Gauč
Benjamin Parzybok
Náhoda svede dohromady tři mladé muže v bytě, jemuž vévodí obrovský oranžový gauč. Thom je skvělý hacker, ale taky pořádný smolař, Tree mystický snílek a Erik nenapravitelný sukničkář a hochštapler. A všem jim obrátí život naruby tajuplný kus nábytku. Poté co je vyplaví sousedi a oni se musejí vystěhovat, donutí je správce bytu vzít s sebou i gauč. Jenže sotva ho jednou na ulici zvednou a začnou nést, nesou ho dál, a dál... a dál. Sami neví proč, ale pod vlivem gauče se vydají na cestu plnou dobrodružství.... celý text
Přidat komentář
Tři muži nesoucí kouzelný gauč napříč zemí. Místy vtipné, místy chaotické, ale vcelku to pobavilo.
Kniha je neobvyklá. Bohužel jsem ji ze začátku četla s určitým předsudkem a až ke konci mi došlo, že to asi celé bude jinak. Knihu mi doporučila knihovnice s tím, že to bude legrace. Usoudila tak, protože ilustrace na obalu vypadala vtipně ( je hezky barevná ). S tím jsem ji také bohužel začala číst a stále jsem čekala, kdy to přijde. Nepřišlo. Dále jsem si myslela, že autor je Polák ( za tyto xenofobní myšlenky se stydím ). Není. Kniha má mystický děj a určité poselství. Doporučuji !
Nevím, co se pokazilo. Roztomile realisticky divné postavy, kterým byste dali pětikorunu za to, že vám mluví z duše to nebyly. Celkem vtipně lehké psaní taky ne. Možná dějové linky nedotažené do konce, sled prapodivných náhod á la deus ex machina, spousta faktů visících ve vzduchoprázdnu. Jo, možná proto jsem se nějak nemohla začíst. Jo a taky to není moc humorné, takže pokud jste si tuto knížku vybrali v oddělení "Humor", vězte, že vás podfoukli.
Chvílemi vtipné, ale jindy byl děj spíš nepřehledný a celkově to byla taková splácanina..
Začínala jsem dvakrát, krásně se začetla a od půlky knihy jsem si čtení dávkovala, aby mi vydrželo, co nejdéle. Tři mladí muži, každý jiný povahou i vzhledem, ten největší z nich - Thom - je také tou hlavní postavou (on a jeho mozek, který mu radí a někdy ne :) Chválím autora za humor, který převažoval v té první polovině, potom přibylo napětí a nakonec to bylo drama (bez humoru, zato s mystikou). Mám ráda nepředvídatelné děje knih, citlivé a chytré (ne dokonalé) hlavní hrdiny, škoda toho úbytku hravosti...
Gauč
Dost dlouho to bylo zábavné čtení. Ulítlá story tří týpků, kterým držíte palce, i když byste čas od času alespoň jednomu z nich - ehm, Erikovi - uštědřili pár pohlavků. No a poslední čtvrtina to rozbila. Jak přibývalo absurdit a magie, tím víc bylo pro mě těžší nacházet ten prvotní, energií jiskřící náboj zajímavého dobrodružství. Při posledních stránkách jsem už jen doufala, že na konci nebude nějaká jihoamerická verze bájné Shambaly. Nakonec se vše podivně rozplynulo v mlze, stejně jako můj dojem z tohohle příběhu.