Viedenské bratstvo
Ingar Johnsrud
Fredrik Beier série
1. díl >
Zmasakrované telá členov sekty na predmestí Osla vyvolávajú podozrenie, že ide o nábožensky motivovaný čin. Obete masovej vraždy patria k sekte Svetlo Božie, ktorá očakáva koniec sveta. Táto malá komunita žije v izolácii podľa vlastných pravidiel a nedáva si pozor na to, koho si znepriatelí. Fredrika Beiera a jeho novú kolegyňu Kafu Iqbalovú však prvotné hypotézy nepresvedčia a púšťajú sa do pátrania, ktoré môže viesť až do obdobia druhej svetovej vojny k obludným experimentom s rasovou čistotou. Ocitnú sa uprostred prípadu, kde pátrajú nielen po beztvarom vrahovi, ale aj po tajomnej minulosti vodcov tejto sekty. Ingar Johnsrud sa predstavuje ako sebavedomý a nápaditý rozprávač, ktorého debut vychádza v dvadsiatich krajinách, Viedenské bratstvo je úvod pripravovanej trilógie.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , PremediaOriginální název:
Wienerbrorskapet, 2015
více info...
Přidat komentář
Dvě linie příběhu, vzájemně se doplňující a někdy trochu až moc komplikované. A ne moc sympatičtí vyšetřovatelé...zkusím ještě jeden díl..
Kniha se mi nelíbila, sice jsem ji dočetl, ale s velkým sebezapřením. Souhlasím s komentářem od Janík511, líp bych to nenapsal.
Zajímavá detektivka, v dnešní době možná aktuálnější než v době svého vzniku. Trochu jsem měla problémy se jmény, ale jinak dobré.
Priznám sa, že som túto knihu začínal čítať dvakrát. Pri prvom pokuse som o pár dní zistil, že vôbec netuším, čo sa udialo na stránkach predtým. Po reštarte už to šlo lepšie, no aj tak zo mňa nevyprchali čiastočne rozporuplné dojmy, čo umocnil ešte aj záver. Chvíľami sa mi zdalo, že čítam niečo výnimočné, no o pár strán neskôr bolo všetko inak a mal som chuť prestať. Verím, že s ďalšou knihou to bude lepšie, bo potenciál tento autor pre mňa má.
Kniha se mi vůbec nelíbila, ale dočetla jsem ji. Děj nechutný, neustále jiná jména a skákání v ději, že jsem se těžko orientovala a celkový dojem z knihy mám zkažený. Tak tohle už nikdy více a další díly s radostí vynechávám.
Uf. Poslouchat tuhle knihu, kde je asi čtyřicet postav a všechny se jmenují podobně, jako audioknihu, je vážně zahul.
A ten konec? Magořina. Dopadli toho vraha, nebo nedopadli? Vůbec nevím, co si o tom myslet. Jako detektivka naprd.
Kniha se odvíjí v napínavém stylu se střídáním časových linií, což jí přidává na dramatičnosti a dává punc originality. Témata minulosti nejsou vůbec zapomenuta a takové proplétání rasové čistoty s laboratorním vývojem nebezpečného viru, který by způsobil ničivou pandemii s ochromením zdravotnictví, ekonomiky a citelně zpochybnil a zničil stav životní úrovně je až nadčasově hmatatelný. K tomu snad až věštecky zmíněný afgánský prvek, islamismus, radikalizace a v neposlední řadě i nástin sektářských praktik dodávají první části trilogie neobyčejnou šťávu. To, že policie lže veřejnosti mi připomíná fakt, že vše je tak nesmírně až zrůdně zkorumpované, že vyznat se a vůbec najít samotné jádro pravdy je v dnešním světě velice těžké. Osobně se těším na další díly.
Krátké kapitoly se dobře četly. Autor zde i malinko lépe rozpracoval postavu Fredrika (bohužel jsem nejprve četl Kalypso, kde mě jeho postava vyloženě štvala). Je však škoda, že ve Vídeňském bratrstvu nedokázal autor lépe zpracovat závěr knížky, který mě zklamal a mé hodnocení tak značně ovlivnil. Jinak se mi zpracovaná témata do té doby líbila (Náboženská sekta, laboratorní výzkum, dění kolem Kolbeina a Eliase Brinche za 2.SV.). Fredrik a Kafa tvoří zajímavý tým, ale dělají hodně chyb a něvěřím, že by se v reálu mohli ze všeho dostat. Hodnotím za lepší 3*
.
Dočista tuctová detektivka, pro mě ztráta času. Už teď nevím, o čem to bylo. A jen mě mrzí, že v současné detektivce prostě vždycky musí být nějak zakomponované homosexuální téma. Už mě to i otravuje.
Za mě dobrý, pořád jsem chtěla vědět, jak to bude dál, proč, jaké spojení. Ale - pokud máte problém s orientací ve jménech, pokud jsou v knížce víc než 3 důležitá, asi se jí vyhněte. Já s tím problém obvykle nemívám, ale teď jsem si byla opravdu jistá až někdy v půlce knížky ...
Nepochybně solidně sestavený příběh... ale i přes veškerou hrůznost použitých motivů mi připadal poněkud bezkrevný, i když napínavý. Nebyla jsem napnutá, nebyla jsem znechucená ani strach, který asi přijít měl, nepřišel. :-) Uvidím, jestli se ještě k autorovi vrátím.
Stálo mne to mnoho sil a úsilí, abych se prokousal tímto příběhem plným různorodých postav a přílišnými podrobnostmi. Není mi jasné, co přesně chtěl "básník" říci, ale nezavrhuji ho, další díl si přečtu. K tomuto dílu asi toto: méně by bylo více! Snad další kniha bude lepší!
