Frišta
Petra Procházková
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15674/bmid_frista-9X2-15674.png
5
422
422
První román naší přední novinářky je příběhem ženy napůl Rusky napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu, která je typickým příkladem člověka, který se pokouší ve svém soukromí spojit to, čemu říkáme západní civilizace, s východní kulturou. Není kladnou hrdinkou v tom pravém smyslu, ani její muž není zloduch, despota a padouch, ani cizinci, kteří zasáhli v dobré víře, ale s přesvědčením, že jen oni jsou nositeli pokroku, do jejich soukromí, nezpůsobili nic úmyslně. Všichni nakonec chtěli pro ty druhé to nejlepší... jen vůbec nechápali, po čem „ti druzí“ opravdu touží... celý text
Přidat komentář
Vynikající dílo, které mapuje nelehkou tematiku z nelehkých krajin se sympatickými postavami a objektivně vylíčenými zvyky a specifiky světa islámu. Jazyková úroveň, množství pravopisných a typografických chyb ho ale sráží o tři třídy níž. Podobná díla by si zasloužila větší redaktorskou péči.
Přehršle informací o životě v Afghánistánu zabalené do velmi čtivého příběhu. Žádné moralizující kázání a černobíle ukázaná podřadná role žen ve společnosti ovládané mužskými despoty. Mám dojem, že jedinou možností je tolerance na obou stranách. Nevnucovat nikomu svůj způsob života jako jediný správný.
Překvapivě jsem se dost často zasmála.
Dokonalý byl rozhovor poté, co rodina sledovala na kazetě reportáž z útoku v září 2001.
Velký zážitek, strhující čtení.
Autorka tamější kulturu neodsuzuje ani nekritizuje, ani Afgánce nelituje coby nějaké chudáčky.
Přistupuje k nim s maximálním respektem a korektností, která se projevuje hlavně v tom, že své hlavní hrdince nedá žádný velký prostor pro nějaký osobní postoj, deziluzi, vlastní názor - jen věcně popisuje, co se stalo.
Herra ovšem názor má a ten ji vede k touze odejít - "utéct" - ať už s manželem nebo bez něj.
Petra Procházková ovšem nechá na čtenáři, aby si názor udělal sám i bez toho, aby mu bylo prostřednictvím Herry podsouváno, co si má o tamějším životě, podmínkách a tradicích myslet.
A myslím, že každému, kdo to dočte, se toho v hlavě musí honit opravdu dost.
Úžasná kniha zachycující afgánskou kulturu a život. Petra Procházková skvěle zachytila myšlení, zvyky a tradice muslimů žijících v Kábulu po roce 2001. Zprostředkovává také názory místních obyvatel na sovětskou okupaci a americkou invazi. Po celou dobu čtení jsem si připadala, že jsem všude společně s Herrou ;) Doporučuji!!!
A ja si celou dobu říkala, proč se kniha jmenuje Frišta. Za mě dokonalý. Perfektní ztvárnění postav, vykreslení děje. Jako bych tam žila s nimi. A teď po přečtení mi něco chybí-já chci pokračování! Porad na tu rodinu musím myslet.
Opravdu skvěle napsaná kniha ke které bych se bez doporučení vůbec nedostal. Díky. Frišta je dokonalé a velmi humorné čtení pro poučení o běžném rodinném životě v Afganistánu. Kniha hlavně o ženách, které jsou i nejsou hrdé na své muže. O jejich osudech i právech, kterých vlasně moc není, ale vyprávěný s takovou lehkostí a decentním vtipem, že mohu doporučit každému jako perfektní letní oddychovku po které si budete přát, aby Petra Procházková okamžitě vydala pokračování. Jestli někdo váháte, stačí prvních pár stránek v knihkupectví a knihu už si dočtete doma.
Byla jsem hodně překvapená. Příjemně tím, jak Petra Procházková, kterou znám jen jako vynikající novinářku a zahraniční zpravodajku, uvěřitelně, s lehkostí a dokonce i s vtipem napsala tento román. Nepříjemně tím, že i v dnešní době jsou ženy v Afghánistánu spoutány přísnými pravidly islámu a i několikaměsíční chlapec má důležitější postavení v rodině než žena. Ráda bych se dověděla víc o dalším osudu Frišty, Herry i Mada - těch skutečných.
Opravdu krásná a čtivá kniha, která svým příběhem přibližuje ani ne tak islámskou kulturu, jako spíš běžný rodinný život a to co se děje za zdmi domovů afgánských rodin. Což pro mě bylo velmi přínosné a věřím, že to může zaujmout i spousty jiných čtenářů.
Lence Procházkové se tohle opravdu povedlo a podle mě je na jejím vyprávění hodně znát, že si ten příběh "nevycucala z prstu", ale že je inspirován skutečnými životy lidí, které asi autorka dobře zná.
