Food Junkie - Posedlý jídlem

02.11.2016

Prožraná zpověď

A já si našel idol. Tak takhle já bych si chtěl žít. Žít jako pan Kallentoft. To jest být úspěšným spisovatelem detektivek a užívat si gastronomii, jelikož i mě hrozně baví vaření a ochutnávání jídel. O mně však tato recenze být nemá a tak se vraťme ke knize. Začnu varováním, že ji nečtěte rozhodně při držení diety a večer, jelikož vás donutí zajít do ledničky pro něco málo na zub. Samozřejmě to něčím malým na zub skoro nikdy nekončí. Pokračovat pak budu tím, že knihu jinak naprosto všem doporučím. Pro autora není jídlo jen jídlo, jen nutnost k přežití. Pro něj je to život, životní styl a něco čemu je naprosto oddaný. Rozlučme se tak s pocitem, že třeba nějaký nakládaný hermelín je vrchol gastronomie, zaplačme si tiše nad tím, že mnoho rodin není schopné finančně utáhnout teplé večeře, tudíž jejich gastronomický vrchol je pečivo s něčím k oné večeři a začtěme se a žasněme. Tahle gastronomie je úplně jiná a prvotřídní. Setkáváme se tu tak s pokrmy jako kaviár (jen ten nejlepší), žraločí ploutve, filet mignon, kachnička (ale ne jen ta naše klasická pečená), ryba Fugu, plátky zlata a mohl bych pokračovat. Samozřejmostí jsou pak i ta nejvybranější vína. Jídlo se musí někde připravovat a tak přijměte pozvání do těch nejlepších světových restaurací. Podíváme se tak skrz ně například do New Yorku, Sydney, Bangkoku, Macaa, ale i do vybraných nejlepších španělských restaurací či restaurací ve Švédsku. Z celého světa tak vlastně chybí jen pokrmy a restaurace z Afriky. Což mně přijde škoda, jelikož by se i tady určitě něco našlo. Kallentoft jinak opět skvěle vykresluje veškeré prostředí a dokonce v příběhu najdete i jeho typické promlouvání mrtvé duše tolik typické pro jeho detektivky. Hodně se mně líbilo, že autor dokázal nahlížet na jídlo i z humorného hlediska (třeba jeho vzpomínka na vanilkovou zmrzlinu navždy spojená s prděním jeho spolužáka ve škole). Kniha však není jen o jídle, ale je to i jakýsi milostný román a vyprávěním o přežití. I tuto složku zvládl sepsat Kallentoft bravurně. Hlavně mě dostala kapitola, ve které zjišťujeme, že jeho matku v dětství osahával její strýc. Dostávání se z o otravy krve, či podezření na synovo krvácení do mozku byly další silné motivy v této knize, díky nimž je tak skvělá. Čtení tohoto díla vám jinak moc času nezabere (264 stran).

Pan autor touto knihou pro mě dokázal, že není jen autorem skvělých detektivek, ale je to prostě obecně skvělý autor, který umí vyprávět. Stejně tak jak z dobrého jídla budete mít plné břicho, tak po přečtení knihy budete mít plně nový a krásný čtenářský zážitek, jenž já hodnotím 100 %.

Poznámka na závěr: Když už se jedná o knihu hodně spjatou s jídlem a gastronomií, tak mi dovolte sepsat pár mnou osvědčených dobrot. Všechny jsem jinak někdy sám vařil a ano možná vám jejich příprava přijde drahá či časově náročná, ale proč si někdy neudělat takhle radost. Ten pocit potom je opravdu báječný.


1) Koláčky s balkánským sýrem a jahodami
2) Dýňovo-krupicová kaše
3) Chlebová pánev po Španělsku
4) Salát z červeného zelí s vinnou zálivkou
5) Kuřecí s mátovou omáčkou
6) Vejce plněná tuňákovým krémem
7) Pečené kuře s rozinkovou omáčkou
8) Semla
9) Koláč s kandovaným citrónem
10) Pomazánka z bílých fazolí a sušených rajčat
11) Rybí frikasé s hráškem
12) Dánský pekáček
13) Finská švestková polévka
14) Africké kari
15) Quiche s krémem z pečených paprik a s kozím sýrem
16) Korsické hovězí s francouzskou kaší a nebo cuketovými bramboráčky
17) Plněné zelné závitky
18) Red Velvet řezy s červeným ovocem
19) Grilovaný losos s limetkovým máslem
20) Krabí koláčky
21) Pomerančovo-čokoládové koláčky
22) Bílá fazolová polévka
23) Hovězí s houbami a zeleninou na pivě
24) Třešňovo-jablečný pudink
25) Italské masové koule s kukuřičnou kaší
26) Květák s citrónem a česnekem
27) Mangové lassí
28) Ananasové čatní
29) Zapečená jablka s tvarůžky
30) Mandarinková kuřecí polévka s pistáciemi a mátou
31) Kuřecí s houbami v jogurtovo-hořčičné omáčce
32) Banánové lívance s dýňovou marmeládou
33) Sýrové taštičky z Balkánu

15.04.2016

Divná kniha… Mám rád dobrou gastronomii a cestování. Tato kniha slibovala obé v zajímavé kombinaci. Ale nabízí jen jakousi směs temného monologu o bolesti a nemoci, prokládanou jídlem. Tu a tam je to zajímavé. Ovšem velmi spoře. Spíše vás přejde na jídlo chuť. V anotaci se píše „jakási polemika s Jonathanem Safranem Foerem…“– no tak to rozhodně ne. Foer píše lehce a je plný humorného nadhledu a světla. Z Food Junkie vám bude zima a moc se nezasmějete. Ani jsem to nedočetl.

Hruuuza, nedočetla jsem ji skoncila jsem u 150 strany přišlo mi že knižku psala nějaká psychicky nemocná osoba.... rozhodně mi nesedělo jak jen hazel ciframa kolik a za kolik toho vypil a snědl.... to opravdu kupujete jeho knížky jen proto aby peníze takhle rozházel.... nemám nic proti lahvince na oslavu nebo dobré večeři ale proč se tím chlubit? Knížka mi nedala vůbec ale vůbec nic, o michelinských restauracích si můžu přečíst jinde a daleko v lepší kvalitě a hlavně asi se nepůjdu najíst do restaurace kde dám nějkolik desítek tisíc za jediný chod.... čekala jsem uplně ale úplně něco jiného :-(