Viedenské bratstvo je síce severská detektívka, ale autor sa postaral o to, že vybočuje z dlhého radu severských krimi, je jednoducho iná. Okrem dejovej línie z obdobia druhej svetovej vojny autor úspešne otvára aj súčasné témy napr. islamizáciu, rasizmu alebo homosexualitu. Myslím si, že sú to veľmi aktuálne témy a oceňujem, že sa autor rozhodol upriamiť pozornosť verejnosti na túto problematiku. Určite nebolo jednoduché tému spracovať.
Knihu odporúčam najmä náročnejším čitateľom aj vzhľadom na prelínanie minulosti so súčasnosťou, viaceré dejové línie a vysoký počet postáv. Ale hlavne kvôli samotnej téme, ktorá rozhodne nebude pre každého.
Mne sa osvedčilo čítať knihu plynule a nie na etapy. Čím dlhšie som čítala bez prestávky, tým lepšie som sa orientovala nie len v postavách, ale aj v príbehu.
V úvode knihy verejne známa nórska politička nahlási zmiznutie svojej dcéry, s ktorou už dlhšiu dobu neudržiava pravidelný kontakt. Nemá ani tušenie akú lavínu udalostí tým spustí. Jej dcéra pred časom vstúpila do sekty "Svetlo Božie". Náboženský spolok je uzavreté spoločenstvo, jeho členovia sú izolovaní od rodín. Bojujú proti údajnému rozkladu nórskej spoločnosti. Na ich sídlo "Sorlo" zaútočí neznámy páchateľ, nedá sa to nazvať inak ako masakrom. Niektorí členovia sú mŕtvi, zvyšok osadenstva však zmizol bez stopy. Vyšetrovanie zavedie Fredrika Beiera a jeho kolegyňu Kafu Iqbalovú až do obdobia druhej svetovej vojny. Pri pátraní po masovom vrahovi odhaľujú vyšetrovatelia aj skupinu "Viedenské bratstvo". Členovia tejto skupiny pravdepodobne počas druhej svetovej vojny experimentovali s rasovou čistotou. Spolupracovali s nacistami a absolútne prekročili všetky morálne a etické hranice.
Záver knihy nám ponúkne rozuzlenie ktoré, ale ani zďaleka nestačí. Keďže ide o trilógiu, tak dúfam, že bude všetko objasnené v ďalších knihách. Už teraz sa teším na druhý diel "Kalypso".
Skvělý námět, jazykové literární zpracování na vysoké úrovni, jenom jsem se někdy ztrácel v cizích jménech, ale určitě se pustím do dalšího dílu trilogie.
Bylo to napínavé a pěkně se to četlo, akorát mi nějak uniklo, a to i při zvýšeném úsilí, o čem že to vlastně bylo...proč se to stalo a co to jako mělo být...?
Ačkoli Ingar Johnsrud pracuje s poutavými motivy, než se dostane k něčemu podstatnému, trvá mu to málem věčnost. O to víc mě mrzí, že Vídeňské bratrstvo končí lehce rozpačitě, kdy se dopředu počítá s pokračováním, takže je případ naoko uzavřen, ale většina otázek zůstane bez odpovědí. Problém je, že mě ty odpovědi už vlastně ani moc nezajímají. Ledaže by další kniha byla minimálně o polovinu kratší.
Stylistika těžkopádná, některá souvětí zbytečně kostrbatá a naturalismus v intimních scénách je spíš na škodu, než k něčemu dobrému. Docela zajímavé je, že i když se autor snaží umocnit gradaci krátkými kapitolami, příliš mu to nefunguje, protože je za tím znát neumělý amatérismus - rozsekat tímto způsobem hned několik dialogů si totiž jinak vysvětlit nedokážu. A tradičně negativně jsem pak vnímal vhledy do osobních životů jednotlivých protagonistů, které nemají jiného opodstatnění, než vytlačit pár slziček z modrého oka čtenářova. Pořád se však nemohu zbavit dojmu, že něco na tom románu je.
Jednoznačně velmi dobrý počin z žánru Scandi-krimi. Koukám, že čtenáři tomu vyčítají nepřehledné postavy. Inu, postav je tam opravdu víc než na orloji a když se jedna jmenuje Per Olsen a jiná Per Olav, pak chápu, že to může někomu vadit. Naštěstí já s tím problém neměl a co víc, v Oslo jsem skoro rok žil, takže jsem i dost míst, která jsou v knize popsaná znal z osobní návštěvy. Kniha se mi tedy četla dobře, v postavách se mi žádný velký nepořádek neudělal (jednou jsem se vrátil o pár stran zpět, abych si ujasnil o kom je zrovna řeč) a příběh utíká velmi svižně. Konec asi nesedí každému - pro mě není důležité, zda je konec otevřený (pokud je otevřený šikovně) a třeba bude větší rozuzlení v dalším dílu.
Jediné co bych knize vytknul jsou překlady místopisných názvů (ulic apod.). Myslím, že to je naprostá zbytečnost. Navíc překladatelka není ani konzistentní - buď měla přeložit všechno (pak bych teda asi prskal ještě víc) nebo nic (to bych byl spokojený). Nevím proč by se měl název Sorgenfrigata přeložit jako Veselá ulice apod.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) prvotina norská literatura severská krimi norské detektivky Oslo (Norsko)
Skrýt reklamy
Dvě časové linky, dvě linie příběhu, to mě baví, sice jsem se nemohla na začátku zorientovat v jednotlivých postavách,ale ve finále mě knížka velmi bavila.