Skládačka
John Lutz
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282971/bmid_skladacka-iI1-282971.jpg
4
105
105
Frank Quinn série
< 10. díl
Sériový vrah, který ze svých obětí vytváří morbidní skládačky. A detektiv, který se snaží poskládat celý případ dřív, než pachatel udeří znovu. I ve svém nejnovějším románu přivádí klasik žánru na scénu soukromého detektiva Franka Quinna, který se proslavil jako neomylný lovec sériových vrahů. Tentokrát proti Quinnovi stojí drobný mužík s podivně odstávajícím uchem, který od médií dostal příznačnou přezdívku Skřet. Mysl sériového vraha je vždy, jaksi už z podstaty značně odlišná od mysli běžného člověka, ale v tomto případě to platí dvojnásob. Zvrácenost tohoto pachatele děsí i samotného Quinna. Skřet má totiž velmi podivnou zálibu. Už od dětství nesmírně rád rozebírá všemožné předměty a pak je zase úhledně skládá. Dokud tuto svou nutkavou potřebu uspokojoval prostřednictvím domácích spotřebičů, nikomu to nevadilo, ale teď je situace jiná. Skřet totiž zjistil, že ještě více ho těší vytvářet skládačky z těl zavražděných mladých žen... Ano, v jeho očích je to téměř rovno umění – a je odhodlán tvořit dál. Dokud ho Quinn nezastaví.l... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2016
,
Domino
Originální název:
Slaughter, 2015
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Pulzu,který u mě nedopadl dobře, jsem si od pana Lutze dala oddech "dvě knížky" a pustila se do Skládačky. A dopadlo to ještě hůř,než Pulz :/ OPĚT 414 stran,ve kterých se vlastně nic neděje...vraha známe od jeho dětství a jeho činy se stále dokola opakují a opakují a nic. OPĚT byla Quinnova Paerl ta,po které vrah touží a OPĚT se to neobešlo bez narážek na její prsa,což mi přijde už hodně únavný a prostě blbý a OPĚT to byl doktor Nift...
Podobizna vraha obletěla pomalu svět a jemu na skrytí stačí starý hadry a dokonce si létá letadlem,chodí si do podniků na snídaně...ach ouvej.
Čtení je víceméně nudné,nepřekvapivé,stále podle stejného vzorce se stejným průběhem a s touhle knížkou jsem se díky tomu všemu "prskala" pěkně dlouho. Očekávala jsem na konci něco,co mě donutí ohodnotit ten čas a neuvěřitelně zbytečný počet stran nějak lépe,ale nestalo se tak. Předvídatelné a jasnojasné,až mi nezbývá nic,než jen kroutit hlavou.
A jsem si skálopevně jistá,že v celé sérii o Quinnovi a jeho partě je to pořád prašť jako uhoď,stejně jako ve dvou knihách,které jsem od něj četla.
Bezva knížka až na posledních pár kapitol, kde jsem se tak nějak ztratila. Vrah známý už na začátku, ale to příběhu neubralo na čtivosti, jen prostě ten konec byl divný a něco mi tam chybělo. Kvůli tomu pouze 4 hvězdičky.
Podle zdejšího hodnocení jsem čekala fakt propadák, ale nakonec to nebylo až tak zlý.. teda až na posledních cca 70 stran, kde jsem měla pocit, že autorovy zmizely odstavce ne-li kapitoly, protože to vůbec nemělo hlavu patu. A už si i říkám, jestli to není autorovi blbý jet furt stejnej mustr-sériovej vrah, v dětství týranej matkou/otcem, děj v přítomnosti prokládanej minulostí a všichni jdou po Pearl jak vosa na bonbon. Asi jediný autor detektivek, kde mi všechny splývají.
Velmi fascinující kriminální příběh ve kterém je pachatel známí už od první kapitoly. To mě sice překvapilo, ale na kvalitě příběhu to vůbec neubírá. Spíše naopak. :)
kniha se dobře čte, napínavy příběh. Vrah si opět nese trauma z dětství jako v každé autorově knize. Konec byl na muj vkus až moc rychly. Také se zapomnělo řešit portyrovu vrazdu.
