Frankenstein čiže Moderný Prometeus
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164598/bmid_frankenstein-cize-moderny-prometeus-bVe-164598.jpg
4
1426
1426
„Jednej nevľúdnej novembrovej noci dočkal som sa splnenia svojich túžob. V smrteľnej úzkosti zhromaždil som okolo seba nástroje života, aby som mŕtvej veci, ktorá predo mnou ležala, vdýchol dušu. Bola už jedna hodina po polnoci, dážď bubnoval na okno a sviečka dohorievala; tu som v záblesku zhasínajúceho svetla uvidel, ako sa strnulé, žlté oko bytosti otvorilo, prsia sa jej nadvihli hlbokým dychom a údy sa zachveli v kŕčovitom pohybe.“ Tak sa začína príbeh netvora, ktorý hľadal, ale nenašiel ľudskú lásku, a zo sklamania sa mstil svojmu stvoriteľovi, až kým ho nevohnal do smrti. Mladý švajčiarsky vedec Frankenstein spozná tajomstvo vzniku života a stvorí umelého človeka obrovských rozmerov, odolnosti a sily. Keď sa však kolos dá do pohybu, zľakne sa vedec svojho výtvoru a ponechá ho napospas osudu. Ale démon, hnaný nenávisťou, putuje za ním stovky kilometrov a šíri skazu medzi jeho najdrahšími. Na strmých štítoch švajčiarskych Álp, pôvabných brehoch Ženevského i Comského jazera, na pustých skalách Orknejských ostrovov i ľadových pláňach pri Severnom póle odohrávajú sa scény, pri ktorých tuhne krv v žilách. „Okná izby boli predtým zatiahnuté a keď som zbadal, že izbu zalieva bledé mesačné svetlo, zmocnil sa ma akýsi strach. Okenice sa roztvorili a cez otvorené okno som s neopísateľnou hrôzou zazrel prestrašnú, preodpornú postavu. Netvorova tvár sa skrivila v úsmeve; zdalo sa, že sa mi posmieva, keď ukazoval vystretým prstom.“ Frankenstein čiže Moderný Prometeus je klasickým dielom hrôzostrašnej literatúry; nadväzuje na tradíciu anglického „gotického“ románu a zároveň je základným kameňom moderných žánrov, horroru a science-fiction. Slúžil za podklad viacerým slávnym filmom.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1969 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Frankensteina jsem kdysi četla v tištěné podobě (k dispozici i jako e-kniha zdarma) a už tehdy mě naprosto ohromil. Teď jsem si ho ovšem pustila jako rozhlasovou adaptaci na ČRo a jsem okouzlená! Jasně, rozhlasová verze je výrazně zkrácená, takže některé nuance příběhu trochu mizí, ale to hlavní zůstává. Fantastická atmosféra, gradující napětí i všechny ty otázky, které příběh klade. Kdybych mohla dát víc než pět hvězdiček, neváhala bych!
A co dělá Frankensteina tak výjimečným? Podle mě především jeho nadčasovost. I dnes si přece jen pokládáme stejné otázky: Kam až může věda zajít? Jakou cenu má pokrok? A co vlastně dělá člověka monstrem? Mary Shelley tak nejen zachytila lidskou odpovědnost za vědecké objevy, ale také ukázala, jak tenká je hranice mezi dobrem a zlem.
Viktor Frankenstein a jeho stvoření jsou jako dvě strany jedné mince. Na jednu stranu je Viktor geniální, ale i sobecký a zbabělý. Na druhou stranu jeho výtvor začíná jako nevinná bytost, která jen touží po přijetí – ale když ho svět odmítne, změní se v něco strašného. A tak čtenář musí neustále přemýšlet, komu vlastně fandit.
Nejde tedy jen o obyčejný horor či psychologické drama. Je v tom i kus filozofična. A pokud bych měla srovnávat s jejím manželem Percym Bysshem Shelleym, tak byť je jeho poezie krásná (i když někdy až trochu moc akademická), Mary ho tímhle románem prostě smetla ze stolu.
