Fotografie po tatínkovi

16.05.2019

Útlá knížka vyřazená z knihovny. Na výpůjčním lístku uvedena jediná výpůjčka v roce vydání, pak už nic. Kniha měla tak trochu smůlu, že vyšla v roce 1989 - druhá světová válka a osvobození nebyla zrovna témata, která by v té době někoho zajímala. A další smůla – i když možná se týkala jen výtisku, který se mi dostal do ruky – několik stran textu v úvodní části knížky chybí, jsou tam jen prázdné stránky.

Je škoda, že si tato knížka nenašla ke čtenářům cestu. Je moc hezky napsaná a dobře se čte. Autor popisuje válečné události takové, jaké skutečně byly. Spolu s chlapcem Jeníkem prožíváme mnoho ran osudu, mnoho věcí, které jsou pro něj nepochopitelné a setkává se s nimi poprvé v životě. Jak někdo může jen tak ubližovat druhému člověku, nebo ho dokonce zabít? Jak někdo může srovnat se zemí celou vesnici? Proč po nás střílejí spojenecká letadla? A nakonec... co se stalo s těmi sebevědomými německými vojáky, teď, když už nemají zbraně?

I zde, podobně jako v jiných válečných knihách a filmech, se setkáváme na jednu stranu se statečností a obětavostí i u lidí, od nichž bychom nic takového nečekali, kteří vlastně nejsou žádní superhrdinové, mají strach o své rodiny i sami o sebe, ale zkrátka se jim příčí zachovat se nečestně. A pak jsou tu lidé, kteří se neštítí ničeho, přesně podle úsloví "kam vítr, tam plášť".

Kniha je určena především mládeži, ale ani nám, dříve narozeným, neuškodí připomenout si důležité lidské hodnoty, na něž mnohdy v každodenním shonu zapomínáme. Sílu rodiny, přátelství, prostého člověčenství... o tom všem je tato kniha.