Furioso
Carin Bartosch Edström
Příběh, ve kterém udává tón sexualita, zločin a Mozart. Ženské smyčcové kvarteto Furioso se připravuje na cestu na odlehlý švédský ostrov, kde má nahrávat nové album. Jejich šéfku Louise Armstahlovou však postihne náhlé zranění ruky, kvůli kterému nemůže hrát. Ve snaze zachránit projekt se rozhodne požádat dávného přítele, váženého houslistu Raoula Liebeskinda, který žije v New Yorku, aby zaujal její místo. Jenže Liebeskind má za sebou barvitou historii dostaveníček a vášnivých vztahů s ostatními členkami uskupení. V kvartetu to začne pořádně vřít ještě před jeho příjezdem. Na ostrově daleko od civilizace oživnou staré lásky, viny, tajemství a touhy. Emoce se stupňují v dramatické crescendo. Když na scénu přichází policejní komisařka Ebba Schröderová, je jí jasné, že vyřešit případ vraždy, která se tu udála a v níž hrají roli odhalená tajemství, temné pohnutky a břemeno viny, nebude vůbec lehký úkol. Furioso je moderní verze klasické detektivky, čtenář do poslední chvíle netuší, kdo je vrah. Členění románu, stejně jako charaktery postav, se inspiruje operou Don Giovanni. Hudba hraje v knize klíčovou roli, jejím prostřednictvím postavy vyjadřují a prožívají city. Edströmová namíchala ve svém debutu koktejl z vážné hudby, sexuálního napětí a zločinu.... celý text
Přidat komentář
Jedno úspěšné dámské kvarteto a jedny hostující první housle. Těma vládne bravurně vynikající muzikant a velký milovník žen, a že jich měl ! Není tajemství, že k nim patří (-ly) i členky kvarteta… a následuje rozplétání bouřlivých milostných trojúhelníků, obdélníků a lichoběžníků...
Čtení vhodné do současných horkých úmorných dnů, nemusíte moc přemýšlet a notabene najít vraha dříve než policie.
Zenske smyccove kvarteto a jeden muz jako zaskok za zranenou sefku kvarteta odjizdeji na ostruvek u svedskych brehu k nataceni noveho alba. Jeden z nich zemre a vsichni si projdou poradnym citovym zmatkem. Krasne napsane, prekvapive vyresene. Kniha se mi moc libila, je to takove tiche cteni se spoustou hudby v pozadi.
Ne, tohle není čtení pro mne. Ještě nikoho nezabili a už tušíte kdo je vrah a kdo bude zavražděný. A to i přesto, že motiv měl každý. Tak nějak šroubované...
Podle mě je to spíš romantické než detektivka. Ano, stane se tam vražda a komisařka Ebba se ji snaží vyřešit, ale přesto. S detektivkami, co jsem zatím četla, to nemá nic společného. Některých postav mi bylo skoro až líto, jak jsou hloupé. Ale tak už to v neopětované lásce chodí… Na druhou stranu to bylo dobře napsané a probírání citových vztahů k jisté osobě jednotlivých postav bylo zajímavé.
Furioso příběh
Konečně, konečně a ještě jednou konečně. Zatleskejme a přivítejme komisařku. Možná se vám to zdá jako malichernost, ale vlastně se jedná o první komisařku, kterou jsem alespoň já u novodobé krimi literatury objevil. Samozřejmě ji ale nemám přečtenou všechnu, tak snad na další komisařku ještě někde narazím. Jakoby i v knihách doposud vládl onen jasný patriarchální řád a i u samotných autorek detektivek jsme se dočkali maximálně kriminální inspektorky. Přitom proč by nemohla být hlavní ženská postava či nějaká postava komisařka jako třeba zde? Nicméně to je jen takový možná můj malý poznatek.
Chválím i použití motivu hudby. Hudba a knihy to je také kultura, tak proč to nějak nespojit dohromady. Zatím se tak v rámci současné krimi literatury stalo pouze třikrát. Motiv hudby se objevil zatím jen v Paganiniho smlouvě, Partituře smrti a zde. Nutno dodat, že zde to příběhu rozhodně pomohlo vytvořit něco zajímavého a sepsáno to bylo dle mě také velice kvalitně. Furioso v překladu znamená bouřlivě či divoce. Je však takový i příběh v knize? Z větší části se dá říci, že ano. Nebo v něm alespoň najdete bouřlivý a divoký vztahový propletenec postav a jejich vztahů. Nicméně v této sféře mně přišlo, že jsem narazil i na pár kýčovitých věcí. Samotné postavy pak autorka jistě sepsala mnohdy velice zajímavě a je vidět, že si na nich dala záležet. Plusem je i to, že skoro do poslední chvíle nevíte kdo je vrahem. Autorka si s vámi i jakoby hraje. Do děje totiž vkládá různé indicie, díky nimž si myslíte, že už jste poznali vraha, ale ono tomu tak nakonec není. Nechybí ani očekávané napětí. Já osobně bych ho, ale snesl v příběhu více. Rozsahově se pak jedná o trošku delší verzi detektivek, než jsme možná zvyklí. Není to však nic hrozného (551 stran). Musím napsat, že kniha mnohdy i dějově překvapí, ale bohužel se v ní najde i pár hluchých či nezáživných míst.
Celkově vzato se jedná spíše o dobrou krimi s velice zajímavým a neokoukaným námětem. Knize pak uděluji 75%.
Nějak mne nenadchla a ani jsem ji nedočetl. Snad někdy příště, teď asi nejsem na podobný typ "detektivky" správně naladěný a vyzrálý.
Bavilo mě to moc. Ve své podstatě vrah mohl být kdokoliv z podezřelých a sedělo by to stejně. Líbilo se mi prostředí, vykreslení postav, postupné rozplétání zápletky i nahlédnutí do fungování hudebního světa.
Asi tak od poloviny jsem věděla kdo je vrah, celkem jsem tušila i motivy... Už jsem četla lepší detektivky
Byl jednou jeden kohoutek a kolem něho pobíhalo hejno splašených slepiček. Ty moc rozumu nepobraly, o osobní hrdosti už vůbec nemluvě.
Velice těžko je tady k někomu pociťovat nějaké sympatie. Jiná charakteristika této knihy mě bohužel nenapadá.
Jedinou záhadou pro mně je, proč něco takového vydal zrovna Host.
Furioso
Kniha byla dobrá, jen kdyby měla méně stran... některé scénky bych vynechala...