„Tolik už bylo vykonáno – zvolala má duše –, dokážu však víc, mnohem víc. Stezky vyznačené mými předchůdci mě povedou a brzy budu prorážet novou cestu, prozkoumávat neznámé síly a odhalovat světu nejhlubší tajemství stvoření.“
Naprostá klasika stojící u zrodu hororové literatury. Všeobecně známý nesmrtelný příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvořil monstrum - ohyzdného umělého člověka. I po těch mnoha letech od prvního vydání to má stále svoje kouzlo, jde o totálně nadčasový román.
Knihu jsem si koupila, protože příběh je známý, a tak jsem si jej chtěla přečíst a zjistit detaily. První polovina mě vůbec nebavila, těžko jsem se do děje dostávala, teprve pak se vše rozjelo a bylo poutavé. Námět je určitě zajímavý, ale kniha mě zklamala.
(SPOILER)
Jeden z najslávnejších námetov svetovej literatúry, vrátane žánru sci-fi, je zabalený do temného romantizmu tak masívneho, že až stráca čitateľskú príťažlivosť - celkom určite pre niekoho, kto ho skôr spoznal z filmových spracovaní. Pozerať sa na pôvodné dielo nezávisle, bez filtrov 20. storočia je takmer nemožné - a čo je nemožné určite, je vnímať toto výnimočné, myšlienkovo fascinujúce, dielo vtedajšími očami, bez tých 200-ročných nánosov, čo sa na ňom nahromadili. FRANKENSTEIN aj v rámci literatúry romantizmu dielo výrazne vyčnievajúce a vyslovene solitérne. stojí medzi aj mimo staršieho sentimentalizmu aj rodiaceho sa realizmu, ako román sa nevenuje minulosti a ako prozaické dielo je odlišné od poetickej formy typickej pre všetkých vedúcich romantikov na ostrovoch, vrátane autorkinho manžela Percyho (ktorý Mary s dielom pomáhal) a ich súputníka Byrona.
FRANKENSTEIN je naozaj ťažko zaraditeľný a aj preto nesmrteľný, skrz-naskrz romantický a pritom romantizmus podrývajúci. Vzhľadom k dobe vzniku neprekvapí, že emócie sú to o čo tu kráča v prvom rade, v tesnom závese s ideami. Je to aj kniha o túžbe po poznaní a jej kritika a takisto román o samote. Pre moderného čitateľa stojí na počiatku tradície vedecko-fantastickej literatúry o prekliatí a temnej stránke vedy - a ako taká nutne sklamáva. Tie najzaujímavejšie, najvzrušujúcejšie časti príbehu sú len vo forme zárodkov, nerozpísané a nerozvinuté. Spolu s často až príliš haprujúcou logikou vtedy nepomáha, že výstavba príbehu je skvelá a pocity silné...
Pred nejakými súčasnými výčitkami je nutné chápať dobu a podmienky vzniku, osobnosť autorky (až po doplnení reálií človek pochopí, prečo sa knihou od začiatku do konca nesie taký strach zo straty blízkych...) a byť skôr prekvapený dielom - zjavením, ktoré vytvorila...
Samozrejme, chce sa skritizovať, keď netvor, ktorý budí pozornosť a hrôzu všade, kde sa ukáže, dokáže prenasledovať Viktora hore-dolu po celej Európe. Alebo keď si chce čitateľ predstaviť, na čom ten ide pracovať na opustený orknejský ostrov, kde žije 5 ľudí, z čoho tam buduje družku pre svojho prenasledovateľa - to si priniesol mäso so sebou a zošíva ho ihlou a niťou ? Dokáže naštvať, keď ste dojatí tým, ako sa bezmenný netvor učí byť človekom a do toho príde tá krkolomná historka o rodine jeho učiteľov... - alebo keď nájde tašku s knihami a vo voľnom čase medzi sledovaním ľudí si číta Miltona, Plutarcha a Goetheho (to je naozaj ďaleko od predstavy nešťastného primitíva, na ktorého sme zvyknutí zo staršej popkultúry) - plus ako sa na romantizmus patrí, toľko príbehov o nešťastnej láske, koľko je len možné do toho útleho dielka napchať... Ten nevýslovne tragický príbeh je potom ťažké brať vážne...