Frišta je příběh o životě afghánských žen, je to příběh o životě ruské míšenky provdané do Afghánistánu, o kulturním šoku, a hlubokých kulturních rozdílech, které vůbec není jednoduché překonat ani jednoduše vyřešit různými humanitárními organizacemi a zahraniční pomocí. Co na knize nejvíce oceňuji je ten lehký až dokumentaristický autorčin styl, který nijak netlačí na city, a přitom čtenáře do hloubky seznamuje s charaktery a myšlenkami jednotlivých postav, se způsobem rodinného života i s tím, že přes veškerá příkoří i násilí může stále trvat láska k partnerovi. Zaujalo mě mnoho názorů afghánských žen a vlastně i mužů např. na mnohoženství, burky, vzdělání, otevřenost celého vyprávění a samozřejmě obdivuji znalost prostředí a myšlení prostých Afghánců. Doporučuji.
Po delší době kniha, od které jsem odcházela opravdu jen nerada a byla jsem napjatá, jak se všechno v tom dalekém a exotickém Afghanistánu semele. Proč mladá Ruska (dobře, ruská míšenka) odejde právě tam, jaké štěstí asi hledá a jaké štěstí asi najde. Je zde nádherně zobrazena ona mnohdy nepřekonatelná kulturní propast, drobné radosti i velké beznaděje. Autorka bezpečně zná obě popisovaná prostředí a díky tomu nám umožňuje nahlédnout nejen pod pokličku rodin, ale i do hlav jednotlivých postav. Škoda, že kniha skončila - tak moc by mě zajímalo pokračování!!
P.S. Jazyková stránka knihy je opravdu tristní - tolik překlepů a chyb už jsem v knize dlouho neviděla. Škoda toho...
Kniha me bohuzel moc nezaujala, vubec jsem se do toho nemohla zacist. Pro me neni psana moc poutave..
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Líbí se mi styl, jakým je napsaná a jak se aktuální dění mísí se vzpomínkami hlavní postavy, takže některé skutečnosti tak nějak tušíte, ale odkryty jsou až v závěru. Baví mě scény až dojemného rozruchu a zmatku v domě, zároveň však doprovázeny tím neustálým pocitem staženého žaludku, který jsem měla po celou dobu čtení knihy. Kdy vám konečně dojde, co to ve skutečnosti ten kulturní relativismus je a jak si opravdu velmi často my bílí naivně myslíme, že spasíme celý rozvojový svět (už jen to jak těmto zemím říkáme!) a hlavně, že lidé v těchto zemích na nás čekají a naši pomoc chtějí!!! Kdy vám dojde, že otázka postavení žen v Afghánistánu je milionkrát zapeklitější, než se dá vůbec popsat a že rozhodně to nejhorší, co v té záplavě touhy pomáhat můžeme udělat, je nutit jim své názory... Co také velmi oceňuji, je vykreslení postav, kdy prakticky žádná z nich není ani černá ani bílá, a kniha se tak neutápí ve smutných stereotypech o islámském světě.
Čtivé, ale přesto ne povrchní (jak bývá bohužel zvykem u fikce typu "hoďme srdceryvný příběh do islámského prostředí"). Je znát, že autorka velice dobře zná místní prostředí a kniha z toho v nejlepším smyslu slova těží. Lidskost a místy i humor, a také city, které fungují stejně bez ohledu na režim nebo zeměpisnou polohu.
Je to napínavé, překvapivě humorné, čtivé. Největší záhadou stejně zůstává " Mad"....
Velice zajímavý pohled do rodiny žijící úplně jiným životem, jiná kultura, přísná pravidla pro ženy i pro dívky . Doporučuji všem!!
Kniha je napsána nesmírně poutavě a vtipně, aniž by zlehčovala trpký úděl žen... Jediné mi na knize vadí - gramatické a pravopisné knihy, jako by kniha neprošla žádnou korekturou. To je veliká škoda, kazí to dojem z celého díla!
super vhled do zcela jiné kultury, jako byste tam žili s nimi. Opravdu jedna z nejlepších knih českého autora.
Pohled Evropanky na život v Afganistánu, na jejich zvyky a kulturu. Život rodiny, do které se Herra přivdá, je navíc ovlivněn adopcí postiženého dospívajícího chlapce a událostmi okolo 11.září. Jedinečná kniha, kterou opravdu stojí za to si přečíst..
Autorovy další knížky
| 2004 |  Frišta |
| 2018 |  Proč?: Proč je Zeman prezidentem: Proč jsme tam, kde jsme |
| 2005 | Aluminiová královna |
| 2005 | Závoj a džíny: Ženy v islámském světě |
| 2003 | Rošangol |
Nemůžu najít vhodná slova. Právě jsem dočetla neuvěřitelně nádhernou, zajímavou, srdcovou knihu. Určitě se k ní budu vracet. Nádherný, dojemný příběh. Děkuji.