Francouzský deník aneb velká fotbalová párty pod Eiffelovou věží
Jaromír Bosák
Takové mistrovství Evropy tu ještě nebylo. Čtyřiadvacet týmů, jedenapadesát zápasu, malý Island triumfující nad mocnou Anglií a vůbec vzpoura „malých“ – Walesu, Irska nebo Severního Irska. To vše podbarveno francouzským smyslem pro gurmánské požitky i dobře načasovanou stávku. Komentátor České televize Jaromír Bosák popisuje Euro 2016 den po dni, zápas po zápasu. S hlubokou znalostí i příznačným humorem zavede čtenáře do zákulisí úžasné fotbalové podívané, jak ji během měsíce ve Francii prožil.... celý text
Přidat komentář
Není to můj první deník od pana Bosáka a tak už jsem věděl co čekat. Bavilo mě to stejně jako mě bavil ten předtím. Jedinou vadu to má, že už si pořádně nevzpomínám na to sportovní pozadí, ale zase více vnímám to co vlastně takový komentátor musí v průběhu šampionátu zažít a přežít.
Deníky pana Bosáka z cest na mistrovství světa či mistrovství Evropy je prostě radost číst.Jeho zážitky a postřehy jsou prostě super. Jak říkám pohodové, zajímavé a legrační čtení.
Je to vlastně spíš cestopis než fotbalový zápisník. O fotbal až tolik nejde, většinou se Jára zmíní jen o výsledku a lehce o průběhu hry. Víc ani ťuk. Za to je krásně popsáno francouzské prostředí z pozice moderátora, který je pořád ve spěchu. Byl jsem ve Francii několikrát a znám jí trochu jinak, tak jsem se rád podíval i do těch dvouhvězdičkových lokací. Člověku se až nechce věřit, že pan Bosák zažil tolik komických situací během pár týdnů (zřejmě lehké autorské přibarvení, ale není to na škodu, plynulosti četby to pomůže). Nejedná se o žádné extra dílko, ale čte se to docela dobře. Ono pan Bosák je hlavně skvělý hláškař a glosátor, nikoliv spisovatel. Je to vidět hlavně v závěru, kdy kniha skončí z ničeho nic. Čekáte nějaké šírší zhodnocení šampionátu, nějakou "spešl" historku na závěr, revoluční myšlenku, pohled do budoucna apod. No nedočkáte se. Hold počkejte si na další MS. Jára každopádně zůstane mým nejoblíbenějším sportovním komentátorem a klidně si s ním půjdu i zaběhat. Vzhledem k popisu jeho běžeckých úspěchů bych mu snad měl stačit.
Nebyla to první kniha, kterou jsem od Jaromíra Bosáka četl. A musím říct, že ani Francouzský deník nezklamal. Bavilo mě to od začátku do konce, popisné a historické části naprosto famózní a o sportovním nadhledu nemluvě.