... ale to všetko je treba prijať, keď človek číta niečo tak staré - alebo si pozrieť o sto rokov mladší prvý film, ktorý mýtus krásne a logicky dopĺňa. Čo z knihy pretrváva dodnes - a nezostarlo ani trochu - je dráždivá ambivalencia... - základný konflikt románu medzi jeho dvoma protagonistami (ostatní sú len stážisti) je podaný a rozohraný tak, že nedokáže čitateľa ponechať v pokoji. Vyrovnáva tým aj moralizátorský rozmer aj ťažkopádnosť štýlu, hoci krásny, honosný jazyk veľkých duchov hlavne na začiatku románu patrí skôr k plusom.
Je úchvatné, ako čitateľovi mení perspektívu a striedavo prikláňa sympatie raz k jednému, raz k druhému a nikdy tento rozpor nerozhodne. Vývoj obidvoch postáv, Frankensteina aj jeho výtvoru, je fascinujúci, a keďže autorka ho bohužiaľ veľmi nevyužíva, len popisuje, zostáva na čitateľovi, aby si ten pocitový a hodnotový chaos doplnil a spracoval. Na stránkach knihy zatiaľ prebieha lamentovanie, lamentujú obaja vždy keď majú možnosť rozprávať, čo je u Viktora takmer neprestajne a u toho druhého v tej chvíli, ako dostane v rozprávaní hlas. Ostatný čas Frankenstein lavíruje medzi troskou a rozzúreným pomstiteľom, ktorý toho ale veľa nepredvedie a fatalisticky sa necháva vliecť udalosťami a psychicky ničiť svojim výtvorom, ktorý sa zasa stáva z nešťastnej figúry démonom, hrajúcim hru mačky s myšou a ešte sa pritom posmieva - no keď dokoná svoje dielo skazy, kajá sa a chce sám seba zničiť na hranici na severnom póle.
Vymyslené je to neskutočne fantasticky, vyrozprávané dosť nešikovne a ani rozprávanie v rozprávaní v rozprávaní tomu veľmi neprospieva. Podobne ako iná večná klasika DRACULA to ale obsahuje toľko voľného priestoru k doplneniu pri úchvatnej základnej kostre príbehu, že vôbec neprekvapuje, že sa z toho stala dodnes prepieraná, dopĺňaná a modernizovaná klasika. A na rozdiel od krvilačného grófa aj nesporne originálna. Geniálne dielo, ktoré nedá pokoj a hoci čítať ani počúvať ho už znovu asi nebudem, fascinovať, dráždiť a inšpirovať k úvahám ma len tak neprestane...
(SPOILER)
Opět jsem si svou oblíbenou klasiku dopřála v audio verzi. Nesmrtelný hororový příběh, který musel ve své době způsobit pozdvižení čtenářské obce nejenom svým obsahem, ale také skutečností, že toto dílo napsala žena. Působivý příběh mladého vědce, který chce svým neutuchajícím vědeckým bádáním pokořit samotného Boha, z čehož nemůže vzejít nic dobrého, by měl být varováním, protože jsou určité hranice, které bychom neměli překonávat, ale vysvětlete to člověku, který jestli jednou zhyne jako druh, bude to jistě jeho vlastní vinou. Ze zpovědi "monstra", které stvořil nejenom Frankenstein, je člověku úzko a je mu ho, i přesto co vše spáchal, líto. Mám tento knižní kousek moc ráda a opakovaně se k němu vracím.
Nyní jsem si ho zařadila do čtenářské výzvy - Kniha, podle které vzniklo hudební dílo.
XIII.století - Album a píseň Frankenstein.
Audio ČRo: Trochu okurková sezóna na ČRo, nicméně tohle je klasika. To občas může být problém se zřetelností, což se dělo i zde. Myšlenky zde však byly a zážitek částečně taky.
