Frankenstein, čiže moderný Prometeus
Mary Wollstonecraft Shelley
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306281/bmid_frankenstein-Bk9-306281.jpg
4
1352
1352
Kniha patrí medzi jeden z najznámejších gotických románov, ktorý bol viacnásobne filmovo spracovaný a inšpiroval veľké množstvo nových hororových príbehov. Aj napriek všeobecnému povedomiu mnohých prekvapí fakt, že Frankenstein nie je meno samotného monštra, ale jeho vynálezcu. Omylom je aj charakter stvorenia – vyzerá síce ohavne, vo vnútri je však múdry a emocionálne cítiaci. Rozprávajúc svoj príbeh od stvorenia po opätovné stretnutie so svojim tvorcom, odhaľuje nemožnosť nájsť blízkosť vo vzťahu kvôli svojej desivej podobe. Zaväzuje preto Frankensteina, aby mu stvoril jemu podobnú ženu. Tvorca svoj sľub nesplní a netvor zo zúfalstva a hnevu zabije Frankensteinovu manželku. Román sa končí tragicky – netvor prosí svojho tvorcu o odpustenie až nad jeho hrobom, zatiaľ čo on sám zomiera.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , Petit PressOriginální název:
Frankenstein, or The Modern Prometheus, 1818
více info...
Přidat komentář
Audiokniha na ČRo2
Ve své době určitě horor se vším všudy, z dnešního pohledu tak trochu pohádka o dobru a zlu. Rozhodně však tehdy i nyní příběh nastoluje spoustu otázek o lidských vlastnostech, postojích, vztazích a fungování společnosti vůbec.
Notoricky známý příběh jsem si vyposlechl v audio zpracování na rozhlasovém webu. Pěkný zážitek, někdy to bylo trochu moc patetické, ale kvalita nezpochybnitelná.
Originální verze příběhu ze začátku 19. století, která se později dočkala řady zpracování, kde je s původní předlohou nakládáno velmi volně.
Chudák netvor :(
Pěkný příběh o odpovědnosti a důsledcích činu. Jen trochu exaltovaný pro můj strohý vkus.
Velké překvapení! Jasně, že jsem ten příběh znala, jenomže jak už to u takovýchto klasik bývá, znala jsem jen obsah a v hlavě měla filmovou vizi tupého, huhlajícího monstra a šíleného vědce. Jenomže tenhle příběh zdaleka není jen hororovým vyprávěním. Je o zodpovědnosti, o touze po vědění, o ctižádosti na ostří nože, o velké lásce, přátelství, přirozené touze po blízkém člověku. Také o nenávisti, zlobě, výčitkách svědomí a zodpovědnosti k lidstvu. Navíc psané krásně popisným bohatým jazykem, díky kterému se dá přehlédnout i ta roztomilá naivita a nelogičnost v tom nejčistším slova smyslu romantického příběhu.
Frankensteina zná skoro každý, ale celý příběh už málokdo. Navíc drtivá většina lidí si s Frankensteinem ztotožňuje vraždící monstrum, nikoliv jeho stvořitele, po kterém je román pojmenován. Na dnešní poměry je příběh sice trochu naivní, na druhou stranu poselství, že každý tvor si zaslouží lásku a pokud se mu jí nedostává, dopadá to špatně, je nadčasové. Stejně tak zodpovědnost vědce za jeho výtvor a etická rovina vědeckého bádání.
Protosci-fi z období romantismu, které napsala ženská. Tohle prostě JE výjimečné.
Mladý vědec Viktor mi nepřišel příliš důvtipný, ale jinak celkem roztomilý příběh. Alespoň víme, co se skrývá za strašidlem Frankenstein.
Mne prisla kniha nekonecnaaa, stalo to iste dokola. Ano myslienka na zamyslenie ale inak citatelsky zazitok velmi slaby!
O Frankensteinovi už slyšel asi každý. O to víc jsem byl překvapený o čem vlastně původní příběh je. Určitě stojí za přečtení.
