Frankenstein čiže Moderný Prometeus
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164598/bmid_frankenstein-cize-moderny-prometeus-bVe-164598.jpg
4
1425
1425
„Jednej nevľúdnej novembrovej noci dočkal som sa splnenia svojich túžob. V smrteľnej úzkosti zhromaždil som okolo seba nástroje života, aby som mŕtvej veci, ktorá predo mnou ležala, vdýchol dušu. Bola už jedna hodina po polnoci, dážď bubnoval na okno a sviečka dohorievala; tu som v záblesku zhasínajúceho svetla uvidel, ako sa strnulé, žlté oko bytosti otvorilo, prsia sa jej nadvihli hlbokým dychom a údy sa zachveli v kŕčovitom pohybe.“ Tak sa začína príbeh netvora, ktorý hľadal, ale nenašiel ľudskú lásku, a zo sklamania sa mstil svojmu stvoriteľovi, až kým ho nevohnal do smrti. Mladý švajčiarsky vedec Frankenstein spozná tajomstvo vzniku života a stvorí umelého človeka obrovských rozmerov, odolnosti a sily. Keď sa však kolos dá do pohybu, zľakne sa vedec svojho výtvoru a ponechá ho napospas osudu. Ale démon, hnaný nenávisťou, putuje za ním stovky kilometrov a šíri skazu medzi jeho najdrahšími. Na strmých štítoch švajčiarskych Álp, pôvabných brehoch Ženevského i Comského jazera, na pustých skalách Orknejských ostrovov i ľadových pláňach pri Severnom póle odohrávajú sa scény, pri ktorých tuhne krv v žilách. „Okná izby boli predtým zatiahnuté a keď som zbadal, že izbu zalieva bledé mesačné svetlo, zmocnil sa ma akýsi strach. Okenice sa roztvorili a cez otvorené okno som s neopísateľnou hrôzou zazrel prestrašnú, preodpornú postavu. Netvorova tvár sa skrivila v úsmeve; zdalo sa, že sa mi posmieva, keď ukazoval vystretým prstom.“ Frankenstein čiže Moderný Prometeus je klasickým dielom hrôzostrašnej literatúry; nadväzuje na tradíciu anglického „gotického“ románu a zároveň je základným kameňom moderných žánrov, horroru a science-fiction. Slúžil za podklad viacerým slávnym filmom.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1969 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Tak konečně došlo i na legendární příběh stvoření monstra. Námět je to vousatý, nesoucí prvky romantismu té doby a proto je až s podivem to, že se do něj povedlo dostat hororové prvky a navíc ženou autorkou. Především prostřední část knihy popisující netvorovo poznávání všech stránek lidské osobnosti a následných činech je výborná a lidský rozměr novodobého Prométhea příjemně překvapil, zato samotný popis procesu stvoření prakticky neexistuje. Za mě se nejblíže samotné podstatě díla přiblížilo filmové zpracování Kennetha Brannagha s démonickým Robertem de Nirem, ve které byla pomsta monstra a jednání stvořitele ještě důmyslnější a osudovější. Tištěný originál hodnotím v lepším průměru - 65 %
Ke knize mne přivedl jeden kanadský seriál, který zmiňoval určité pasáže knihy. A musím přiznat, že mne z té knihy také nejvíc oslovila. Zpověď Tvora a jeho proslov k Viktorovi. Klobouk dolů před autorkou, na to,že jí bylo 16 nebo 18, prostě málo, téma, které je aktuální ještě teď a mám pocit, že čím dál víc, a když vezmete ještě dobu, ve které to psala...
děkuji autorce....
no jasné, klasika.
spomienky mám skôr na starý film, ktorý som videl v rakúskej televízii. mal som šesť rokov a potom som sa bál chodiť pol roka po zotmení von.:) a keď som ten istý film videl po rokoch vo filmovom klube, dostal som taký záchvat smiechu, že ma museli vyviesť von, aby som nerušil ostatných...
vo svojej dobe to musela byť prelomová záležitosť, dnes to pôsobí už len ako rozprávka (Dobšinský je hrôzostrašnejší) a neumelý pokus o vtedy neexistujúce sci-fi.
ale patrí to do výbavy rozhľadeného čitateľa.
Mnohí dnešní štyridsiatnici si isto spomenú na chvíle vzrušenia a zimomriavok, keď stáli pred rodičovskou knižnicou a siahli po Drakulovi či Frankensteinovi. V knihách sme našli hrôzostrašné čiernobiele fotografie z klasických filmových adaptácií Upír Nosferatu (režisér F. W. Murnau, 1922; nakrúcalo sa aj na Orave) s Maxom Schreckom v role kniežaťa Orloka, a Frankenstein (James Whale, 1931) s Borisom Karloffom v úlohe Netvora, ktoré podnecovali našu fantáziu a rušili pokojný spánok. S odstupom času sa nám zdajú skôr komické.
