Francouzova milenka
John Fowles
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17952/bmid_francouzova-milenka-GUp-17952.jpg
4
288
288
Věhlasnému britskému spisovateli J. Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jediné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společensky nerovných milenců, o vroucích vášních, potlačené sexualitě a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálního i citového omezování, tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona, Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2003 , Volvox GlobatorOriginální název:
The French Lieutenant's Woman, 1969
více info...
Přidat komentář
Autor nám předložil román s viktoriánského prostředí, pro mě byl z počátku trochu složitý. Až po dočtení románu, jsem pochopila, proč Sarah, svým vlastním způsobem bojovala proti jí předkládané přísné prudérnosti jejím okolím. V jejím příběhu nesměl chybět samozřejmě džentlmen z jiné společenské třídy, který také musí vyřešit dilema mezi ženami, každé z jiné společenské třídy. V příběhu jsou prvky bezmoci a pocitu síly hlavní postavy. Ale shlédnutí filmu si zopakuji.
Ďalšia z kníh, ku ktorej som sa dostala prostredníctvom tejto stránky. Poväčšine sú to vždy výborné tipy a inak to nebolo ani tentoraz.
Šlo pre mňa o prvú knihu autora a môžem skonštatovať, že sme v mnohom na rovnakej vlne. Takýto súzvuk ma vždy poteší.
Príbeh je pútavý od začiatku do konca, ale hlavne nepredvídateľný, čo sa mi páčilo. Postavy sú vykreslené s hlbokým poznaním človeka, či už ide o Charlesa, jeho strýka, Ernestinu, jej otca, Sarah, jej zamestnávateľku, alebo Sama a Mary. Je to krásna sonda do reakcií a rozhodnutí ľudí v priereze spoločenských vrstiev. Zároveň však aj neľútostná kritika doby, jej konvencií, myslenia, pokrytectva atď. A to všetko v dokonalom preklade, písané ušľachtilým štýlom, ľahkým perom a s parádnym zmyslom pre humor.
Autorovy knihy mám ráda. Rozmanité náměty, vše skvělé. Tohle je pro mě kniha o manipulaci, i když možná nevědomé. Existují takové typy žen, jako že jim celý svět ubližuje, chovají se jako oběti. Čestný muž nemůže nepomoct. A už nikdy se úplně neodpoutá.
Nejdřív jsme se knihou musela dost prokousávat, ale pak to cvaklo a najednou se mi otevřel svět, o kterém jsme mnoho nevěděla, bavilo hodně.
John Fowles píše bravurně, to víme, tentokrát píše o době přesně před sto lety od vzniku románu. Francouzova milenka je exkurzí do viktoriánské Anglie roku 1869 a těsně poté, kde nejvyšší direktivou a smyslem lidského života je povinnost. Ale lidský duch, alespoň některých z nás, k životu nutně potřebuje svobodu vnější a někdy ještě naléhavěji svobodu vnitřní. Svoboda ale, jak vidíme každodenně i dnes okolo sebe, je draze zaplacená komodita a být skutečně svobodným, na to má koule opravdu jen hrstka lidí. Za osvobození se od konvencí, společenského determinismu, vlastních předsudků a strachu, se platí především osaměním. A kdo z nás může doopravdy poctivě říct, že to je cena přiměřená?
Za přečtení kniha stojí, už jen kvůli krásnému jazyku.
Tahle kniha, to bylo dokonalé literární blaho... Nádherný překlad Hany Žantovské, doslov Martina Hilského, atmosférické ilustrace Karla Teissiga... To vše dokreslilo román z viktoriánské Anglie o nerovném vztahu džentlmena Charlese a guvernantky Sarah. Kniha se dá číst i jako zábavná rukověť o viktoriánské době stejně jako "austenovský" román o jednom zvláštním vztahu.
.
Autorova dokonalá znalost prudérní Anglie viktoriánského věku se všemi jejími klady i podivnými rozpory, jemný anglický humor, postmoderní vstupování do děje, hra s postavami, psychologická znalost lidských povah... John Fowles tady exceluje a díky němu jsem měla zase o něco krásnější podzim.
Autorov jazykový štýl mi trochu pripomína ten austenovský. Postavy sú psychologicky vypracované, hoci mám pocit, že Sarah bola miestami už prekombinovaná, pretože som občas nerozumela jej konaniu či rečiam, ako keby už prestávala byť reálnou postavou, akou bola Ernestína, tá bola ozaj presvedčivá a reálna bytosť, ktorú nemožno odsúdiť v momente, ktorú si autor pripravil na jednom mieste, a to že je to "len žena"... Na takýchto "len ženách" stojí tento svet, tak by bolo dobré si to pripomínať nielen na sviatok žien či matiek, ale už si to konečne uvedomiť v tých niektorých dutých hlavách, ktoré sa usilujú hrať na vysoko intelektuálne dušičky. Občas aj v tejto knihe sa dá zakopnúť o nepríjemné odtiene mužských predstáv spojených so živočíšnym správaním, čo patrí k životu, čítať ale je to otravné.
No že zákon nepozná pravdu, s tým nesúhlasím, lebo sám zákon je pravdou a zákony hovoria o spoločnosti, aká je. Veď práve zákony rozprávajú najpravdivejší príbeh o každom štáte, o tom, akí ľudia v ňom žijú, však...
