Gauneři z Horních Počernic
kolektiv autorů
Podtitul: Zpráva o premiéře Žebrácké opery Václava Havla v roce 1975 Sborník vzpomínek, dopisů, kritik a studií věnovaných světové premiéře Žebrácké opery Václava Havla, od níž 1. listopadu uplynulo rovných čtyřicet let. Texty Anny Freimanové, Václava Havla, Andreje Kroba, Sergeje Machonina, Luboše Pistoria a Jaroslava Vostrého doplňují a ilustrují dobové fotografie Bohdana Holomíčka. V temných letech normalizace, v sobotu 1. listopadu 1975, bylo v Horních Počernicích v sále hospody U Čelikovských spácháno hned několik závažných zločinů, které nezůstaly bez následků. V síti STB uvízla nejen skupina mladých sedmnácti až pětadvacetiletých delikventů, ale i několik desítek ještě nedávno slavných umělců a významných aktivistů tzv. Pražského jara. Museli se podrobit policejním výslechům a pro většinu z nich tak začala dlouholetá estébácká šikana. Šestatřicetiletý AK byl také několikrát vyslýchán, propuštěn ze zaměstnání a až do listopadu 1989 mu byl zakázán výkon povolání kulisáka na území celé tehdejší Československé socialistické republiky. Jako strůjce a organizátor celé události byl pracovníky STB odhalen devětatřicetiletý bývalý spisovatel, provokatér a reakcionář VH. Co se tenkrát vlastně stalo? Z dnešního hlediska nic výjimečného: Dramatik napsal hru. Jeho kamarád ji s dalšími kamarády, z nichž založil amatérský divadelní soubor, nazkoušel a pro svou i autorovu radost hru jedenkrát zahrál na hospodském jevišti na okraji Prahy. V hledišti se sešlo asi 200 diváků, většinou přátel a příbuzných, které si pozvali autor a účinkující. Představení se povedlo a mělo úspěch. Diváci zatleskali, herci i autor dostali květiny. Všichni spořádaně opustili sál a odebrali se do jedné z pražských restaurací v centru Prahy. Tam společně oslavili hezký večer a to, že se - mnozí po dlouhých letech - zase setkali. Nikdo nebyl napaden, nic nebylo rozbito ani ukradeno, nepadly žádné žalovatelné výroky. Přesto se v pondělí rozjela policejní akce skoro tak intenzivní, jakoby měl být onoho sobotního večera svržen komunismus a ohrožena bezpečnost státu.... celý text
Přidat komentář
ze str. 81:
P.S. O několik hodin později: PLAVKY JSEM PRÁVĚ UŠIL. Myslím, že mají švih a sugestivní barvu. Myslím, že kdyby je bomba předen znala, rozmyslela by si to a nespadla by. Anebo jí je opravdu všechno jedno?
"Ten večer v Horních Počernicích byl vzácný zážitek: v té době jeden z mála těch, které člověk potřebuje, aby se udržel v duševní kondici. Ano, šlo o divadlo, které je nezbytné k údržbě duše." (Jaroslav Vostrý, někdejší šéf Činoherního klubu)
Vždyť nic protistátního nechystali, jen si jednou v hospodě zahráli divadlo...
- Andreje Kroba vyhodili z divadla
- Janu Třískovi nebyla obnovena smlouva s MDP
- Vlasta Chramostová nesměla hrát v Liberci
- Pavel Landovský zase v Činoherním klubu
- Jan Grossman přišel o pas a o režírování v Burgtheatru
- jeho žena Marie Málková o hostování v MDP
- problémy měla i obec Horní Počernice a počerničtí ochotníci...
V materiálem StB bylo výslovně uvedeno, že sankce nesmějí být dávány do souvislosti s Počernicemi.