Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463843/bmid_frankenstein-qYu-463843.png
4
1368
1368
Z původního anglického originálu upravil a do slovenštiny přeložil Pavel Vilikovský, do češtiny převedla Miroslava Picková. Doslov Ladislav Ženíšek. 65 stran A4 Autorská práva M. Shelleyová jsou už před 120 lety propadlá. Původní román je podstatně rozvláčnější, kdežto dnes už se setkáváme jen s vydáními zkrácenými - takovým je i toto vydání.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1991 , Galerie DolmenOriginální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
"Dívám se na ruce, jež spáchaly zločiny, myslím na srdce, které je zosnovalo, a toužím po okamžiku, kdy mi tyto ruce přikryjí oči, kdy už na nic nebudu myslet."
Temný a zároveň velmi dojemný příběh o tom, jak snadno se neuvážené a příliš troufalé rozhodnutí může vymknout kontrole. I když na jeho počátku nebyl zlý úmysl, nakonec zaplatí všichni, i ti zcela nevinní. Knihy s vyprávěcím stylem nevyhledávám, ale tady si stěžovat nemůžu, četlo se to lehce a v podstatě samo. Kdybych se narodila o nějaké to století dřív, pravděpodobně bych se i dost bála, v dnešní době je žánr horor už trochu jinde, ale určitá tíseň a mrazení je z příběhu patrno i dnes.
Existují věci, které jsou za hranicí – lidského chápání.
A které autoři gotických románů dovedou umně zformovat. Z nezkrocené fantazie tak vznikne hrůzostrašný příběh – jako je tento notoricky známý o Frankensteinovi (který jsem samozřejmě už několikrát viděla v různých filmových/televizních zpracováních, ale nikdy nečetla).
A bylo to docela překvapení, jak moc dobře se mi Frankenstein četl, způsob vyprávění mi perfektně sedl, hned začátek – dopisy cestovatele, mě navnadil - na dobrodružnou cestu ve stylu verneových příběhů (a ty já mám ráda) a pak už přišel na řadu pravý gotický román ___
Vypráví fantaskní příběh o souboji – racionálna s nespoutanou obrazotvorností, nesmlouvavé reality s emocemi – jako je třeba vzrušení z překračování morálních norem – tak to je příběh o Frankensteinovi!
A jaký je Frankenstein?
Je to děsivý sen o stvoření!
Je to umělá bytost – netvor,
kterého nelze včlenit do lidské společnosti.
Je to lidský výtvor – experiment,
který se vymkl kontrole.
A tak zbývá jediné – bez soucitu svůj výtvor opustit!
Jenže ON tu stále ještě je!
Takže, kdo přijme odpovědnost za JEHO činy? – monstrum samo? – a nebo jeho „stvořitel“?
Dříve – v době vzniku Frankensteina (mluvíme tu o sci-fi, či fantasy), ale ani dnes – v době nebývalého rozvoje AI (mluvíme tu o evoluci „strojů“), není lidstvo vůbec připravené - převzít plnou odpovědnost!
___za všechno, co stvoří!
Frankenstein, to je pravý gotický román!
„Nevzpomínám si ani, že bych se kdy byl chvěl strachy při vyprávění nějaké pověsti nebo že bych se bál strašidla. Temnota nijak nepůsobila na mou fantazii a hřbitov byl pro mě pouze místem pro ukládání těl, z nichž život vyprchal a která se ze sídla síly a krásy stala potravou červů “
Ale taky skoro filozofický text _ o morálce, emocích, realitě, racionalitě, a boji dobra se zlem!
„Často jsem se ptával sám sebe, odkud vlastně pramení podstata života.“
„Trpký osten výčitek nepřestane jitřit mé rány, dokud je smrt navždy neuzavře.“
Příjemné překvapení, že je Frankenstein úplně něco (někdo) jiného, než co jsem si doposud myslel. Na dvěstě let starý příběh se dá dívat z více úhlů, žádný z nich neztrácí na aktuálnosti a místo aby mi děj naháněl hrůzu, vzbuzoval beznaděj a místy i dojetí. Hlavní téma hraní si na Boha dostává ovšem s momentálním nástupem umělé inteligence vcelku obludný rozměr, možná se máme na co těšit, až tady bude ve virtuálním světě pobíhat vícero takových neukojených “Frankensteinů”.