Vynikající hororový příběh. Při poslechu jsem často myslela na Shreka, který jako by byl pohádkovou verzí Frankensteina – obluda, kterou sice nestvořil člověk, ale také se ho lidé straní a ubližují mu. On je ale citlivý a na rozdíl od Frankensteinova stvoření nachází Fionu a s ní i své štěstí a své místo na světě… Ve Frankensteinově příběhu však takto pohádkově nic nekončí.
Nadčasová kniha.
Tak nějak jsem věděla, že Frankenstein stvořil umělé monstrum, ale nic moc víc. Měla jsem představu o tom, že kniha je o zlobě monstra, ale že ta zloba bude obrácená směrem k jeho stvořiteli, to jsem netušila. Překvapilo mě, že Frankenstein je ten zlý padouch. Máme zodpovědnost za to, co si k sobě připoutáme, v tomto případě stvoříme. Mary Shelley uměla krásně vygradovat bezmoc, strach a zoufalství.
Totálně nadčasový příběh. Dr Frankenstein si vyhoní ego a stvoří člověka aniž by se i jen na pět minut zamyslel, jaké to může mít důsledky. Za důsledky následně nevezme zodpovědnost, ale prezentuje se opakovaně jako oběť "nešťastného osudu".
Mary Shelley chtěla varovat před neplánovanými následky technologického pokroku. Psychologii Dr Frankensteina kolem sebe ovšem vidíme denně, a nejedná se zdaleka jen o technologické výtvory.
posloucháno jako audiokniha. Uvažuji, zda jsem Frankensteina někdy dříve slyšela - myslím že ne, a ani nečetla. Jen tak jsem zhruba tušila, že borec poskládal nějaké monstrum a oživil ho...
No a příběh mě dostal. Velmi povedené zpracování audioknihy na ČRo - také doporučuji. Zaačíná záchranou muže na ledové kře, který začne vyprávět neuvěřitelný příběh...jak chtěl vědět, studovt, tvořit a stvořit...a jak se mu to povedlo. Byl však svým dílem natolik zděšen a zhnusen, že své dílo, oživlou bytost zapudil... Většinou si pod jménem Frankenstein představíme ne tvůrce, ale spíše samotného Netvora, jak je označován v knize...i popis Netvora je tak trochu neurčitý, spíše mi naskakovaly obrázky velké "posešívané" mumie, či v lepším někoho jako Lurch z Addams family (a nebo Igor z Pratchettovek...), a velmi mi chybělo (a za to beru půl hvězdy), jak vlastně a z čeho Viktor Frankenstein svého Netvora vyrobil...
Ale zpět k příběhu. Se zatajeným dechem sledujeme Viktorovo líčení, aby pak došlo k první tragédii - smrti jeho malého bratra...následně navazuje další smrt - křivě obviněné dívky. A Viktor cítí, že za vše může on.. Nezodpovědný tvůrce, který neunesl tíhu svého činu. Je to opravdu tak ? Viktor se setká s Netvorem a teď posloucháme jeho vyprávění. Velice inteligentního, citově založeného a velmi nešťastného stvoření..vypuštěného napospas světu. Neumí zacházet s emocemi, neumí se začlenit do společnosti díky svému děsivému výzoru. Naráží na děs, odsouzení,..převládne zlost a zášť... Má i on právo na štěstí ? a jak ho dosáhne ? lze mu věřit ? má právo na lásku a družku ?
Viktor odmítne další spolupráci ..zastaví to vraždění jeho nejbližších ? a co sám Viktor ? jaká bude poslední konfrontace s Netvorem ? kdo zvítězí ?
nádherně namluveno (Jiří Hromada a Lukáš Hlavica), skvělá kulisa větru, fičícího na arktických pláních. Mezihra s čembalem (nebo co to bylo) jako hudební doprovod, byla to lahůdka.
A když si uvědomím, že autorka Frankensteina psala před 200lety - skvělé dílo. Vůbec ne jen bezduchý horor, ale velmi hluboké dílo, otevírající morální i filozofické otázky, které jsou dostupné nám všem... Ráda si poslechnu/přečtu znovu. A doporučuji !