Což o to - autor jako vždy píše poutavě jako pravý profesionál. Příběh o vynalézavě zvídavém sériovém a zároveň masovém vrahovi nemá alespoň podle mne formálních chyb. Jen ta logika mně osobně občas, v některých částech příběhu, chybí, je zde přehršel nenavázaných konců, nedořečených dějových skoků - nebo jsem možná jen nepozorný čtenář - nevím, posuďte sami. Pokud jste čtenáři tohoto druhu krimi určitě se nebudete nudit, mnozí budou třeba i nadšeni, což se však u mne bohužel nekonalo.
Opět výborná oddechovka (detektivka - pohádka).Zhltnul jsem ji za den. Pan Lutz mě baví čím dál víc.Nanejvýš uspokojivé.
Tohle bylo hodně přitažený za vlasy. Vrah je odhalen hned na první stránce, což by samozřejmě ani nevadilo. Ale pak si Lutz na sebe vzal příliš velký úkol. Na skákání mezi časovými obdobími už jsem si u Lutze zvykla a dokonce se mi to líbí. Ale tady jako by skákal časoprostorem. Sériový vrah, jehož fotka se objevuje ve všech dostupných médiích, se najednou jen tak bez povšimnutí vyskytne na druhé straně kontinentu? Quinn s kolegy vymyslí plán jak ho zneškodnit a vaří přitom z čisté vody? Vyhodit v podstatě celý Manhattan do vzduchu? No tě pic! Jsem ráda, že to mám ve zdraví za sebou.
John Lutz u série s Quinnem používá dvě varianty. Buď nechá identitu vraha skrytou, a odhalí ji až na konci, nebo, jako v tomto případě prozradí vraha hned na začátku, a pak už jen čtenář čeká až ho Quinn vystopuje a dopadne.
Druhá varianta mi sice nevadí, ale přeci jen je příběh o něco ochuzen.
Přesto se čte kniha dobře, také děj má spád, takže za mne spokojenost.
POZOR - částečný SPOILER!
Tradičně čtenářsky vděčná "Lutzovka", nicméně - stejně jako v případě několika minulých knih - je i podobně předvídatelná a neoriginální. A opět stejný vzorec - chudák vrahoun vraždí vlastně jen vinou svého nepěkného dětství. A ještě jednou opět: Opět se Quinn skoro nechá "přečůrat". A tak nějak mě to už moc nebaví.
Tak tohle to byla jízda, jenom jsem četla a četla a četla. Už teď se těším na novou knížku s Quinnem:)))
Jen nemám ráda otevřené konce:)
Pro mě od začátku Quinnovy série zatím nejhorší kniha :( Vlastně 2/3 knihy jsou tak nějak typické, tak nějak víme kdo je vrah, dozvídáme se z dětství proč ... a pak najednou ... můj ty Tondo chundelatej ... Najednou se tam začnou objevovat postavy, který mi tam nějak vůbec nepasujou, resp. jsou zmíněný na stránce a půl a mají v příběhu mít celkem zásadní důležitost. Zjistíme, že Quinn a celej jeho tým je vlastně horda tupounů, protože stačí být bezdomovec a vraha najdeme za chvíli ... a ještě si s ním v klidu odjedeme na bůh ví jak dlouho do jinýho města ... Z čista jasna je najednou pro vraha nejdůležitější Pearl, ačkoli v celé knížce vlastně není pořádně zmínka o tom, že by vrah měl Quinna a jeho tým nějak nastudovaný, hrál s nimi nějakou hru, nebo je aspoň znal (jako tomu bylo v předchozích knihách) ... no prostě fakt zklamání, ten konec byl z mého pohledu dopsán tak nějak ... aby to už konečně skončilo :( Zklamání!