Forman Lacina
Vlasta Pittnerová
Mravoučná povídka z vesnického prostředí o životě na samotě v podhůří, kde rodina chalupníka několik generací provozovala formanské řemeslo. Jakub Lacina převzal formanské řemeslo po předcích a vykonával ho celá léta poctivě a s láskou. Oženil se s mladou dcerkou ze zájezdní hospody, zvyklou na veselý a pestrý život ve velké rodině. Po příjezdu na samotu mladá žena těžko přivykala společnosti starého tchána a švagrové, tichý a bohabojný život v práci ji nudil a mužova častá nepřítomnost ji mrzela. Brzy k manželovi ochladla a našla zalíbení v chasníkovi ze vsi. Krátce po narození dcerky s ním od manžela utekla, ale na cestě je jako boží trest oba zabil blesk. Jakub Lacina pak po zbytek života žil a pracoval jen pro své dítě a když skončil s formanským řemeslem, s pokornou radostí sledoval plody své tradiční výchovy v rodině své dcery. ... celý text
Přidat komentář
velmi pěkný příběh, jeden z nejhezčích od V. Pittnerové. Četla jsem vydání, které obsahuje ještě krátkou povídku s názvem Justina Řimáková, který je moc smutný, ale krásný.
Štítky knihy
venkovské rományAutorovy další knížky
| 2010 |  Vánoční obrázky |
| 2006 |  Plivník |
| 2008 | A láska přišla |
| 2005 | Osiřelo dítě |
| 2006 | Na gruntě u Buřilů |
Vyřazeno z knihovny, jako stvořené na cestu vlakem. Knížka se moc dobře čte, ačkoli oba příběhy, Forman Lacina i Justina Řimáková, jsou protkány utrpením hlavních hrdinů. U prvního příběhu mě trochu zarazilo, že Lacinova žena, ač z úplně jiné oblasti, v knize mluví stejným nářečím, jako Lacina, jeho otec a sestra. Jelikož Rozárka si v manželově domácnosti nedokázala zvyknout, pochybuji, že by se přizpůsobila jazykově, to je věc, která se nemění tak snadno ani po letech. To ale není hlavní důvod mého nižšího hodnocení. Samozřejmě je to příběh ve stylu "tady a teď", nečekejte žádné podrobné vylíčení psychologie jednotlivých postav ani nějaké komplikované zápletky. Prostě žádná "vysoká" literatura – ale za přečtení stojí.