Moje dojmy z knihy sú rozpačité. Nebolo to zlé, ale ani dobré. Rozumiem, prečo sa táto viac ako dvestoročná kniha stala klasikou, ale vadí mi (ako pri mnohých iných letitých dielach), ako sa v nej postavy správajú. Je to v jednom kuse zalamovanie rukami, trýznivé výčitky sebavedomia, omdlievanie, dlhé choroby, trápenie a súženie tela a mysle, skrátka, čoho je moc, toho je príliš. K tomu sú všetci dojatí, ronia slzy, vedú sebazničujúce a sebaobviňujúce monológy a tak by som mohol pokračovať. Skrátka a dobre, odškrtol som si ďalší rest z pomysleného čitateľského zoznamu, ale nič by sa nebolo stalo, ak by som Frankensteina vynechal. Asi tak.
Přijde mi, že Frankensteina zná každý, ale málokdo zná ten skutečný příběh, který za ním stojí. I já jsem patřila k těm lidem, kteří si myslí, že se jedná o jméno oné příšery.
Ocenila jsem nadčasovost příběhu, myslím si že občasné hraní si na boha vidíme i v dnešní době
Skvělá kniha, akorát mi dělalo trochu problém se do ní začíst. Pořádně mě začala bavit až od druhé půlky. Taky, jsem od toho asi čekala trošku něco jiného, ale to vůbec nevadí, protože i tak si tento příběh svou slávu zaslouží.
Je to starý román, vtedy sa veci písali inak, určite môžem povedať, že ma to viac dojímalo a zlostilo než desilo... Nechápem, prečo v starých knihách všetci musia hneď reagovať ako dementi, keď vidia niekoho alebo niečo, čo vyzerá odlišne než by malo... :-D
Každopádne, napísané s ľahkosťou danou ženám, čtivé, milé svojim spôsobom.
Z dnešního pohledu samozřejmě už méně atraktivní, natož strašidelné ale jinak naprosto zásadní nadčasové dílo, které ovlivnilo nejen literaturu a ovlivňuje dodnes. Klasický příběh o člověku, kterému se jeho vynález vymkne z rukou. Zajímavé je to ale zejména "prohozením" rolí, kdy hlavní tragickou postavou která vzbuzuje lítost, i přes hrozně věci které dělá, je právě ono stvořené monstrum a nikoliv jeho tvůrce. Právě při jejich střetnutích a rozhovorech se kniha stává spíše psychologickou a filozofující a řeší se zneužití vědy, přijetí zodpovědnosti za své činy ale také nenávist lidí ke všemu cizímu a neznámému atd. Když uvážíme, že jde o knihu z roku 1818 a napsala ji devatenáctiletá holčina, tak to teda všechny klobouky dolů.
Konecne jsem zmaknul tuhle klasiku...v podstate dost podobne jako film s DeNirem. Resp. naopak. Jako zaklad pro mnoho dalsich del je to skvele a na svou dobu nadcasove. Tezko hodnotit z dnesniho uhlu pohledu vzhledem k tomu ze je cela popkultura timto dilem prodchnuta...
Pět hvězdiček Frankensteina nemine! I když nevím, jestli nejsou spíš pro to monstrum, které stvořil.
Konečně přišla ta chvíle, kdy jsem zjistila, že Frankenstein není monstrum, ale jeho stvořitel.. ano.. z toho můžete usoudit, že jsem nikdy neviděla film, a já rozhodně mohu říct, že teď po dočtení si ho klidně a ráda pustím.
