Fikce a historie v období postmoderny
Lubomír Doležel
Lubomír Doležel je literární teoretik a autor projektu teorie fikčních světů. Teorie, která úspěšně vstoupila do světové debaty a k níž se myšlenkově přihlásili například Umberto Eco, Marie-Laure Ryanová, Thomas Pavel, Linda Hutcheonová, Ruth Ronenová ad. V této, zatím své poslední knize Fikce a historie v období postmoderny vychází Doležel ze závěrů a návrhů své předchozí publikace Heterocosmica a posouvá se na hranici, kde se rozhoduje o ontologickém statusu vyprávění. Přes své literárnĕ teoretické kořeny patří tato kniha do oboru „metahistorie“, jak ho případnĕ pojmenoval Hayden White. Bývá přitom často uváděno, že postmoderní metahistorie zpochybnila zásadní rozdíl mezi fikčním a historickým narativem. Doležel polemizuje s touto pozicí tím, že zkoumá vztah mezi historiografií a tvorbou fikce v rámci sémantiky možných svĕtů. Zásadní rozlišení mezi historickou a fikční reprezentací minulosti zakládá na rozlišení historických a fikčních možných svĕtů. Z tohoto rozlišení pak odvozuje – s odvoláním na J. L. Austina - protikladné vlastnosti historických a fikčních textů. Autor analyzuje konkrétní díla angloamerických historiků a tvůrců historické fikce, která potvrzují, že postmoderní praxe nepřijímá ztotožnĕní historického bádání s historickou fikcí.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Heterocosmica: Fikce a možné světy |
2014 | Narativní způsoby v české literatuře |
2008 | Fikce a historie v období postmoderny |
2004 | Identita literárního díla |
2013 | Život s literaturou |
Jelikož nemám příliš zkušeností s texty o literární teorii, měl jsem obavy, zda knihu pochopím. Přestože občas nějaké větě nerozuměl, tak musím říci, že se jedná o velice zajímavou knihu plnou zajímavých myšlenek, která mi dala dost přesvědčivě a zevrubně odpověď na otázku, jestli se dá brát historický román jako zdroj historického poznání. Koho tato otázka také zajímá, rozhodně doporučuji sáhnout po této publikaci.