Potopa
Kristina Ohlsson
Fredrika Bergmanová a Alex Recht série
< 6. díl
V křesle před krbem ve vlastním domě je nalezen postarší muž. V prsou mu zeje díra po kulce, na malíčku má z neznámého důvodu navlečený snubní prsten své dcery. V jiné části města se majitel pohřebního ústavu pokouší najít svého bratra, který nikomu jinému kromě něj očividně nechybí a který namísto plánovaného přesídlení do Austrálie možná zmizel navždy. Ve stejnou dobu se zoufalá žena usilovně snaží neztratit kontrolu nad vlastním životem, zatímco se z jejího muže stává čím dál nebezpečnější člověk. Času už moc nezbývá a ochránit sebe a své děti pro ni začíná být nadlidský úkol. Když Fredrika Bergmanová a Alex Recht mezi těmito na první pohled odlišnými případy odhalí spojitost, ocitají se v kruhu stop úzce souvisejících s hříchy z minulosti. Alexovi chodí anonymní dopisy od člověka, který by rád ve všem zjednal pořádek. Kdo za dopisy stojí a proč je pachatel očividně vždy o krok napřed? Potopa, šestá kniha z krimi série o Fredrice Bergmanové a Alexi Rechtovi, přináší napínavý příběh, v němž to, co bylo dosud skryto, znovu vyplouvá na povrch.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Syndafloder, 2017
více info...
Přidat komentář
Celou sérii jsem dočetla hlavně proto, že jsem zrovna bydlela ve Stockholmu a líbilo se mi vědět, kde se děj knih odehrává. Vím, že autoři rádi nechávají své postavy trpět, což autorka dělá v celé sérii, ale tady už to bylo trochu za hranou. Možná je to mou preferencí, ale když čtu detektivní série preferuji, aby byly odlehčené šťastným životem protagonistů nebo alespoň vtipnými rozhovory mezi postavami. Tady nebylo veselého nebo alespoň pozitivního doslova nic. Hovory mezi Alexem a Fredrikou vázly, jejich chování nedávalo smysl po osobní ani profesionální stránce. Ve třetině knihy jsem si říkala, že pokud bude padouch ten, koho tipuji, tak to bude fakt bídné zakončení. A ono to bylo fakt bídné zakončení.
Váhala jsem mezi 2 a 3 hvězdami, ale nakonec jsem vzhledem k úctě k autorce dala 3. Její předchozí díly z této série se mi líbily, ale tento hodnotím jako nejslabší.
Mám ráda, když mě autor detektivky drží v napětí a nechá mě v mém uvažování jít slepými cestami. Ale tady už toho bylo příliš. Celý příběh tak překombinovaný, že nadšení z napětí u mě často vystřídalo naštvání z toho, že je to tak nesmyslně zamotané.
Kromě zbytečné komplikovanosti a překombinovanosti různých zápletek (a možná ještě víc než to) mi hodně vadily nelogičnosti v ději. Za prvé v chování hlavních hrdinů (na jednu stranu tak precizní a zodpovědná Fredrika tají důležité důkazy), za druhé v přehlížení důležitých stop (chvílemi jsem měla dojem, že Alex i Fredrika trpí nějakou mozkovou mlhou a nepokládají si zcela logické otázky a ignorují zcela zjevné stopy) a za třetí v nesmyslnosti a zbytečnosti některých dějových linek (celá ta záležitost se Spencerem).
A nakonec zjištění kdo je vrah - to byl za mě největší dějový přešlap.
Na chvíli si musím dát od Kristiny Ohlsson oddech.
Neuvěřitelně propracovaný nejen tento šestý díl série, ale všechny díly s Fredrikou a Alexem. V tomto posledním se autorce podařilo propojit několik zápletek z předchozích dílů dohromady. Tuto sérii se opravdu vyplatí číst od začátku, soukromému životu vyšetřovatelů je zde věnována velká pozornost. Autorka avízovala konec, ale třeba se ještě dočkáme pokračování. Za mě jedna z nejlepších detektivních sérií co jsem kdy četla.
Počáteční zmatek v autorčině stylu jsem dokázal překonat, pochopil jsem zápletku, s jejím objasněním jsem spokojen - celkový dojem lehký nadprůměr. Předchozí díly jsem četl již "dávno" a tak jsem tápal v postavách.
Série je bezvadná a mrzí mne, že končí. Autorka na závěr vytvořila skutečně košatý příběh. Naštěstí jsem si před Potopou zopakovala předešlé díly, neměla jsem tedy problém s postavami z minulosti. Dávám pět, protože je kniha velmi čtivá, zápletka zajímavá a vyhovuje mi styl psaní. Ale abych řekla pravdu, myslím, že autorka mohla být k hlavním postavám laskavější. Nebo - pokud má být laskavostí, že viník zřejmě vyvázl, tak zrovna to se mi moc nelíbilo.
