Gataca
Franck Thilliez
Komisař Sharko série
< 4. díl >
V mrazivo strhujúcom príbehu sa znova stretávame s hlavnými postavami predošlého Thilliezovho románu Syndróm E, komisárom Sharkom a poručíčkou Henebellovou. Archeológovia nachádzajú pozostatky skupiny neandertálcov, ktorých zavraždil kromaňonec. Jedenásť mužov za mrežami. Spáchali barbarské zločiny a všetci sú... ľaváci. Aké prepojenie môže existovať medzi vraždami, ktoré od seba delí viac než 30 000 rokov? Je tajomstvo zla ukryté v genetike? Dedí sa z generácie na generáciu prostredníctvom génov, alebo je podmienené spoločnosťou a kultúrou, v ktorej žijeme? Napätie, nečakané zauzlenia, prekvapivé súvislosti a informácie.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2014 , Artforum (SK)Originální název:
Gataca, 2011
více info...
Přidat komentář
Musím říct,že první díl byl lepší.Kniha se mi líbila,ale některé pasáže byli moc zdlouhavé a moc odborné.Jinak se mi kniha líbila a četla se dobře a určitě doporučuji přečíst.
I když jsem nečetla první díl (což brzy napravím), musím říct, že mě kniha naprosto uchvátila. Skvělý příběh, čtivé, naučné, napínavé. Spoustu vědecky podložených informací, ať už z genetiky, biologie, antropologie, paleontologie, které jsou velmi dobře popsány a vysvětleny i nezasvěcenému v těchto oborech. Donutí člověka přemýšlet a uvědomit si svoji malost vůči přírodě. Zkrátka výborná kniha.
Nečetla jsem zatím první díl, ale určitě to napravím. Knihu všem doporučuji. Na knize oceňuji i hlavní téma, které mě moc zajímá.
Další z knih, které podléhají "severskému" trendu zničených detektivů s velkou osobní tragédií. Přestože s nimi samozřejmě soucítím, v detektivce mi jde o vraha, nikoliv o osobní problémy hrdinů - ať už jde o lásku nebo tragédii.
Zápletka knihy je velmi čtivá, nápaditá a vzhledem k tomu, že rozplétání genů je ještě v plenkách - tak proč by nemohla být považována i za velmi realistickou?
Čte se to moc dobře, i když se kniha zdá tlustá. Pokud vám nevadí výše zmíněné, tak s chutí do toho!
Napínavé čtení i přes množství odborných záležitostí mně přímo uchvátila, těžko se od ní odchází
Opravdu strhující a dechberoucí thriller. Hlavní hrdinové bojující se svými temnými démony, zajímavé vědecké poznatky mísící se s fikcí. Doporučuji a sama se těším, že Franca s Lucií ještě potkám, vím, že to temné, co je obklopuje, činí jejich osobnosti i pracovní nasazení zajímavým, ale opravdu bych jim přála, aby už došli na konec tunelu.
Zajímavá četba, ze začátku jsem myslela že ji ani nedočtu. Vůbec mě ten příběh nezaujal, možná i proto, že sem nečetla předchozí díl. Asi od poloviny knihy sem nemohla přestat číst a poslední stránky sem četla na jeden nádech. Doporučuji přečíst a nenechat se odradit od pomalejšího rozjezdu příběhu.
Dobrá kniha, která skvěle navázala na předchozí díl. Jen mi to občas přišlo moc překombinované. Rozjezd slabší, ale konec se potom rozjel.
Jinak pro DeathTheKid, v tomto oušku jsou komentáře, jak se ostatně také nazývá. Recenze jsou v oušku "Recenze". Jak prosté. No, asi jak pro koho. Takže nikoho neurážej a pozdravuj toho 3 měsíčního synovce, který by to možná na rozdíl od tebe pochopil. :-)
Nedoporučuji číst bez předchozího dílu, jako jsem to bohužel udělal já. Ačkoli autor hned v úvodu píše, že ano, nevěřte mu. Neustále se se zde odkazuje na souvislosti z první knihy, což mě dost otravovalo a občas i mátlo. Potud tedy moje rada. Jinak ke knize jako takové. Je výborná. Dobře propracovaný děj, na hranici fikce a skutečnosti se spoustou, podle mého názoru, dobře vstřebatelných vědeckých informací v populárně vědecké formě. A ještě jedno malé postesknutí - zdá se, že v současné detektivní tvorbě musí být každý detektiv vyšinutý, zamindrákovaný alkoholik, kterého potkalo v životě víc ran, než biblického Joba. Takže teď si na přeložení zase asi dám jednoho Adama Dalglieshe nebo inspektora Klubíčka :-)
Žasnu ze zdejších recenzí na knihu. Je totiž úžasné vědět, že jsou místní uživatelé schopní napsat CELOU JEDNU VĚTU jako recenzi. Můj 3 měsíční synovec by zvládl více...
Co se knihy týče, Syndrom E mi očekávání nastavil docela vysoko. Takže budu docela porovnávat. Nápaditost hlavní myšlenky knihy je opět skvělá a chcete vidět, jak ta skládačka má vypadat celá. Vypadá zase dobře. A temně, což je pro mě plus. Postavy se trochu změnily a každá má svou motivaci, proč případ vyřešit, zároveň se jejich osudy ale proplétají a děj tak nemůže sklouznout čistě do "dvoulineárního narace". Případ nás navíc zavede do nových koutů a taková kapitola na ledovci byla opravdu cool, haha. Mnoho komentářů zmiňuje přehnanou odbornost, s čímž souhlasím jen napůl, protože Thilliez, když už ne napoprvé, vše vysvětlí dobře posléze. Tak proč "jen" 4 hvězdy? Protože na rozdíl od Syndromu E je Smrtící DNA o úroveň méně napínavá. Znovu se však jedná o nadprůměrné počteníčko, po kterém po letech určitě rád sáhnu.
Spíše než thriller je to odborná publikace o DNA a dědičnosti. Jinak se to čte dobře, ale přílišná odbornost mi vadila.
Na pokračování Syndromu E jsem se těšila, ale přiznám se, že jsem často musela číst některé pasáže opakovaně, abych složitost popisovaného děje vůbec pochopila (ač si neskromně myslím, že nejsem žádný blbec :-) ). Zkrátka zajímavé, ale pořád ještě ne moc laikem stravitelné.
Po syndromu E jsem se - bez oddychu, přiznávám - vrhla i na další díl. Podobně jako u Mendelova trpaslíka, i tady jsem si vychutnávala genetické (a následně také obecně biologické, paleontologické, lékařské a mnohé další) vysvětlivky pro laiky. Na rozdíl od předešlého dílu, kde jsem jen tu a tam natrefila na překlep či vynechávku, tady jsem měla pocit mnohem větší chybovosti, a to mě rušilo.
Ovšem největší faux pas jsem zaregistrovala na s.339. Hovořit o "asi padesátiletém vědci" jako o starém pánovi, to už si koleduje o žalobu k evropskému soudu! V době, kdy se věk odchodu do důchodu posunul o 15 let za tuto hranici, je tento výraz přinejmenším neadekvátní.
Tyhle drobné výtky však nic neubírají na čtivosti detektivního příběhu, tak hurá do toho a pořádně si to užijte!