Galateia
Marta Melicharová
Spolu s magickým prostředím pod hladinou odplynul čas mořských bohů a mořských panen jen v lidské mysli. Průzračné karibské vody omývající břeh ostrova Martinik jsou jedním z míst, odkud tato stvoření nikdy zcela nevymizela. A když jeden z nich zachrání v divoké bouři zdánlivě se topící dívku, reakce na zakázaný čin na sebe nenechá dlouho čekat. Lidmi zapomenutí vládci hlubin se vrací a v jejich stínu i to, co mělo zůstat skryto. Probudí zvláštní dívka dávno zašlou slávu mořských legend, nebo se historie zopakuje a její snaha najít pravdu zanikne v hustém dýmu sopečné erupce?... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si zakoupila na doporučení a taky proto,že uznávám a chci podpořit české spisovatele.Miluji pohádky zřejmě dědictví po otci.I on před spaním čítával různé bajky aby se mu lépe spalo.. :-) Kdo zná starou pohádku malé mořské víly z roku 1976 kde hrála Miroslava Šafránková s Radovanem Lukavským, tak jistě bude vědět o čem ta kniha asi zhruba bude.Ano-Je to o mořské víle nebo-li bohyni,která se teprve má zrodit prakticky z ničeho a popis toho jak se stalo,že z obyčejné sedmnáctileté dívky je náhle všemocná všemi milována,uctívána,obávaná a sto let očekávaná překrásná bohyně.
Kniha byla pěkně napsaná.Líbilo se mi to i popis krajiny a lidí jak na souši tak i pod mořem.Hltala jsem ten příběh i když je pohádkový.Chtěla jsem být tou bohyní.Spoustu věcí bych udělala jinak než ona,mít jen její moc a sílu s podmanivou krásou.. :-) :-) Chtěla jsem dát pět hvězdiček,ale nedám.Příběh byl tak ustřižený,že jsem málem padla s otevřenou pusou na zem.Nečekala jsem to.Chci číst dál a při otočení stránky náhle nic.KONEC...Nedokončená kniha.Chybí ji tam ten konec,něco co by vysvětlilo proč se stalo to co se stalo..Je to nedomyšlený.Jedině že by se už psal druhý díl navazující tady na tento.Ale pochybuji.Spisovatelka asi zřejmě něco zkoušela a nedodělala co měla..Škoda
Třeba se zamyslí a udělá s tím něco.Velice jsem zklamaná a naštvaná.Ano to je to správné slovo.Jsem naštvaná..
„Do čeho jsem se to namočil.“
Mám rád špatné knihy. Opravdu. Člověk si pak o to víc váží těch průměrných, které se najednou promění v nenápadný manifest kvalitní literatury. Ale i peklo má své dno. A nějakých osmadvacet metrů pod ním se nachází Galateia.
Kdyby Marta Melicharová měla dvanáct let, leccos bych její románové prvotině odpustil. Jenže není. V tu chvíli je na polemiku, zda kýčovitá stylistika a romantická naivita byly autorským záměrem, nebo nevědomou chybou. Ovšem nešťastně zvolené metafory, neustálé opakování zbytečného a natahovaná plytkost vyprávění, to všechno jsou drobnosti, které vážně dokáží zadělat na pořádnou bolest hlavy. Nemluvě o všech těch absurdně krásných hrdinech, až z toho pomalu čiší nějaká obsese.
Pouze dobré vychování vesnického burana mi brání v tom, abych dal „brak“ a třikrát jej podtrhnul. Navíc nejsem ta správná cílová skupina, což celé mé hodnocení výrazně snižuje. Něco pozitivního z toho ale pro mě vzešlo - láska k průměrným knihám je zas na čas zpět.
Autorka vyniká úžasnými popisy, úplně vás přenese do překrásných míst na zemi i pod mořem, nestačíte ani dýchat. Moc jsem si knihu užila a kdo má rád tak trošku "pohádkové fantasy" příběhy, rozhodně by si neměl nechat tuto knihu ujít. Pevně doufám, že se dočkám dalších dílů :-)
Je to moc pěkná knížka, taková hodně pohádková. Opravdu pro děti a mládež, já už jsem kousek mimo. ;-)
Díky této knize jsem zjistila, že není fantasy, jako fantasy... Vždy jsem se těšila, až půjde syn spát,abych mohla opět číst. U jiných knih tohoto typu se mi tohle ještě nestalo. Líbila se mi, mohu jen doporučit dalším čtenářům.
Tato kniha byla pro mě novým objevením světa fantazie. Nejsem běžným čtenářem tohoto žánru, ale kniha mě nadchla a vřele doporučuji.
Tato fantasy a lovestory kniha, možná i kapku pohádka je vyjímečná svou uvěřitelností. Čtu ji doslova jedním dechem. Děj mě vtáhl natolik, že jsem celý den čekala a myslela na to až se budu moci k příběhu vrátit.
Nespoutaná příroda, bouře, moře, déšť, pálící slunce, horko zde hrají hlavní roli. Podrobně vykreslené postavy, barvitě vykreslené prostředí, to vše zde v 300stránkové knize najdete. Navíc děj se odehrává v reálném prostředí, které existuje, karibské vody u ostrova Martinik.
Prostě se mi velice líbí a doporučuji. Nabíjí mě silou a pozitivní energií. Přeji knize Galateia, ať se líbí, prodává a nabíjí dál tou svoji (ne)uvěřitelnou energií vody.
Myslím, že kniha Galateia je pro všechny, kdo milují vodu, táhne je její síla a tajemnost nebo k ní chovají velký respekt jako třeba já.
Fantasy asi nebude pro mě to pravé. Bohužel pro mě příběh měl pomalý spád, byl tak nějak příliš poetický. Fantasy běžně nečtu, takže nedokážu posoudit. Mě tato knížka moc nebavila.
Galateia
Pěkný příběh o mořanech a lidech…
Knihu jsem měla několik let koupenou ve čtečce a teď se na ni konečně dostalo…
Akorát ten konec byl nějaký rychle ukončený…
Ukazuje to 400 stran ze 477 a najednou je konec :-(
Je tu znát, že je to prvotina…
Ale číst se to dalo… :-)