ho snaží představit z jiného pohledu, odlišného od výkladů, které se stále opakují v publikacích věnovaných tomuto žánru. Pro svou analýzu si zvolil několik okruhů, specifických témat. V úvodní historické části se zaměřil na revizi dlouhodobě a mylně zavedeného obrazu historie italského westernu spojeného zejména s tvorbou Sergia Leoneho. V následujících, interpretačních kapitolách rozebírá příznačné rozpoznávací atributy tohoto žánru, úzce spojené s náboženskou symbolikou, kulturní intertextualitou, anachronickými prvky, žánrovými konstrukcemi a filmovou hudbou. Autorův text uvozují osobní historická svědectví o vlastních tvůrčích zkušenostech z pera scenáristy Ernesta Gastaldiho, který pro knihu napsal předmluvu, a režiséra Giancarla Santiho, s nímž autor vedl rozhovor.... celý text
Přidat komentář
Ne, opravdu se nejedná o rozbor italského westernu od jeho vývoje až do současnosti (jak naznačují zdejší komentáře od uživatelů, u nichž pochybuji, že knihu vůbec četli). Zasvěcující charakter má pouze kompilační první kapitola, cenné shrnutí historie italského westernu od němé éry do roku 1964. V systematickém mapování žánru po uvedení Pro hrst dolarů ovšem kniha nepokračuje. Zbývající kapitoly už ani tolik nezohledňují sociokulturní kontext nebo produkční historii. Nabízejí hlavně únavný katalog motivů, s nimiž italské westerny opakovaně pracovaly. Autor se zaměřuje na detaily vyjímané z celku, bez širšího kontextu nebo bližšího představení titulů, z nichž vyzobává určité motivy. Komplexní audiovizuální díla jsou zas a znovu redukována na soubor ikonografických prvků, postav, témat a situací. Ubíjejícímu vyjmenovávání dalších a dalších příkladů (nebo jmen italských filmařů, kritiků a historiků, které autor zná, jako kdyby to samo o něčem vypovídalo) moc nepomáhá opakování informací, k němuž někdy dochází i v rámci jednoho odstavce nebo neochota vysvětlovat opakovaně používané pojmy, které lze vykládat různými způsoby. Vedle první kapitoly je užitečná ještě filmografie a bibliografie v závěru, jinak publikaci bohužel nemůžu doporučit. Zájemcům o italský western ovládajícím angličtinu doporučuji sáhnout raději po některé z nich Christophera Fraylinga, které jsou srovnatelně zasvěcené, ale zároveň při jejich čtení nezešedivíte.
Pro mne zcela ojedinělá kniha, až na dřeň naprostý rozbor italského westernu, od jeho vývoje až do současnosti mj. uvádějící na pravou míru zažité mýty, studnice informací pro příznivce tohoto žánru ,bohatý rejstřík filmů, nespočet odkazů, vysvětlující a doplňující informace o jeho osobitém pojetí, zvláštnostech a odlišnostech pro srovnání s americkým westernem,dle mého názoru ještě nikdy nebylo u nás toto téma zpracováno takto vědeckým a vyčerpávajícim způsobem jako v této knize.
Skvělá kniha na zajímavé téma. Autor je v tématu nejenom poučen, ale zná mnoho italských režisérů a dalších tvůrců osobně, dělal s nimi rozhovory - tedy sbírá informace přímo od zdroje - a soustavně již mnoho let publikuje.
Kniha nic nevynechává, nepohrdá filmem ze žádných subjektivních důvodů, a to žádným. Autor ví, že některé nejsou velikány, ale proč by neanalyzoval i takové výtvory. Tomu se neříká socialismus, ale jde o přístup, který se vyučuje na univerzitě a podle všeho jediný je správný, nechceme-li dělat dojmologii
Bohužel, tahle knížka je určená stejnou měrou jak milovníkům (spaghetti) westernů, tak milovníkům nudných akademických plků. Kdybyste při jejím čtení hráli drinking game a napili se pokaždé, když v textu narazíte na slova jako intertextuální, ikonografický nebo sociokulturní, byli byste už po jedné přečtené stránce jako dělo. Nebo spíš měli otravu alkoholem. Jedna kapitola se dokonce přímo jmenuje Sociokulturní intertextualita a ikonografické anachronismy - a já ji rovnou přeskočil, protože jsem podle názvu usoudil, že v ní nebudou žádná lidská slova.
Ale nějaké ty zajímavé informace v tom suchém akademickém blábolení pohřbené jsou. A tipy na řadu málo známých/neznámých filmů taky.
A i jen zběžné nahlédnutí do rejstříku připomene, že italští filmaři byli absolutní machři přes filmové názvy. Vtip byl v tom, že prostě vzali slogan, který bývá na filmovém plakátě pod názvem filmu, a povýšili ho na název. Obsahově šlo obvykle o hrozbu smrtí a formálně pak o neporazitelné kombo tří teček a vykřičníku:
- Bůh odpouští… já ne! (Dio perdona... Io no!)
- Bůh je stvořil… já je zabiju! (Dio li crea... Io li ammazzo!)
- Pomodli se k bohu… a vykopej si hrob! (Prega Dio... e scavati la fossa!)
- Hej, příteli… jsi mrtvý! (Ehi amigo… sei morto!)
Pak tu máme podokruh věnovaný konkrétním pistolníkům:
- Zabíjej, Django… zabíjej první!!! (Uccidi Django... uccidi per primo!!!)
- Kouřilo se mu z koltů… říkali mu Hřbitov (Fumavano le Colt... lo chiamavano Camposanto, Gli)
- Panna, zabiju tě, orel… jsi mrtvý… Mé jméno je Aleluja (Testa t'ammazzo, croce... sei morto... Mi chiamano Alleluja)
Ale samozřejmě uměli i kratší a neméně cool názvy:
- Pistole nediskutují (Le pistole non discutono)
- Bože, odpusť mé pistoli! (Dio perdoni la mia pistola!
- Ve jménu otce, syna a koltu (In nome del padre, del figlio e della Colt)
- Jdu, vidím a střílím (Vado, vedo e sparo)
A je jich tam mnohem víc.
Štítky knihy
křesťanství rozhovory výtvarné umění westerny dějiny filmu ikonografie intertextualita kinematografie filmová hudba a zvuk populární kulturaAutorovy další knížky
2021 | Fenomén italský western: Sociokulturní charakteristiky jednoho žánru |
2013 | Proměny westernu |
2021 | Psychoanalytický Příbor: Sigmund Freud a jeho moravské rodiště |
Tato kniha je věnována jednomu z nejoblíbenějších filmových žánrů, italskému westernu. Kniha je určená nejen filmovým fanouškům nebo milovníkům tohoto žánru, ale každému, kdo se chce o těchto filmových dílech dozvědět něco více. Je vidět, že autor knihy danému žánru rozumí, dobře se v tématice orientuje. Kniha je velmi přehledná, čte se velmi pěkně. Je doplněna spoustou zajímavých fotografií. Ze všeho nejvíc mě potěšil kompletní přehled natočených titulů. Jediné, co bych knize vytkl, je způsob, jakým byl zvolen poznámkový aparát. Kdyby se nacházel například pod čarou dole, bylo by to přehlednější. Ale i tak knihu všem vřele doporučuji.