"Všetci utekáme pred skutočnou. To je základná definícia Homo sapiens."
Dost psychologicky nadnesené a čtenář mi obdivované. Román z 18.století baví dodnes a je řekla bych z nejlepších děl Fowlese. Jednou za čas se k tomuto románu vracím a vždy mě pobaví, což je vlastně účel.
Tahle kniha je literární lahůdka ....
Provždy jen přes moře
zírajíc v dál
tak stávala tam .....
Román z viktoriánské Anglie o nerovné lásce anglického džentlmena Charlese a guvernantky Sarah.... s brilantně vystiženými postavami, a to nejen hlavních aktérů ....
Sarah je záhadná a nevyzpytatelná osoba .... nejen pro Charlese, ale i pro čtenáře ....
Ona se pouze narodila do špatného období .... a pomocí své inteligence se snaží čelit předsudkům puritánské společnosti ....
Na rozdíl od rozmazlené Ernestine netouží po pevném svazku a přizpůsobení se v partnerství ....
A v předloženém závěru můžeme jen hádat, kam cesta těchto dvou povede ....
" Autor interpretuje viktoriánskou dobu, její období pruderie a arogantní samolibosti ....
dobu poznamenanou hlubokými sociálními, mravními i intelektuálními rozpory ...."
Určitě doporučím .... i filmové zpracování s Meryl Streep ve dvojroli bylo velmi zajímavé ....
Krásná kniha plná nádherných slov. Těžko věřit, že autor nepsal současný román, ale že Francouzovu milenku stvořil až o sto let později, než se odehrává děj. Postavy jsou hodně dobře prokreslené a příběh plyne dost pozvolna. Román o sešněrovanosti okolního světa, touze mu uniknout, ale taky vlastních zásadách a snech.
Kniha pro inteligentní lidi (tedy pro mě), kterou mohou docenit jen géniové (tedy já) a též lidé, kteří dospěli (já dospěl, někteří zdejší uživatelé nikoliv). Proto ji doceňuji a tímto komentářem vychvaluji do nebes. Dokonalé literární pošušňání. Napsal bych to sice o něco lépe než Fowles, ale jednak ne o moc, jednak se mi do toho nechce, jednak z úcty ke zdechlému Fowlesovi jsem si to zakázal. Doporučuji. Ne tolik jako Sběratele, ale o dost víc než Malého Bobše. (To je ta tlustá kniha o klukovi, co furt někam běhá, na něco se ptá a každý druhý v ní umře.)
"Budu někdy rozumět tvým hádankám?"
Pravděpodobně ne, stejně jako já nikdy nebudu rozumět Fowlesovi. Psychologické trýznení mě bavilo, společenské konvence viktoriánské doby pro mě byly nepochopitelné. Z velké části beru lehké zklamání z knihy na sebe, jelikož opravdu nejsem příliš znalá historických reálií a souvislostí. Pravděpodobně se k Francouzově milence ještě vrátím.
Ach, postmoderno, jak mě týráš a probouzíš masochismus. Epitom autora, který skrze vypravěče vyjebává se čtenářem jako málokdo. A já se ráda nechám.
Tohle je literatura, která se nečte snadno. Ale je v tom ukryto mnoho zajímavých psychologických postřehů, zejména sebedestruktivní chování hlavní hrdinky je dobře vykresleno.
Poprvé přečteno před několika lety, ale dojem nezůstal vůbec žádný. Teď jsem knihu doslova hltala. Čte se velmi lehce (ačkoli je to náročnější dílo). Bavilo mě, jak si vypravěč pohrává se čtenářem, oslovuje ho, komentuje příběh. Na jednu stranu přiznává, že on je ten, kdo děj řídí, na druhou stranu se tváří, že neví, co přijde dál, jak se postavy rozhodnou (já za to nemůžu, to on/ona). A ve finále přinese jeden závěr (i když podezřele brzy na to, aby to byl skutečný závěr), pak druhý a nakonec třetí. Některé otázky zůstanou nezodpovězeny!
Bavila mě viktoriánská Anglie, plná konvencí, předsudků, nadbytku volného času, kdy je hlavní činností dne vypravit se na návštěvu. A z postav hlavně doktor Grogan a Sam.
Doporučuji.
Je velice dobře znát kým se nechal autor inspirovat, ovšem je to inspirace podaná naprosto geniálně. Kéž by takových inspirací bylo víc. Vypravěčský talent ohromný, kniha nešustí papírem jak se často v takových případech stává.
Absolutně doporučující se ( sama o sobě ) kniha, sonda, do viktoriánské Anglie, která zde získává úchvatný vítr do plachet...
Plánuji film, ale trochu s odstupem..
Kniha sa číta trochu pomalšie. Dej je banány jeden muž a dve ženy, no v podaní autora a umiestnení do viktoriánskeho obdobia je to úplne iný príbeh ako by sme jednoduchým opisom čakali. Kto s kým hrá nečistú hru? S akým zámerom?
(SPOILER) Nešťastná žena, toužící v časech, které ženám nepřály, po nezávislosti a svobodě? Nebo zdatná manipulátorka, která svými intrikami zničila muže, co ji chápal a pokusil se jí chránit?