Nádherná, desivá, ale najmä nesmierne smutná kniha. Frankensteinove utrpenie, zúfalstvo, seba obviňovanie a smútok sú obrovské, ale napriek tomu zostáva až do konca sebecký, odmieta pomôcť svojmu vlastnému výtvoru. Mal mu predsa nájsť miesto, kde by mohol bývať, starať sa o neho, naučiť ho, čo treba a zoznámiť ho s ľuďmi - zároveň by bol dôkazom úspechu jeho experimentu. :D Na druhej strane je oveľa bolestivejšie sledovať ,,Netvora'' ako sa snaží začleniť do ľudského spoločenstva, no za všetko dobro sa mu odvďačia len zlom. Jeho správanie je teda pochopiteľné - aj keď mierne prehnané. Oplatí sa vidieť staré spracovanie s Karloffom aj film Frankenstein Mary Shelleyovej. Oba majú niečo do seba, ale kniha je najlepšia. :)
Frankenstein - kultovní hororová klasika. I když dnes již vnímáme horory jinak. Ale tohle se mi docela líbilo. Filmy, ve kterých se Frankensteinovo monstrum mihne, nebo je hlavní postavou, jsou často hodně vzdálené této předloze a já jsem rád, že jsem se dostal právě ke knize a zjistil jak to "doopravdy" bylo (doopravy v uvozovkách, protože je to příběh vymyšlený, chápeme se). Ano, je tam ten romantismus, když přece M. Shelleyová žila v takové literární době, ale čím víc stran jsem přečetl, tím mi to vadilo méně. Hezké čtení, já se bavil.
Příběh není tak hrůzostrašný, jak jsem čekal (mnohé dnešní thrillery ho jistě dalece překonávají), snad proto, že prostě víte, že jde o fikci. Jde ale o klasiku hororového žánru a jako taková kniha nezklame.
Nevím, jestli to byl autorčin záměr, ale já jsem nejvíc litoval nevinné oběti - protože byly nevinné. Dále mi bylo kupodivu velmi líto stvoření, které je zde většinou nazýváno monstrem, protože samota a život bez lásky jsou asi to nejhorší, co může každého potkat. Nejméně líto mi bylo samotného Frankensteina. Ztráta nejbližších osob je hrozná, ale nemohl jsem mu odpustit, že zavrhl a opustil tvora, kterému sám dal život.
Překvapilo mne, že kultovní film z roku 1931 je knihou jen inspirovaný a dějově se jí dost vzdaluje. Na film se můžete podívat, ale knihu si určitě přečtěte. Je v ní hodně moudrých myšlenek, které budou platit v každé době.
Velmi uspokojivé.
Na téhle knize je zajímavé to, že mnoho lidí je přesvědčeno, že ví o čem je, aniž by ji četli. A většina se mimořádně ošklivě plete. Klidně bych se vsadila, že mám pravdu - mám to ověřené na sobě samé i na druhých.
Samozřejmě se toto dílo vzhledem k roku vzniku nemůže měřit s novodobou hororovou tvorbou, ale něco do sebe bezpochyby má. Navíc... když si vezmeme, že ve stejné době psaly i Jane Austen a sestry Brontëovy, je evidentní, jak moc odlišné bylo dílo Mary Shelley... a budoucnost to ocenila.
Romantismus ve skvělo formě, stíny, mráz, bílá na černé a černá na bílé, bouře, ostré hory, přemíra nevlídnosti v myšlenkách i dějích činí z této knihy stále živý skvost. Je zbytečné rozebírat zde psychologii a sociální hloubku románu. Kdo je nedocení, bude román hanět, kdo učiní opak, rád se k ní zase vrátí, jako jsem to učinil právě já.
No jo romantizmus v najsilnejšej podobe, o zostavovanie monštra tu vôbec nejde a je to tu len na pár stránkach (najviac ma prekvapilo, že neožil po zásahu bleskom, ako to je asi u všetkých filmových verzií), čo ale autorku veľmi zaujímalo bolo, ako veľmi bude Frankenstein trpieť počas zvyšku knihy, kde sú veľmi často rozoberané jeho smutné myšlienky, ako len trpí za všetko čo mu ten výtvor spôsobil. Filmy si teda zobrali všetko dobré čo kniha mohla ponúknuť a na ostatné sa vykašlali. Čím spravili dobre, ale potom veľa ľudí bude sklamaný z knižky v očakávaní niečoho podobného ako ja.
Přečetl jsem víceméně jen proto, že jde o "profláklou" klasiku a jakožto milovník hororu jsem nemohl tohle dílko přehlížet. Ovšem nadšený jsem tolik nebyl. Trochu víc na mě z knihy dýchalo, že je to dílo v podstatě taková "rychlokvaška". Ale dočetl jsem to a dokonce se objevilo pár momentů, co mi utkvělo v paměti. Například, když si mladý pan doktor shání součástky pro svůj výtvor, jakož i popis samotného sestavování monstra.
Z mého pohledu lepší než Drákula. Spíš drama a psychologie mezi "otcem" a zavrženým "synem" než horor.
