DNA
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344374/bmid_dna-sgZ-344374.jpg
4
997
997
Freyja & Huldar série
1. díl >
Ve svém domě v Reykjavíku je brutálně zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka. Když krátce nato dojde k vraždě další ženy, policie je v koncích. Jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma zavražděnými spojují, a tak, hnán zvídavostí, začne pátrat na vlastní pěst. Huldar, policista pověřený vedením vyšetřování, a Freyja, psycholožka vyslýchající sedmiletou dívenku – klíčovou svědkyni, musejí chtě nechtě pracovat bok po boku. Jejich spolupráci komplikuje skutečnost, že se spolu nedávno vyspali po seznámení v baru, kde se Huldar vydával za tesaře z venkova.... celý text
Přidat komentář
I tahle série se mi od autorky líbí, no, aspoň 1. díl určitě.
Kdo má už za sebou nějaký ten pátek v detektivkách, hodně pochopí z úvodu. Aspoň u mne to tak bylo.
Počáteční smutný osud sourozenců vystřídá záhy rozjezd vyšetřování brutální vraždy. Do toho ve vedlejší lince mladý rádioamatér na své stanici slyší vysílat podivné číselné šifry.
Vše se vzájemně prolíná, stejně jako práce vyšetřovatele a dětské psycholožky, kteří v rámci případu musejí spolupracovat s dětskou svědkyní.
Vražd není hodně, ale brutality tu je slušně. Tak jako dobře vylíčení výslechu dětí a problémy s tím spojené. Tak jako samota, stejně jako různá rodinná dramata působí bolest nevinným.
Ráda si přečtu další díl.
V Reykjavíku je brutálně zavražděna žena a jediným svědkem je její malá dcera, která se v době vraždy ukrývala pod postelí. Traumatizované malé dítě není pro policii zrovna ideálním svědkem a práce s ním nebude jednoduchá. Vraždy se však opakují a modus operandi zůstává stejný.
Kdo je vrahem? Vraždí opravdu nevinné lidi?
Příběh je psán čtivě, vraždy jsou popisovány do detailů, líbilo se mi zapojení, ne zcela běžného koníčku, radioamatérství, díky kterému byl celý případ rozuzlen. Bohužel je kniha místy zdlouhavá a hlavní detektiv není zrovna ztělesněním sympatií. Nicméně je tohle jedna z detektivek, kterou přečtete jedním dechem.
Kniha mi přišla vyloženě průměrná. Postavy nevýrazné až nesympatické. Mnohdy zbytečně zdlouhavé a v některých momentech nudné. Zkusím další díl, snad mě nezklame.
Dobře postavený detektivní případ.
Zajímavá zápletka, několik brutálních vražd, sympatické postavy, stále se tu něco dělo, to vše mi dalo pěkný požitek ze čtení.
Navíc autorčin styl mě držel jak ve střehu tak podporoval zvědavost.
Několikrát jsem změnila tip na pachatele a až teprve před koncem jsem zjistila toho správného.
Možný spoiler:
Bylo to moje první setkání s autorkou a dopadlo to výborně. Knihu DNA hodnotím jako výbornou detektivku. Zaujala mě anotace a jediná otázka, která mně vrtala hlavou, byla, zda to dám a jak ostrá autorka bude. Vraždy jsou dost ostré, ale zvládnul jsem to ještě s rezervou a udržoval si od toho i zdravý odstup a místy se mi to i líbilo, že to bylo drsnější. Příběh samotný byl taky velmi zajímavý, nuže o něm: V Reykjavíku je zavražděna matka tří dětí a její sedmiletá dcera je svědkem matčiny vraždy. Policista Huldar dostane tento případ na starost a jediným svědkem je dcerka matky. Huldar jako policista bude muset spolupracovat s psycholožkou Freyjou, která bude mít na starosti komunikaci s tak malým dítětem. Je tu ale jeden zádrhel ve spolupráci Huldara s Freyjou. Nedávno se spolu vyspali a v danou noc, se Huldar Freyji představil jako zaměstnáním tesař, ne jako policista. Osobní věci budou muset jít stranou, prioritní je případ. Vraha nikdo z okolí nezahlédl, nejsou žádní svědci a když přibyde další vražda, policie je v koncích. V tu samou dobu, co vrah řádí, zachytává radioamatér šifrované zprávy, které se zavražděných žen týkají a týkají se dokonce i jeho. Radioamatér začne pátrat na vlastní pěst. Podaří se policii ve spolupráci s Freyjou a malou holčičkou najít důkazy, které by odhalily vraha? A co mladý radista? Podaří se mu zjistit, kdo šifrované zprávy vysílá a proč je ve zprávách ohledně zavražděných žen zmínka i o něm? To už ponechám na vás, čtenáři. Vrah je do poslední chvíle neodhalen, jakož i jeho motiv. Kniha je to napínavá, místy drsná, s uvěřitelným příběhem, uprostřed má kniha menší náboj, když policie tápe, ale tato slabší část nám zase dovoluje poznat zainteresované osoby i trochu blíže ze soukromí, což považuji také za přínosné celkovému příběhu. Já si nemám na co stěžovat. Vlastně ano! Neměl jsem na čtení tolik času. Potěšilo mě, že jsem pachatele vražd tipnul správně, ale motiv je odhalen také až na konci knihy s odhalením totožnosti vraha, což je výborné. Knihu určitě doporučuji ostatním detektivkářům, ale nedoporučuji tuto knihu prvotním čtenářům detektivek. Vražd zde sice není tolik, ale styl provedení je dost drsný a to by každému nemuselo sedět, zvláště je li to první detektivka. Rád bych zde poděkoval uživatelce: moudivlacek, která mi poskytla cenou recenzi, díky které jsem do série s Yrsou šel. Mockrát Ti děkuji :-) Pět hvězd a doporučení. :-)
33/2024
Miluju Island, dovolenou tam považuju za jednu z nejkrásnějších ve svém životě, ale tohle se za mě prostě nepovedlo.