Podle mně se nejedná o horor (i když v té době, kdy byl napsán asi mohl být) ale o pořádné psychologické drama, román. Na knize je hodně taky znát, že je psána ženskou rukou (popisy míst, pocitů a emocí) ale to rozhodně ničemu nevadí. Však jsem si to užila i tak! (Teď mě tak napadá, kdyby to samé napsal muž, možná by to i víc horor byl?!)
Každopádně to bylo velké wow.
Takové přísloví "pýcha předchází pád" by tomu rozhodně odpovídalo. Člověk, který si myslí, že je Bůh a může stvořit takové "monstrum" by za svůj čin rozhodně měl pykat. Ale když už to monstrum je.. měl by se o něj alespoň postarat. Tak jako otec o svého syna! Monstra mi bylo chvilkama opravdu líto..(no snad nejsem jediná?!)
Kniha se mi opravdu líbila, a myslim, že na tento příběh jen tak nezapomenu.
Těším se na film!
Skvělá klasika, která není hororem jako spíš psychologickým románem. Popisy stvůry byly místy tak detailní, že mi běhal mráz po zádech.
Skvěle podané vyprávění o tom, co je lidskost a jak si musíme dávat pozor na její hranice. Všechny základní emoce a to, co nás pohání i táhne dolů. A není právě tohle ten největší horor? Právě to, co se odehrává v nás, než litry krve, jak si současná generace nových čtenářů představuje, že je definice hororu, a tohle se jim zdá starý?
Revolučný gotický príbeh, ktorý pojednáva o dobre a zle, dualizme ľudskej mysle a o morálnych útrapách, ktoré sprevádzajú život génia, jeho rodiny a najbližších; a koniec koncov a výtvor, ktorý vzišiel z mysle tvorcu.
Možno by sa dalo povedať, že dielo je svojím špecifickým spôsobom nepríjemnou manifestáciou sveta budúcnosti, ktorý oplýva oslavou racionality a pozitivistického vývoju vedy a techniky; čo môže veľmi ľahko viesť k strate morálneho cítenia a odcudzeniu sa okolitému svetu - vytrhnutie jedinca z jeho prirodzeného stavu.
Pro mě je tahle kniha nadčasová klasika. Četl jsem ji teprve teď, ale to mi vůbec nevadilo. Sice už to nepůsobilo tak strašidelně jako v době, kdy byla napsaná, no ale to byla fakt zanedbatelná drobnost. Za mě definitivně skvělé čtivo! :)
Příběh je hodně rozvláčný, popisný a spíš smutný než hororový.
Ovlivněna filmem, jsem čekala víc
hrůzných situací.
Tak za prvé bych tohle dílo vůbec nenazvala hororem, je to spíš psychologické drama a za druhé až doteď jsem si myslela, že Frankenstein se jmenuje to stvořené monstrum. Na to že autorka tohle napsala roku 1818 a bylo jí tehdy 19 let, tak klobouk dolů, je to nadčasové dílo. Příběh totiž vůbec není o monstrech, ale hlavně o lidech. O jejich touhách, zodpovednosti a morálce a hlavně posuzovat a odsoudit někoho jen podle toho jak vypadá a přitom mu nedají jednu jedinou šanci....
Začátek teda divný, nezajímavý, než jsem pochopila , že ty dopisy vypráví mořeplavec a pak až zase na konec, který do toho zapadl
Ve své době určitě kniha musela být revoluční a šokující. Z pohledu dnešního (otrlého) čtenáře hororů může být kniha však docela nezáživná až nudná. Do čtení jsem se často musela nutit a přestože je rozdělena do krátkých kapitol a sama o sobě není nijak dlouhá, trvalo mi docela dlouho ji přelouskat.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
(SPOILER) Velmi podivný příběh mladého Frankensteina, který se rozhodne po dlouhých studiích stvořit zrůdu, jež se kvůli svému zoufalství rozhodne povraždit všechny Viktorovi blízké, který se záhy rozhodne pomstít je, čímž podepíše ortel smrti.