I když jak říká agent Franks - Shelleyová z něj udělala celkem měkotu :)
Špatné to nebylo, ale u vytržení z toho opravdu nejsem. Připadalo mi to spíš jako... svým způsobem romantika než něco jiného (i to monstrum vlastně chce být jen milováno, zlých činů tam všichni litují...). Zajímavější mi připadalo, že na rozdíl od všech filmových a jiných adaptací se zde vůbec nepopisuje samotný vznik monstra, tj. všechna ta elektrická zařízení a mrtvá těla, která si člověk ihned vybaví, vůbec nejsou součástí originálu.
Spíše než k notoricky známému příběhu, bych se ráda vyjádřila ke zcela famózní audioknize, kterou namluvili Robert Mikluš, Petr Pochop a Jan Zadražil. Dramaticky načtený příběh spolu s atmosférickou hudbou v pozadí a neskutečnými zvukovými efekty zprostředkovává zcela nový zážitek z tohoto ikonického díla. Apeluji na Vás - pokud byste si měli poslechnout byť jen jedinou audioknihu v životě, musí to být tahle!
Ne, romantismus v jakékoliv formě zřejmě není období pro mě. Když čtenáře hlavní hrdina nezaujme vůbec ničím, není to dobrý začátek. Všechny postavy jen nekonečně rozebírají vlastní pocity a problémy, které jsou podle nich ty nejhorší mezi všemi a nikdo se nemá hůře. To není ani dobré pokračování. Dvě hvězdičky jsou za hlavní myšlenku a za vývoj netvorových pohnutek, který ukazuje, co s někým dokáže udělat lhostejnost a ústrky ostatních. Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, ale jsem i ráda, že už to mám za sebou.
Klasika, kterou si filmaři nepěkně upravili. Frankensteinovo zdlouhavé vypravování jeho činů mi připadalo nudné a místy nepotřebné. Ostatek se četl vcelku slušně bez problémů - po pomalém rozjezdu a uvedení do děje kniha zařadila pětku a vydržela u toho, což jsem vítal.
Povinná jazda každého milovníka hororov. Kniha je diametrálne odlišná od známych filmových spracovaní. Je to skôr román s hororovými, scifi prvkami. Nejedná sa o dáke extra strašidelné dielo, ktoré by naháňalo hrôzu, ide však o prvotnú knihu svoho žánru...
Jsem sice ráda, že konečně vím jaký byl původní příběh, ale přečetla jsem jednou a dost. Na můj vkus celkem dost zbytečných věcí.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány ŽenevaAutorovy další knížky
| 2008 |  Frankenstein |
| 2024 | Posledný človek |
| 1998 |  Maurice |
Frankenstein vypráví o mnohém. O zodpovědnosti za naše činy, o lásce k bližnímu, o touze po lásce a sounáležitosti, o nenávisti a pomstě. Je to příběh dvou mužů. Jednoho, který stvořil a pak opustil; druhého, který byl stvořen a pak opuštěn. Jednoho, který měl, na co si vzpomněl, a vše dostal na stříbrném podnose; druhého, který neměl nic, přestože se snažil ze všech sil. Je to také příběh o vývoji emocí. Ukazuje, v co se může změnit radost a láska, nejsou-li opětovány. Jak se nadšení může přetavit v posedlost a následně lítost, strach a zoufalství. Jak dokáží nenávist a touha po pomstě zničit všechno a všechny bez ohledu na původní proč a jak. Obzvláště ta pomsta je krásně vykreslená. Ta její jedinečná schopnost uzavřít všechno do spirály, z níž není návratu, a rozmazat rozdíl mezi obětí a zločincem. Provinil se Frankenstein vůči svému monstru? Ano. Bylo monstrum nevinné? Na konci už ne.
Jen kdyby tento skvost nevznikl v tom třikrát proklatém romantismu! Chvějete se očekáváním hrůz a beznaděje, tušíte strašlivé činy a hluboké citové rány. A místo toho stále, znovu a nepřetržitě čtete o krásách přírody, jarním kvítí, letním vánku a zasněžených vrcholcích hor. Chápu úlohu těchto částí v textu a jinde jsem i schopná je ocenit, ale tady zkrátka překážely. Zdržovaly, prodlužovaly, nudily. Pryč s nimi! Chci vědět, k jaké destrukci dojde tentokrát!
„Má snad každý muž najít pro sebe ženu, každé zvíře svou družku, a jen já mám zůstat sám? Kdykoli jsem k někomu projevil náklonnost, opětoval mi ji odporem a nevraživostí. Člověče! Můžeš mě nenávidět, ale měj se na pozoru! Tvůj čas uplyne v hrůze a utrpení a brzy dopadne úder, který tě navždy zbaví štěstí! Máš snad ty být šťasten, a já se mám svíjet v hluboké ubohosti? Můžeš zničit mé ostatní vášně, ale pomsta mi zůstane, pomsta od nynějška cennější než světlo nebo jídlo! Snad zemřu, ale napřed budeš ty, můj tyran a trýznitel, proklínat slunce, zářící nad tvým utrpením! Měj se na pozoru, neznám strach, a proto jsem silný!“