Ferdinand Maxmilián Habsburský
Gabriele Praschl-Bichler
Podtitul: Soukromé dopisy mexického císaře a jeho rodiny: poprvé zveřejněná korespondence Habsburků Rakouská historička, která se zaměřuje na dějiny Habsburků, se tentokrát zabývá zejména osobností mexického císaře Maxmiliána Habsburského (bratra císaře Františka Josefa I.) – a to hlavně prostřednictvím jeho korespondence s některými členy rodiny. Autorka shromáždila a zveřejnila intimní rodinnou korespondenci Habsburků; čtenář má tak příležitost seznámit se s nejužším rodinným kruhem této dynastie. Jde tedy o dopisy výlučně soukromé, autorka je vždy necituje jako celek, ale vybírá jen některé zajímavé pasáže a další text jen komentuje, případně blíže vysvětluje. V těchto komentářích se autorka snaží představit rodinu v co nejlepším světle a vyvrací ustálené všeobecné mínění o příliš formálním vzájemném jednání. – Dopisy hlavního protagonisty – císaře Maxmiliána jsou citovány bez přerušení, své dojmy (kupodivu někdy dost příkré) autorka vkládá jen jako poznámky v závorce. Vlastní Maxmiliánovy snahy v Mexiku popisuje až v poslední kapitole. Připojen jmenný rejstřík.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , Ikar (ČR)Originální název:
Ich bin bloß Corvetten-Capitän..., 2006
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha. Líbí se mi vyprávění autorky a zvláštní vkládání dopisů v textu, na to jsem si musela zvykat. Nejvíc jsem ovšem překvapená z některých historických odhaleních, o kterých jsem dosud netušila.
Opravdu zajmavě a čtivě sepsané soukromé dopisy z velmi významné rodiny, díky nimž se vysvětlí několik historických polopravd a omylů a především nabídne pohled do císařské rodiny mimo oficiální události. Jedna z věcí, co mě zaujala byla, že se v knize objevují dopisy jen adresované jen dvěma osobám, což je poměrně zvláštní. Ale abych jen nechválil, velkou skvrnou na knize jsou poměrně často vynechávána (možná pro autorku špatně čitelná) jména a názvy, čímž dané úseky dopisů často ztrácejí pointu
Další z autorčiných knih o Habsburcích. Vnáší nové světlo na vztah mezi oběma císařskými bratry, a především na vztah arcivévodkyně Žofie a císařovny Alžběty (ten je už od padesátých let mylně interpretován historiky i v literatuře faktu). Forma korespondence je v knize neobvyklá, zpočátku se čte složitě.
Štítky knihy
námořnictvo aristokracie, šlechta František Josef I., 1830-1916 Habsburkové Sisi, Alžběta Bavorská, 1837–1898 Mexiko císařové Rakousko-Uhersko arcivévodkyně Žofie, 1805-1872Autorovy další knížky
1996 | Korunu snímám z unavené hlavy |
2010 | Naše milá Sisi |
1996 | Císař František Josef zcela privátně |
2005 | Habsburkové a nadpřirozeno |
2008 | Ferdinand Maxmilián Habsburský |
Pridávam sa k užívateľke Chemiczke, taktiež som si dlhšie zvykala na menej obvyklý štýl písania, ale rozhodne to bolo v konenčnom dôsledku na prospech veci, pretože listy, citáty, fotografie (a už tradične u tejto autorky podrobný register a bibliografia v závere) dávajú príbehu širší rozmer, ľudskosť a priestor pre čitateľa, aby mohol priamo vhliadnuť do mysle aktérov bez (nad)interpretácie autorkou. Už názov prvej kapitoly je citátom a následne podrobne vysvetlený, preto som si knihu zvolila do príslušnej témy výzvy. Rozhodne doporučujem, musela byť za tým neskutočná rešeršná práca!