Fyzika
Aristotelés
Spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny. Systematický rozbor procesu-pohybu, vztah omezeného a neomezeného, analýzy prostoru (místa) a času náleží ke klasickým výkladům, o něž se opírá celá následující filosofická tradice, včetně důležitých proudů filosofie dvacátého století. Polemika s názory předchůdců činí z Fyziky rovněž důležitý zdroj pro poznání přírodní filosofie před Aristotelem. Kniha je nezbytným pramenem pro filosofy, uměnovědce, teology, astronomy, ekology, historiky vědy aj. Jedná se o kapesní vydání, které postrádá přílohy obsažené ve vydání z roku 1996.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2010 , Petr RezekOriginální název:
Φυσικὴ ἀκρόασις
více info...
Přidat komentář
prvy hybatel je nehybny a pohybujem vsetkym. je to kruh, ktory je spojity a nepretrzity. narozdiel od priamky, ktora ide od bodu A do bodu B, je pretrzita nakolko ma v sebe body a tym padom sa prerusuje aj po stranke priestoru aj casu.
prirodzenost je najvyssia dokonalost, ku ktorej vsetko smeruje. je to zamerna teleologia, kedy vsetko smeruje k najvyssiemu dobru. taka je jeho vlastna podstata. zmena je uskutocnovanie a "ozivovanie" hmoty za pomoci tvaru. hmota sama o sebe je trpna a bez "vonkajsieho" vplyvu sa nemoze menit.
aristoteles komparuje predosle nazory hlavne prirodnych filozofov a nadvazuje taktiez na platonov objektivny idealizmus alebo demokritov atomizmus.