Filmové komedie I.
Zdeněk Svěrák , Ladislav Smoljak
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314240/mid_filmove-komedie-i-WUa-314240.jpg
4
67
67
Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky. Jáchyme, hoď ho do stroje je první pokus autorské dvojice Smoljak-Svěrák o průnik do kinematografie. Průnik se povedl, a tak jsme přidali Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa. Najdete tu také titul Vrchní, prchni – můj první samostatný scénář a Smoljakova první samostatná režie. Aby svazek nebyl tenký, posílili jsme ho o Vesničku mou střediskovou. Zdeněk Svěrák... celý text
Přidat komentář
Při čtení se pobavíte stejně jako když sledujete filmy od autorského dua S+S. Knižní předloha se pochopitelně místy od filmu liší, ale líbit se kniha bude i tak. Kdo filmy zná, tak při čtení mi u jednotlivých postav budou naskakovat herci z filmů. Což je vtipné třeba u Dalibora Vrány, který ve filmu v podání Josefa Abrháma pořád pohazuje patkou a v knize má pleš.
Musim rict, ze dvojku mam prectenou davno, protoze ty filmy jsou mi mnohem blizsi nez z teto knihy. Ale cist si je touhle povidkou formou me bavilo mnohem vic nez na ne koukat. Super:)
Jakkoliv komentovat děj či hlášky z notoricky známých filmových komedií tohoto dua...je navýsost zbytečné :-)
Pokud máte tyto filmy rádi, přijdete si na své - člověk to vidí hezky černé na bílém. A protože jsem nikdy neměla ráda Jáchyme, hoď ho do stroje, nebavilo mě to ani číst. Což je ale samozřejmě jen můj problém.
Vyzdvihuji tedy především schopnost Zdeňka Svěráka hrát si s češtinou. On to umí dokonale.
Ačkoliv většinu příběhů bych mohla přeříkávat z paměti bylo super si to přečíst :-)
Chválit předobrazy oněch pěti filmů je nošením dříví do lesa, ale pořád vzpomínám u Marečka na legendárního tlumočníka z Rumunštiny pana Vozába a jeho zlidovělé Hujer, metelesku blesku, i když se ten film panu 2.prezidentovi opravdu, ale opravdu nelíbil . A Na samotě u lesa, fantastický řemeslník pan Řehák, který šéfoval z křesla renovaci chalupy ubohého vlastníka, obklopen basami piva - nádhera. A samozřejmě Vesnička středisková, natočená prý náhodou a pořád vidím předsedu JZD pana Štibicha, který napomíná Václava (O.Vlach), aby si dal bacha na ty sirky. Maličkosti ? Ano, ale našinec nezapomíná. Všechny filmy vzniklé z těchto předobrazů, beru jako nádherné pohlazení čtenáře.
Opět jsem se pobavil po přečtení této publikace, je stále zajímavé porovnávat texty se skutečnými filmy, Smoljak a Svěrák jsou borci, škoda, že prvně jmenovaný není již mezi námi.
Filmové komedie autorů Smoljak & Svěrák jsou notoricky známé a to je velké štěstí této knihy. Pokud by si člověk nepředstavoval při čtení herce a scenérie filmů, byla by tato kniha jen prázdnou skořápkou, bez hlubšího děje i poselství. Jako odpočinkové čtení dobré, ale v čtenáři to nic nezanechá
Odpočinková knížka plná předloh k známým komediím. Doporučuji z vlastní zkušenosti jako ideální čtení do nemocnice- ale samozřejmě nejen tam.
Mám strašně ráda buď knižní předlohy filmů nebo naopak přepsané filmy do knižní podoby. Navíc všechny tyto filmy znám, takže taková optimistická a odpočinková knížka.
Skvělá knížka, i když pravdou je, že povídky mi přišly o něco lepší. Patrně to bude tím, že jsem většinu filmů viděla.
Genialita Zdeňka Svěráka je znát v jeho práci s českým jazykem ve všech formách jeho tvorby, ať už se jedná o scénáře, písňové texty nebo jako v tomhle případě o literární činnost.
Těžko se asi najde čtenář, který by neznal filmy natočené podle Svěrákových předobrazů. Takže je předem jasné, že Karel Pávek je vlastně Marián Labuda a děda Komárek nenapodobitelný Josef Kemr. Děj filmů přesně nekopíruje předlohu, ale rozdíly jsou spíš kosmetické a pro čtenáře tak pokračování příběhu není překvapením. Přesto nás autor dokáže donutit tu k úsměvu, tu k dojatému pomrkávání očima. A určitě i k tomu, že se ke knize s notoricky známým dějem budeme opakovaně vracet.
Část díla
Jáchyme, hoď ho do stroje!
Marečku, podejte mi pero!
Na samotě u lesa
Vesničko má středisková
Vrchní, prchni!
Obdivuji pány Smoljaka a Svěráka a zvlášť od pana Svěráka si s velkou radostí přečtu cokoli. Ale tady mě prostě rušilo, jak moc známé příběhy jsou. To už prostě všechno vidíte jasně před sebou a nekoná se žádné překvapení. :)