Kniha má 400 stran a když jsem na straně 270 zjistila, kde už jsem a že se do té doby vlastně nic nestalo (dvě vraždy, divné pohrávání si s Karlem, který mi přišel jako hodně zvláštní brouk, Freyja ani Huldar mi nebyli sympatičtí), chvíli jsem přemýšlela, jestli vůbec dočítat. Ale hecla jsem to a teda...Vyřešit případ tím, že se začnu věnovat organizačním věcem jakožto vrchní vyšetřovatel a objevit důkazy a pak to celé sfouknout na posledních 20 stranách (jestli vůbec)?
Za mě prostě ne. Jak mám ráda detektivky, tak tuhle jsem vlastně nikdy neotevřela s nadšením a těšením, co se stane...
Dávám dvě hvězdy, fakt se mi to nelíbilo, 40 %. A další díly si asi taky nepřečtu.
Začátek a konec moc fajn, zbytek knihy bohužel poměrně zklamání a to kvůli zbytečným pasážím a opakujícím se naprosto nekonstruktivním úvahám detektiva, jehož postava mi navíc nebyla nijak sympatická.
Kniha se mi četla velmi dobře, líbí se hlavní dvojice a těším se na vývoj jejich vztahu a spolupráce. Moc se mi líbilo, to napětí, kdo bude vrah. Napadlo mě, kdo to bude, pak jsem to zavrhla, a pak jsem ho znovu podezřívala. Prostě super. Napínavé, zajímavá zápletka, zajímavá motivace vraha. Prostě hurá na další díl.
Z části posloucháno, z části čteno, audioverzí jsem začínal, což bylo na začátku trochu složitější, vzhledem k islandským jménům a faktu, že skočíme rovnou do děje, ale relativně rychle jsem se zorientoval. Naštěstí je jmen na poměry detektivek relativně málo, takže se v tom člověk neztrácí. Kniha je mega napínavá, dobře se čte, trochu mě vyděsilo, že v 33. z 36 kapitol ještě nebyla známá identita vraha, a že snad kniha skončí cliffhangerem, nicméně se tak nestalo. Přesto mě však kniha "přinutila" si pořídit další díl, do kterého se rovnou vrhnu, což se tak často nestává. Doufám, že titulní postavy série dostanou víc prostoru, v tomto díle společně s policejní prací zůstávali spíše na chvostu pozornosti.
Od autorky jsem před delší dobou cetla Popravu a bylo to dost dobry a taknjsem si vyhledala všechny knihy ze je přečtu od začátku. Miluju severskou krimi a prostředí Islandu mě zajímá a rada bych se tam podívala. DNA byla nepředvídatelné, na konci jsem koukala kdo je vrah. To jsem nečekala. Příběh nebyl zbytecne zdlouhavý, logicky postupoval a Huldar je prima. Tesim se na Černou díru. Všem kdo má rad severskou krimi doporucuji.
Autorku mám taky dlouho na svém seznamu a vybrala si sérii Freyja a Huldar...
Chvíli mi trvalo se začíst a zvyknout si na styl psaní a postavy...
Jako nebylo to špatné a určitě budu pokračovat. Zatím nevím co si myslet o dvojici a ten konec nebo rozuzlení něco tomu chybělo....
Posloucháno jako audiokniha. Od paní autorky jsem již kdysi četla "Pamatuji si vás všechny" a moc mne to bavilo. Tak jsem si říkala, že bych zkusila i něco dalšího. Volba padla na její sérii s Freyjou a Huldarem. A jo, tohle mne vlastně bavilo taky.