Frankensteina jsem četl před více než 50 roky, tentokráte poslechl z ČRo v podání Hlavica, Táborský, Hromada. Pěkně přečteno. A já si uvědomil, že Frankenstein nebyl tou nešťastnou postavou, ale jeho tvůrce. Klasický, pěkný a hrůzný horor...
Romantický horor s naivní psychologií postav, přesto s hutně beznadějnou atmosférou, téměř středověkou. Asi jsem byl poněkud poznamenán tím, že mi před očima běželo filmové zpracování od Kennetha Branagha, kterému musím dát dodatečně absolutorium.
(SPOILER)
Román, ačkoliv dvě stě let starý, mi stylem docela sedl. Nevím, jestli v době vzniku působil hororově nebo strašidelně, mně připadal spíš jako temné psychologické drama nebo thriller, vyjádřeno dnešními pojmy. Mary Shelley nadhazuje velmi nadčasové etické problémy - má stvořitel povinnost ke stvořenému? Je zodpovědný za jeho činy? Lze zavrhnout bytost jen pro její nepřirozený, odpudivý zevnějšek? Z knihy mi totiž plyne, že Frankensteinovým největším prohřeškem není samotné neuvážené vytvoření a oživení mostra, ale skutečnost, že se od něj odvrátil a ponechal ho napospas osudu. Vždyť Stvoření začne páchat zlo až poté, co nenajde mezi lidmi přijetí a lásku - do té doby tíhne spíš k dobru.
Samozřejmě podobně jako v jiných románech této doby, od Mladého Werthera po Bídníky a Monte Crista, se hlavní hrdina docela často chová jako idiot a ohrožuje tím své okolí. Ale s tím už se člověk musí smířit, když se do podobných knih pouští. Zajímavé také je, že ačkoliv autorkou je žena, i její hrdinky, ať už jde o Elisabeth, Justinu nebo Victorovu matku, jsou v ději příběhu zcela pasivní a hybateli jsou výhradně mužští hrdinové. I to je poplatné době vzniku.
Čekal jsem asi něco více, ale bylo to celkem pěkné a i na zamyšlení. Tato klasika se dá jedině doporučit.
Ja jsem v rozpacich. Cekala jsem uplne neco jineho. Misty me to unavovalo tak, ze jsem to chtela mit rychle za sebou a pristihla jsem se, ze nevnimam, co ctu, takze zpatky.
Rozcilovaly me tam ty jakoby ufnukane pasaze, vsichni byli v beznadeji a uzkosti.
Ale chapu, ze pred dveste lety to muselo byt sokujici cteni.
(SPOILER) Velmi podivný příběh mladého Frankensteina, který se rozhodne po dlouhých studiích stvořit zrůdu, jež se kvůli svému zoufalství rozhodne povraždit všechny Viktorovi blízké, který se záhy rozhodne pomstít je, čímž podepíše ortel smrti.
"Dívám se na ruce, jež spáchaly zločiny, myslím na srdce, které je zosnovalo, a toužím po okamžiku, kdy mi tyto ruce přikryjí oči, kdy už na nic nebudu myslet."
Temný a zároveň velmi dojemný příběh o tom, jak snadno se neuvážené a příliš troufalé rozhodnutí může vymknout kontrole. I když na jeho počátku nebyl zlý úmysl, nakonec zaplatí všichni, i ti zcela nevinní. Knihy s vyprávěcím stylem nevyhledávám, ale tady si stěžovat nemůžu, četlo se to lehce a v podstatě samo. Kdybych se narodila o nějaké to století dřív, pravděpodobně bych se i dost bála, v dnešní době je žánr horor už trochu jinde, ale určitá tíseň a mrazení je z příběhu patrno i dnes.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
| 1998 |  Maurice |
Audiokniha Čro. Krásný, smutný příběh. Troškou mi připomínal příběh Quasimoda nebo příběh Shreka. Jednoduše lásku potřebuje každý, bez lásky to není k žití.