Filipka
Jaroslava Reitmannová
Nezbedné příhody o Filipce, která chtěla, aby malý bráška vyrostl a tak vzala konvičku a lila na něj vodu.
Přidat komentář
Krásná knížka, doma mám stařičké vydání a ráda se k němu vracím. Akorát musím říct, že Filipčina maminka je možná z tehdejšího pohledu je možná ukázková, ale ve skutečnosti je trochu citová vyděračka. Ale to je jen detail :)
V dětství jsem se ráda k této knížce vracela, připadala mi z dávné doby zvláště díky překrásným ilustracím.
Jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy předčítala. Doporučila mi ji maminka, že si ji kdysi jako školačka půjčovala v malé vesnické knihovně. Opravdu krásná knížečka, milé ilustrace a poučné příběhy. A ještě se mi nestalo, že by mi při předčítání vynechával hlas a tekly slzy jako při příběhu o smutných hračkách. A co víc, slzy tekly i mému sedmiletému synovi a ten menší bez vyrušení poslouchal... Opravdu krásná a nezapomenutelná kniha. :-)
Jako dítě jsem tuhle knihu milovala a Filipce záviděla jejího Kudláska a moc jsem si přála takového kamaráda. Nedávno jsem si knihu zase vytáhla z knihovny a začetla se do ní. Je to krásný příběh dětského světa.
Letos je mi padesát a na tuto knihu z dětství si pamatuji úplně přesně. Hlavně se mi líbily krásné obrázky. Pamatuji si jak Filipka jezdila ve výtahu nahoru a dolů a pak jí bylo špatně, nebo obrázek na kterém mamince líže z misky vanilkový krém. Když vidím titulní stránku knížky, jsem dojatá.
Filipka mne provázela celým dětstvím a pročítala jsem ji pořád dokola. Veselé příhody jsem milovala a vyprávění o smutných hračkách mi vhánělo do očí slzy. Je to nádherná kniha a nejen pro holčičky, které mají doma malého brášku.
Filipka je moje nejmilejší knížka z dětství. Četla jsem ji pořád a stále ji mám. Nikdy nezapomenu na krásné přátelství Filipky a Kudláska. I na to, jak Filipka zalévala svého malého bratříčka jako kytičku, aby rychleji vyrostl. Nebo, jak jezdila se svým kamarádem výtahem nahoru a dolů a také, jak se ztratla v Praze a ještě spousty dalších příhod. Nádherná knížka.
Tahle knizka ve me navzdy zanechala predstavu utulneho bezpecneho domova, plneho pohody a lasky. Cetla jsem ji v prvni tride a pak v ruznych intervalech a take se svymi detmi, vlastne donedavna, pak jsem bohuzel prisla o vetsinu knihovny...nektere obrazky z tehle knizky mam dodnes jasne pred ocima a ten panacek na titulni strane Hadracek nebo Kudlasek? - tak toho zna od sve maminky uz i moje vnucka....
chce se mi brečet že ani WEIL tuto knihu neokomentoval je krásná příhody o Filipce jsou bomba bomba bomba
Autorovy další knížky
1960 | Filipka |
1980 | Šibal Krakonoš |
1992 | Velká voda |
1967 | Katala v zoo |
1955 | Na shledanou, Sojčata! |
Kniha moji maminky, kterou jsem jako malá milovala a dnes s nostalgii zase otevřela a četla. Skvělá kniha