Autorka umí psát velmi chytlavě - člověk se do příběhu ponoří raz dva, dokáže to pohltit. Bavilo mne taky to napětí mezi Freyjou a Huldarem, to jsem si docela užila. Zápletka samotná byla dobře propracovaná a ten závěr mne překvapil, pachatele jsem neodhadla. Co mi přišlo zajímavé, je to, že i když jsou spáchané vraždy dost brutální, autorka nepotřebuje v jejich popisu jít do barvitých detailů. Stačí jí naznačit, aby z toho čtenář pochopil, jaký masakr se na obětech odehrál.
Nedávám plné hodnocení, přeci jen mám už dost načteno v tomto žánru, tak si 5 hvězd schovávám na ty "největší špeky" v tomto žánru. Ale DNA se rozhodně dá považovat za solidní kombinaci detektivky a thrilleru a za sebe určitě mohu doporučit.
Povedená detektivka. Na konci mi spadla čelist a nejen proto, že byl odhalen vrah, který mě opravdu nenapadl. Ale i pro ty promyšlené vazby mezi postavami. Pořád jsem čekala, kdy se objeví návaznost na první kapitolu a pak jsem jen zírala.
Nejdospělejší osobou byla sedmiletá holčička...a nepředpokládám, že to byl autorčin úmysl.
Občas autoři smísí pár námětů dohromady, ale tady to opravdu dopadlo jak pejsek s kočičkou....
Před lety jsem zkoušela Poslední rituál od Yrsy a nedočetla jsem. Díky audioknize jsem tuto doposlouchala, ale opět mě nebavila. Tak nějak mi bylo všechno šumák a nikdo mi nepřišel sympatický. Rozvleklé a nezáživné. Byl to poslední pokus s touto spisovatelkou.
No, čekal jsem drsnou severskou krimi a dočkal jsem se drsné severské krimi. Hlavní představitelka Freyja nebyla láska na první pohled. Policejní vyšetřovatel Huldar je unylý oprcálek, který působí poněkud neschopně. Dějem, atmosférou, vykreslením postav a očekávaně nečekaným závěrem to prostě na Nesbø, Keplera nebo Adler-Olsena nemá. Pro mě asi první a poslední Yrsa Sigurðardóttir.
Dobře napsaný příběh, vraha jsem absolutně neodhalila. Nicméně mě kniha nějak nechytla, do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Po další knize nejspíš nesáhnu. 3/5*
Po přečtení pár stránek jsem knihu odložila, moc mě nebavila. Když jsem dočetla jinou, vrátila jsem se k ní a najednou bylo všechno jinak! Začetla jsem se, dva hlavní hrdinové detektiv Huldar a dětská psycholožka Freya mi začali být sympatičtí, případ byl zajímavý, vraha jsem vůbec neodhalila. Od Yrsy jsem četla i lepší knihy, třeba Není úniku, ale určitě budu časem pokračovat i ve čtení této série.
(SPOILER)
Příběh mě úplně nevtáhl (jelikož jsem chvílemi myšlenkama lílala jinde, což se mi u dobré knížky nestává), ale přesto jsem byla čím dál víc zvědavá na odhalení toho sadisty...a nad motivem mi nakonec zůstal rozum stát, na můj vkus slušná slátanina.
Připomnělo mi to divadelní hru z filmu Jára Cimrman ležící spící :D
Štítky knihy
Island vraždy napětí severská krimi islandské detektivky
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2008 | Mrazivé světlo |
Opět jedna krimi série, naštěstí ne nekonečná jako třeba přežitý mastodont Ulice na Nově. Nejspíš nikdy žádnou sérii nedočtu, protože se nedají učíst. Tahle ale začala docela zajímavě, navíc mám ráda Island. Reálie se do příběhu zas tak moc nepromítly. Kulisy tohoto sopečného ostrova se dají ocenit spíš v seriálech filmových. Sigurdardottir nicméně zaujala a úvodní příběh vystavěla na rádiovém krátkovlnném vysílání pro amatéry, v odlehlých končinách nepochybně historicky známý fenomén. Srozumitelné jsou i hlavní postavy, které z mého pohledu trefně odráží islandskou mentalitu a povahu, v níž se mísí uzavřenost s drsností a feminismem, to vše v kontextu kvazi maloměstských pletich a vztahů. Vždyť celý Island čítá o něco málo obyvatel než Brno. Hledání pachatele bylo dostatečně komplikované a hlavní vyšetřovatel do ještě únosné míry natvrdlý, s ohledem na skutečnosti, se kterými je čtenář seznámen. První setkání s Yrsou nedopadlo vůbec špatně.