Gabra a Málinka v Praze
Amálie Kutinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13907/gabra-a-malinka-v-praze-13907.jpg
5
73
73
Gabra a Málinka série
< 6. díl >
Šestý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela.
Přidat komentář
Já jen vzdychám. Foglar píše dobrodruzne o pratelstvi, Amálie Kutinová o kráse... čeho vlastne? O kráse Prahy a krajiny, o duši..... Nedá se to popsat. Jedním slovem- její knihy jsou DOJEMNÉ. Kdyz jsem byla mladší a četla jsem 1. díl, tak jsem po dočtení pár večeru probrečela. Tak mne to dojalo.
Mírné zklamání jsem pocítila, kdyz se Tauberovi stehovali z Hané do Prahy. Byla jsem tak vzitá do Valašského Meziríčí....
Muj dojem z knihy ješte zkrásňuje jazyk, kterým je kniha psána - kdyz mluví dcerky, je to valašština.
Kniha je jakoby mekká, či jak to ríct (tedy poud Gabra Málince nenadáváXD) a dojímá mne, ze kniha jsou vlastne autorčiny vzpomínky. Nedeje se tam nic zásadního, a presto je to krásné a čtivé...
Toz jsem sa vyjadrila a ted mózem jit cist!
Postava Václava Kováře mi byla velice nesympatická :D Líbí se mi jak tam autorka krásně popisuje naši matičku - Prahu.
Dojalo mne, jak Málinka viděla v kostele klečícího valacha.
Výpisek (o Gustavu Roobovi): Ale na kůru! Tam sedí Mistr a děkuje Pánu Bohu. A zas prosí o zlatou kapličku, tváře mu planou a srdce hoří. Co je mu do lidí dole? On je teď nejblíže Bohu. Divoch dělá kotrmelce, Egypťan tancuje a on — Mistr — hraje. Zde Pánu Bohu na varhany. Díky a prosby! Forte, vivace, dulcissimo — i amoroso. Aleluja!
Je po mši. Před kostelem už babky čekají. Ba i pan farář.
»Takovýho varhaníka, co nic neumí? Vrzal je to, hudlař! Koho nám to sem dali, velebnej pane?«
»To se mi ještě nestalo, abych se s varhanama nestrefila,« durdí se svíčková bába. »Kde ho, prosím jich, velebnej pane, nabrali?«
»Ženy, ženy,« chrání kněz Mistra. »Víte, kdo to je? Mistr — — —«
»HeIejou se, velebnej pane, ať je to mistr třeba vod filharmonie, to je nám jedno? Ale v kostele se muší zpívat! Náš Franta má tenhlencten kurs na piano, von to rád převezme, když jinýho lepšího nemají! Kdopak by tuhle hudlařinu poslouchal?«
Mistr stál opodál zaražen, ale nepřekvapen. Stál jako člověk, který je na rány zvyklý. Jen se trpce usmíval. A pak řekl slova Písma svatého: »Přišel mezi své a oni ho nepoznali!«
Knihu mi četla babička a když začala, ani jsem nedutala a napjatě poslouchala. Ráda na to vzpomínám!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Uznávám, že hodně z těch čtyř hvězd dělá nostalgie, ale stejně je to tak milá knížka! Kdysi dávno, asi tak před pětačtyřiceti lety, jsem dostala tuhle knížku od jedné moc hodné staré paní, sousedky, která byla bezmála zenovou přebornicí v nelpění na věcech, mimo jiné proto, že prošla několika lágry nacistickými i komunistickými. To jsem tenkrát nevěděla, byla jsem jen věčně nemocná holčička, co se z nudy sama naučila číst. Teď jsem zjistila, že si můžu nejen přečíst tuto kouzelnou knížku znovu, ale dokonce můžu sehnat i další díly. Tak čtu, trochu se usmívám, a vzpomínám na vás, frau T.