Tak po delší době se ke mě dostal asi poslední díl této pro mě výborné série detektivek. Přečetl jsem všech šest dílů a ani jeden díl mě nezklamal. Pro mě to bylo dost náročné čtení, jelikož jsem na vlastní kůži prožil to co dvojice Alex s Frederikou. Tajně doufám, že toto nebyl poslední díl a dočkáme se dalšího pokračování.
Jako dobrý no... Začátek hrůza - postav jak na orloji, musel jsem se vrátit a začít znovu. Pauza mezi předchozími díly byla moc dlouhá. Nějak mě to nebavilo, ale pořád slušná práce.
Obdivuhodné! Naskládat do jedné knihy mnohé motivy z předchozích detektivních příběhů s Fredericou Bergmanovou! A tak se s ní úplně rozloučit, jak autorka naznačuje v doslovu. Složitý úkol, komplikovaný příběh. Ale podařilo se. Četlo se mi to dobře - sledoval jsem nejen ten napínavý příběh, ale rozpomínal jsem si i ty předcházející. A trochu jsem podezíral, že si Ohlsson s tím Pederem nechává přece jen pootevřená dvířka pro příště.
Autorka rozjela hned několik dějových linek od počátku, pro někoho matoucí, já si to však užívala. Vypravěčský styl autorky mi vyhovuje, je opravdu čtivá. Vše promyšlené a postupně do sebe zapadající. Ale, že nebyl viník potrestán s tím si tak trochu nevím rady, ale co už ne vše musí být podle mých představ :)
Opět strhující příběh. Ano, na začátku bylo moc postav a příběhů, musela jsem se i vracet, protože jsem si nepamatovala detaily. Knihu jsem ale přečetla jedním dechem, nešlo se odtrhnout.
Hodně se v komentářích zmiňuje, že je problém vyznat se v ději. Je to tak, že do 80. stránky je každá kapitola o někom jiném, ale když to vnímáte, tak vám to na dalších stránkách do sebe začne zapadat jako puzzle a zrovna v tomhle případě se v tom dá krásně zorientovat. Jediné, co mi přišlo akorát takové zrychlené a málo vysvětlené bylo to, proč dotyčný vraždy vůbec páchal. Jinak za mě opět super detektivka.
Nejnovější kniha od mé velmi oblíbené autorky K. Ohlsson! Potopu neřadím úplně k těm nejlepším, ale bavila mě. Jako vždy velmi čtivá záležitost, ale začátek byl velmi zmatený - mnoho postav a událostí. I děj byl dost vyčerpávající, možná by kniha mohla mít o pár desítek stran méně a ubrala bych i pár vražd. Nicméně jsem byla s tímto závěrečným dílem celé série spokojena.
Opět super čtení...sic...začátek dosti těžkopádný, měla jsem problém se vyznat v ději, v postavách...ale pak...rozjezd a četlo se perfektně, takže za mě super :-)
Zmatek. Prvni tretina knizky totalni zmatek. Trochu lepe se to rozjelo pozdeji a nektere veci zacaly davat smysl. Pribeh to byl zajimavy, nicmene forma psani nebyla muj salek kavy .
Je to moje prvni knizka autorky a mam pocit, ze i posledni.
Zběsilá "motanice" (tak to označila jedna z vyšetřovatelek, lépe bych to sama neřekla) nemající konce. Nepřesvědčiví hrdinové, děsní policisté, divně reagující, šeptající a mumlající, málo spolupracující a ještě méně schopní. Těch zabití, vražd, smrtelných chorob, šílenství, únosů, nešťastných náhod, starých i nových, bylo skoro stejně jako jmen postav, jejich vlastních a nevlastních dětí, současných a bývalých partnerů, rodičů, prarodičů (už chyběli jen utajení adoptivní potomci a domácí mazlíci). A divný konec.
Pozn.: nevím, kam šel překladatel na pojmy v oboru pohřební služby, ale "pohřebník" v ní určitě nepracuje
Zatim posledni kniha ze serie, tentokrat jsem tusila rozuzleni relativne brzo, ale to vubec nevadilo. Plny pocet hvezdicek.
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi severská literatura švédské detektivky
Autorovy další knížky
2013 | Nechtění |
2013 | Sedmikrásky |
2015 | Skleněné děti |
2015 | Lotosové blues |
2022 | Bouře |
Rozjezd mi dal zabrat. Prvních pár stran jsem nevěděla kdo je kdo a nechápala jsem souvislost mezi postavami, pak se to zlepšilo a čtení jsem si vlastně užila.