Príbeh známy hlavne ako flick o ťarbavom monštre s poprešívanou hlavou je vo svojej originálnej podobe viac Shakespearovskou tragédiou než hororom. V hlave mi utkvel najmä obraz bezmenenej nemesis, ktorá prenasleduje Frankensteina v podobe tmavého tieňa, rovnako ako jeho zlé svedomie, kamkoľvek sa pohne, nehľadiac na vzdialenosť, ktorú prekoná. Ale to slovenské "filmové" vydanie je hrôza :) Možno by bolo na mieste nové, adekvátne spracované vydanie, ktoré nemá obálku ako z béčkového braku.
Komentář obsahuje vyzrazení zápletky. Frankenstein mýma očima a moje úvaha:
Vědec Frankenstein stvoří umělého člověka, živou bytost schopnou myslet a cítit emoce. Bezejmenné, mohutné monstrum vypadá ovšem zrůdně a vzbuzuje odpor tak velký, že samotný stvořitel od něho uteče. Obrův hrůzostrašný zjev vzbuzuje v druhých předpojatost tak velkou, že v domnělé sebeobraně na podivného tvora sami bezdůvodně útočí. Marně se snaží začlenit do společnosti a normálně žít, ze začátku má problém i srozumitelně mluvit. Jeho zoufalá potřeba lásky nenachází naplnění. Lidé nedokážou pochopit jeho činy a dělají ukvapené závěry (když tvor zachraňuje dívku, která se topí v potoce, je označený za útočníka). Nejdřív je to odsouzenec bez provinění. Pronásledovaný bezejmenný ubožák, který se musí schovávat v křoví nebo kůlně, aby ho nikdo nespatřil. Marně se dovolává pochopení a soucitu. Situaci nejdříve řeší únikem, trpí opuštěností, nechce se mu žít.
Následkem zklamání, smutku, frustrace z nenaplněných emočních potřeb a přestálým utrpením pak nastává skutečný přerod v nebezpečné, agresivní monstrum. Ještě prosí o vyslechnutí u vynálezce Frankensteina, který ho přivedl na svět a prosí, aby se ho ujal nebo mu alespoň vyrobil partnerku, protože každá normální žena by ho odvrhla. To mu Frankenstein nesplní a oba se tak stávají nepřáteli na život a na smrt. Zrůda z pomsty likviduje blízké svého stvořitele a odsuzuje tak k samotě a zášti toho, který za svůj vědecký experiment odmítl převzít zodpovědnost a řešit důsledky svého nebezpečného pokusu.
Překvapivě nalézám podobnost v útrapách monstra a vynálezce. Vyvrhelem se vlivem okolností totiž stává i samotný geniální vynálezce, původně sice společensky ukotvený a uznávaný, který později začne trpět strachem o své blízké a výčitkami až tak, že se mu nechce žít. I on se dokonce na nějaký čas stává odsouzencem, který je neprávem souzený za něco, co nespáchal. I on se pak sužuje, chce se mstít, ublížit svému nepříteli, zničit ho. Najednou je i on vyděšenou, ukřivděnou bytostí, žijící téměř na okraji společnosti, zmítaný negativními emocemi a krutými úzkostmi. V prožívaném zoufalství, zlobě a utrpení se začíná podobat svému výtvoru.
Horor nabízí hodně témat k přemýšlení, já si z toho vzala zatím tuhle asociaci: Bohužel, osud je nevyzpytatelný. Život se může snadno zvrtnout, dobře míněný čin přejít v omyl, i silný člověk může zeslábnout, i soudce může být někým souzen a i génius v některých situacích marně hledat východisko. Minimálně každý jednou zestárne a možná pro něho jednou bude i problém taková samozřejmost, jako je pochopit, co mu druzí chtějí vůbec říct. Proto by měla každá bytost dostat alespoň šanci, i když se může na první, povrchní pohled zdát jako neatraktivní tvor, kterému není snadné porozumět a který si zaslouží zbrklé odsouzení.
Citace: Stal se kořistí neuspokojených a vášnivých citů.
Navzdory různým opravdu hororovým filmovým zpracováním je tenhle knižní originál až překvapivě mírný a humanistický - dobro(tivost), přátelství, láska, lidský (sou)cit jsou tu metou nejvyšší.
Velice silné, apelující dílo. Pravda, možná trochu naivní (což mě neuráží :) a i nad občasnými věcnými nepřesnostmi ráda přimhouřím oko i vzhledem k tomu, že autorka toto dílo napsala v roce 1818, navíc ve svých 21 letech...
