Fico: Posadnutý mocou

28.06.2024

Pro mě jako českého čtenáře informačně hodnotná kniha, těžko však posoudit, zda stejně hodnotná bude i pro slovenského čtenáře znalého tamního politického provozu. Tam si umím představit, že struktura knihy postavená chronologicky a nikoliv po jednotlivých nadčasových trendech a fenoménech spojených s Ficem bude vnímána jako rozevlátá a rušivá.

23.12.2023

Tak se podíváme na Bobův profil. Začínáme Kuciakem, co se dá očekávat od jeho šéfa. Pak zabředeme do jeho předpolitických časů, co mě osobně zajímalo nejvíc a v knížce je toho nejmíň, nakolik Boby si střeží svou minulost jako ostříž. A pak už je to politická profilace, která prochází jeho působení ve veřejném životě víceméně do dnešní dní. A jak si knížka vede? Průměrně.

Jestli je čtenář Bobův odpůrce, bude si lahodit nad tím, jaká je to „svi*ě“ a jestli jeho volič, tak takovou snůšku ani nebude číst. :D Ale nehodnotíme tohoto borce, hodnotíme knížku. A ta selhává na dvou polích, které autor nemohl ovlivnit. První je Bobova osobnost, kdy, dle svědectví knížky, nenavazuje přátelské vztahy a drží si odstup i od dlouholetých spolupracovníků. Druhé je fakt, že vše, co čteme je jen pohled z venku, který nanejvýš interpretuje několik málo veřejných, nebo odposlechnutých vyjádření, nebo jak se říká, svědectví z druhé ruky. :D A to není mnoho.

Samozřejmě knížka podtrhává Bobův mediální profil, kde autor ozřejmuje mediální zkratky a kritiku, která se na Fice valí. Což je rozhodně pozitivní a závěrečné shrnutí je v zásadě velice laskavé, díváme-li se na něj v kontextu veřejného vystupování autora, ze kterého averze vůči tomuto politikovy leze z důlků, a to se dle svých slov ovládá. :)

Jaký Boby je však nevíme. Z těch mála střípků se ukazuje jako kluk, co se chtěl dostat k moci. Co konkrétně si tím kompenzoval, nebo jaké úmysly měl se nejspíš nikdy nedovíme. Následně postupoval v politickém světě vzhůru. Za čest mu jistě slouží jeho odbornost, a to jak školní, tak profesní, co ve slovenské politice nebývá zvykem. Zvenku pak pozorujeme jeho proměny, vyčerpání a neodmyslitelný populismus. I když zde si myslím, že jej autor milně interpretuje. Neboť Boby ví, čeho si jeho elektorát žádá a to mu i dodává. Takže možná problém ani tak není v Bobovi, jako v jeho voličích. Na druhé straně nedokázal obhájit své prospěchářské praktiky a morálně si více krát v očích velkého procenta Slovenska zdiskreditoval. Ale jeho elektorát drží. A nakonec pro něj dělá první poslední. A pro sebe. Ale s tím jeho voliči počítají. :)

Co je však hodně symbolické, tak jeho italské příjmení, podobně, jako jeho odštiepok Pele. A nejvíc zábavné je, že má hned několik významů. Fík, jako figu je ti do toho, čo ja robím, ale také to znamená pohrdavé gesto a v neposlední řadě cool típek. S takovým jménem se pro politiku zrodil a když věříte na symboliku, tak možná to vysvětluje, jaký je a proč. :D

Závěrem hodnotím knížku na 3, neboť je zdlouhavá, místy opakuje věci, které jsou hodně mediálně známé a výčet jmen a kauz je zkrátka nudný. To, jaký dopad má tento aktivní politik na fungování Slovenska a jeho obyvatelstva nehodnotím.