Michelangelův zápisník

28.07.2024

Zajímavé oddychové čtení.
Trochu jsem postrádala ten zápisník.
Rychlé čtení na vyčištění hlavy .

08.12.2020

Srovnání s Danem Brownem je v tomto případě úplně mimo diskuzi, ač se o to Argo v nadpisu snažilo. Paul Christopher je určitě dobrej vypravěč (četl jsem už Jericho), ale u námětu založeném na jednom historickém zápisníku neuděláte konspirační teorii, ze které upadnete ze židle. Určitě ne tak, jak to podává spisovatel. Tento román je spíše solidní thriller, který dokazuje, že spisovatel má perfektní přehled o významných kulturních místech New Yorku, jako jsou třeba muzea, což se mu upřít rozhodně nedá. To je ale všechno. Neočekávejte žádný wow námět, spíše jde o pohodový dobrodružný thriller s lehkým historickým nádechem.

17.08.2020

Spíše než o Michelangelův zápisník zde jde o umělecká díla,tajné spolky a nacisty.Celkový příběh mě moc nezaujal, nemělo to žádný spád a slepenec stokrát omletých situací v tomto případě nezafungoval, postavy nevýrazné.

16.01.2019

Záhadné tajemství Michelangelova anatomického zápisníku, zmizelý nacistický transport ukradených uměleckých děl, tzv. Kvedlinburský poklad, a k tomu ještě vatikánské techtle mechtle okolo papežského bastarda. Tak si říkám, jestli si Paul Christopher neukrojil až příliš velké sousto. Ne že by se to četlo špatně, nebo to bylo vyloženě nudné. Naopak, vyprávění má spád a nenechá čtenáře ani na chvíli v klidu. Ale už mi to přijde natolik překombinované, že se v tom hektickém zřetězení záhad nakonec ztratí vlastní motivy jednání ústředních postav. Budování tajemné atmosféry jde chvílemi až tak daleko, že to působí uměle a vytváří šum, který pohltí dynamiku příběhu. Postavy se v tu chvíli stávají statisty ve hře, která je doslova míjí. Samotný Michelangelův zápisník tady nakonec má jen epizodní roli, když o něj na začátku knihy zakopneme, abychom se s ním už ve zbytku děje nepotkali, a to ani v asociacích. Těžko uvěřitelný je i závěrečný souboj, kdy jde Finn s klíči v pěsti proti Glocku v rukou profesionála. Na druhou stranu její cyklistická honička ulicemi New Yorku je perlička, kterou hned tak něco nepřekoná. Ale bohužel, jedna strhující scéna díru do světa neudělá a ostatní je příliš zmatené, než abych knize přiřkl více než tři hvězdy.

14.10.2015

Začátek se zdál docela zajímavý, ale zhruba od poloviny kniha ztrácí tempo, nápad, originalitu. Kniha mi připomněla vykrádačky všech možných krimi knih. Michelangelův zápisník? Ani náhodou! Doporučuji jako jednohubku na delší jízdu vlakem nebo autobusem na dovolenou :-) Nic Vám to nepřidá, ale aspoň to cestování rychle uteče.

Nic moc. Nedočetl jsem.

13.03.2015

Nebavilo mě to, vadilo mně střídání dějové linie, tu v současnosti a najednou během války. A to mě štvalo asi nejvíc. Takže jsem asi od poloviny knihy přeskákala tyhle stránky a snažila se rychle dostat ke konci...přiznám se, že jsem i váhala knihu odložit.

09.12.2013

Asi mám na celou sérku podobný názor jako "bukiet". Všechny 4 díly jsem přečetla během 2 dnů. Četlo se to opravdu rychle a dobře, ale jak už bylo řečeno, nakonec mě to celkem zklamalo. Tedy takto: první díl se mi vlastně dost líbil. Byl celkem akční i záživný a na základě toho jsem si chtěla přečíst i ty další a právě z těch nanicovantých pokračování jsem pak byla dost zklamaná, škoda.

18.10.2013

Pro mě teda jednoznačně jeden z největších přehmatů poslední doby. Odpověd na otázku, která se vyjímá na přebale "Zastíní Paul Christopher Dana Browna?" je více než jasná: Christopher nesahá svému mistrovi ani ke kotníkům, takže o nějakém srovnání nemůže být řeč!
Jediné společné pro oba autory je východisko, tedy jakási historizující mystifikace, leč v případě Michelangelova zápisníku naprosto tristně zpracovaná. Kniha jakoby se snažila obsáhnout obrovské množství postav, míst, faktů... Děj se tak neustále tříští na kousky, které nejde slepit dohromady. Čtenář se už po několika kapitolách (a kapitoly jsou tu opravdu krátké) neorientuje v té změti míst, časů, postav a rádoby nahodilých událostí. V každé kapitolce se objevuje spousta nových postav, které logicky nezapadají do děje a které ve výsledku ani nejsou pro děj (a ani jakoukoli epizodu) důležité (naopak se většina postav už v žádné jiné kapitole neobjeví), tudíž vzniká obrovský zmatek v tom, kdo je kdo a proč vlastně se o něm píše. Nakonec ani nevíme, v jaké časové lince se pohybujeme, protože autor čas ani místo neoznačuje, třebaže skáče z jedné doby do druhé a stejně nakládá i s místy). To bychom mohli autorovi odpustit, pokud by jeho počínání bylo nakonec nějak vysvětleno, ale co je důležité, jakákoli souvislost mezi postavami, časovými linkami a dílčími událostmi čtenáři uniká, takže jeho zmatení je ještě umocněné. Jako by si Paul Christopher ukrojil velkého sousta, jako by chtěl obsáhnout nemožné. A jak jinak - opravdu se mu to nedaří.
Jediný pozitivní fakt na Michelangelově zápisníku je to, že se čte velmi dobře, takže konec přijde poměrně brzy a netrápí tak čtenáře ještě o něco déle, než je nezbytně nutné.

06.10.2013

celkem čtivě napsáno, příběh je napínavý a není zbytečně natahovaný

20.03.2013

Takže varování, tohle opravdu není Dan Brown a jiní podobní autoři. Postupné odhalování tajů minulosti a potvrzování kontroverzních teorií je nahrazeno banální špiónsko-lupičskou zápletkou z druhé světové.

25.10.2011

Čtivá je určitě, ale na otázku v anotaci, zda tento autor přečtí D.B., tak určitě ne, začátek chytlavý, ale později od prvotního tématu autor hodně opouští, nadchne nás Michelangelem a nakonec řeší SS a krádeže umění v II.SV...
Ale pro ty, co rádi detektivku a trochu vzrušení určitě...