Horor? No, s tímto záměrem asi mohlo toto dílo vzniknout. Autorka totiž spolu s přáteli při výpravě v horách uvízla v horské chatě na několik dní a tak pojali nápad vymýšlet děsivé příběhy. Ve výsledku ale příběh na pomezí novely a románu hororový příliš není.
Působí to na mě, jako kdybyste četli Erbenovu Kytici s větší porcí emocí.
Dílo vzniklo v období romantismu a navíc autorka jako žena vykresluje především mužské hlavní postavy. Výsledek je tedy opravdu mnoho protichůdných emocí ryzí láskou počínaje a bolestnými výčitkami konče, to vše nahuštěné v každé výrazné postavě přičemž jediným východiskem je smrt, v romantismu jak jinak.
Onen horor z tohoto díla udělali až moderní filmaři, kteří notně ubrali na emocích a niterné rozervanosti hlavních postav a přidali na krvelačnosti, o kterou autorce vůbec nešlo. Ta chtěla jen vyjádřit potřebu každé bytosti být milován a důsledky, které absence naplnění této základní potřeby přináší, to vše na pozadí podmanivého příběhu vytvořeného v období, kdy se happy endy opravdu nenosily.
Když jsem se tedy od půlky knihy oprostil od zkreslené představy, se kterou jsem do čtení šel, sžil se s tou přemírou emocí, které autorka pěchuje do mužských hrdinů a snažil se pochopit ten vnitřní boj, co Frankenstein a netvor prožívají, tak to docela šlo a konec už ubíhal svižně. Nakonec jsem tak hodnocení vytáhl na 4 hvězdy, i když v půli knihy jsem byl odhodlán dát max dvě.
Hororová četba opravdu není nic pro mě. Nicméně jsem ráda, že mám přečtený i tento notoricky známý příběh. A ještě vděčnější jsem za anglickou verzi, to bylo na tom to nejlepší :)
Kniha má nejako extra neláka la, ale ako klasiku som si ju chcela prečítať. Aj keď som čakala niečo hororové, som rada, že to bolo o niečom inom. Vytvorené monštrum Frankesteinom ani monštrum nebolo. Malo svoje city, a keďže neboli opätovné, tak to dopadlo, tak ako to dopadlo...
Tak smutné. Plné tak různorodých emocí, že to musím trochu vstřebat a článek asi napíšu až zítra. Ale stálo to za to. Díky MY ČTEME jsem zase objevila literární skvost.
Uvedomujem si, ze to je klasika, ale podla mna to bolo strasne. Oblubujem scifi, fantasy, rozne mysteriozne zanre a thrillery, ale toto sa medzi moje oblubene knihy nedostane. Urcite to bolo v tej dobe senzaciou kvoli samotnemu napadu, ale to mnozstvo nelogickych prepojeni ma vyslovene iritovalo. Aj postavy boli nezaujimave a pre mna ploche. A ten pompezny styl vyjadrovania, ktory mi inac nevadi, bol viac nez otravny, lebo k tomuto zanru sa to proste nehodi.
Musím přiznat, že jsem od téhle knížky čekala něco úplně jiného. Že je Frankenstein stvořitel netvora a ne netvor sám jsem věděla, ale že je tahle knížka spíš než hororových scén plná filosofie a psychologického rozboru člověka, to pro mě byla příjemná novinka.
Líbilo se mi, že jsme si mohli přečíst pohled Frankensteina i netvora, protože se oba považovali za oběť a netvora viděli v tom druhém - a oba měli pravdu.
Myslím si, že spíš než jako podklad pro hororové filmy by se tahle knížka měla používat například při řešení šikany na školách, protože na ni jde tenhle příběh výborně aplikovat. Když kolektiv zavrhne někoho tlustšího/z chudší rodiny/jiné barvy pleti a ten se cítí ublíženě a začne ostatní bít nebo jim krást věci, kdo je viník - a kdo oběť?
Frankenstein je rozhodně nadčasová kniha s výbornou stylistikou i ponaučením.
Štítky knihy
Arktida zfilmováno romantismus Skotsko anglická literatura Švýcarsko horory pomsta gotické romány Ženeva
Klasika, která nezklame. Jednoduchý jazyk, který všem dokáže vyvolat neskutečné napětí.