Fotograf ztracených
Caroline Scott
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465049/bmid_fotograf-ztracenych-6aR-465049.jpg
3
12
12
Tři roky po konci první světové války dostane Edie Blytheová obálku s fotografií manžela Francise. Ten se pohřešuje od podzimu 1917, kdy měl padnout v bitvě. V obálce není žádný dopis ani zpáteční adresa, poštovní razítko je rozmazané. Francis na fotografii vypadá starší, než když ho Edie viděla naposledy těsně před jeho zmizením, a má na sobě civilní oblečení. Napadne ji, že fotografii možná poslal on sám, a vydá se hledat pravdu. Francisův bratr Harry, který se z války vrátil, se teď živí jako fotograf. Pro zarmoucené rodiny fotí hroby padlých vojáků. Tento úkol ho vrací na bitevní pole západní fronty, kde bojoval spolu se svými dvěma bratry. Harry nevěří, že Francis přežil. Vždyť přece viděl, jak ho střelili do hrudi. I přesto však bratra na svých cestách hledá. Edie a Harry se léta neviděli, ale jejich pátrání je znovu svede dohromady. Jak odkrývají pravdu – společně i každý zvlášť –, pronásleduje je nejen minulost, ale i výčitky svědomí a to, co cítí – vůči Francisovi i vůči sobě navzájem.... celý text
Literatura světová Romány Historie
Vydáno: 2021 , DominoOriginální název:
The Photographer of the Lost, 2019
více info...
Přidat komentář
Já jsem úplně nadšený nebyl, i když téma je velmi zajímavé a pro mě v podstatě neznámé - vlastně jsem nikdy neslyšel o lidech, kteří po válce hledají hroby padlých, aby se pozůstalí mohli "nějakým způsobem ukončit své očekávání... ". Místy jsem se ztrácel.
Hodně náročné čtení. Je to psychologický román, který se odehrává ve dvou rovinách. Za války a po ní. Před vypuknutím 1. světové války žijí tři bratři a jejich maminka jako jedna rodina, s manželkou jednoho z nich. Pak ty tři muže válka odvede a po ní už je všechno jinak. Jeden padne, druhý je nezvěstný a třetí po něm pátrá. Spolu s jeho manželkou Edií, která po obdržení pohlednice s Francisovým podpisem nechce uvěřit v jeho smrt. Další postava je Rachel, která také svého manžela hledá. Harry si vydělává fotografováním hřbitovů a hrobů na základě objednávek pozůstalých, kteří se nemůžou tak daleko vydat a potřebují hmatatelný důkaz, že syn skutečně v té válce padl a má hrob. Střídají se kapitoly z roků války, kdy si můžeme představit hrůzu bojů v bahně, v zákopech, všudepřítomná zkáza a smrt. Po válce Harry, Edie i Rachel cestují po Francii a sledují stopy těch, se kterými by se rádi setkali. Celá kniha je vlastně popisem dojmů a pocitů, flashbacků - asi i proto je to tak složité. Přesto je to kniha výjimečná, zatím jsem nikde podobné téma neviděla.
já to teda nedočtu. Už se s knihou morduji týden a pořád je to dokola. Nic zajímavého z války a ani příběh není o ničem. Pořád jen někam hrdina a hrdinka jezdí vlakem. Za mě tedy za přečtení nestojí.
Zajímavé čtení, zážitky z války, i fotografování hrobů, ale příběh byl docela zdlouhavý.
Kniha se čte dobře je moc zamotana.Myslela jsem,źe tam bude v obsahu vîc toho jak bojovali v těch zakopech.Koho zajímá jako to vypadalo ty místa kudy procházeli.Potom jak lidi se snažili ty mesta obyvat.
Velmi mě zajímalo, jak bude téma zpracované. Od současných spisovatelů není knih z 1.sv. války moc. No, čekala jsem mnohem víc, už i proto, že spisovatelka vystudovala historii.
Nechci psát detailně, abych neprozradila obsah. Hlavní hrdinové vzdychají pořád kolem dokola na 380 stranách. Ne z válečných útrap, ale z nešťastné lásky. Teprve posledních 30 stran má trochu dynamiku. Začátek - pomalý rozjezd, to bych tolerovala, ale těch prostředních 300 stran už bylo nudně vleklých. O realitě války celkem nic.
Fotograf ztracených
Na tak zajímavé téma je to dost promarněná zálezitost. O I.světové se dnes tak často nepíše a dal by se skvěle vylíčit život v zákopech a pocity mužů. Autorka vsadila na velmi rychlé skákání časových rovin,je to matoucí a zbytečné. Trhá to děj, který se moc nikam navic neposouvá. Jsou to jen takové poetické
výjevy a sentimentální vzdychání bez jasných částí. Škoda, to téma mě nalákalo a bylo neotřelé.