Gejša
Lesley Downer
Monografie se zabývá jedním ze symbolů japonské kulturní tradice - fenoménem gejši; jednak z pohledu historie, především však současným vnímáním daného jevu. Autorka nastavuje zrcadlo květinovému a jívovému světu japonských gejš. Formou zasvěceného vyprávění nás uvádí do čtvrtí Kjóta a Tokia, jejichž krásu dříve zvěčnili mistři dřevořezu, a kde dodnes gejši žijí. Jejich blyštivý a zdánlivě poetický svět má však i svou odvrácenou tvář, jehož obsahem je především služba, ponížení a neuvěřitelná dřina, byť skrytá za literárním salonem. Tak se v jednotlivých kapitolách setkáváme s osudy slavných gejš, které vynikly v mnoha oborech umění. Rovněž tak s obřady a zvyky, které dosud platí, a to i ve světě neonů, včetně užívané specifické terminologie.... celý text
Přidat komentář
O gejšách jsem měl vždy zafixováno, že nebyly prostitutky a že v současné době jsou spíše upomínkou na staré, dávno zmizelé časy. A přesně tyto myšlenky se autorka snažila v Gejše umocnit. Bohužel ale tyto ženy nakonec vycházejí jako pouhé šlápoty, které jen čekají, až je založí nějaký mecenáš.
Celá kniha silně trpí kvůli tomu, že je postavena jako disertační práce. Na začátku úvod, poté půlka knihy historie, základní info a nakonec praktická část. V praxi to znamená, že na prvních třiceti stranách se seznámíte s lidmi kolem gejš a i s gejšami samotnými, ale znovu se s nimi setkáte až za nějakých dvě stě stran, takže už zase dávno nevíte, o koho šlo.
Obrovská škoda a nevyužití velkého potenciálu a možnosti nahlédnout za plentu světa gejš.
Opět jedna velmi zajímavá knížka, která mi pomohla si rozšířit obzory. Narozdíl od Lisy Dalby, která se stala "gejšou z Pontočó", LD nás seznamuje se světem gejš více obecně. S historií, dovídáme se o gejšách ženských i jejich mužských protějšcích. Seznamuje nás s historkami, příběhy, ba až životopisy těch nejznámějších, nejzajímavějších a nejslavnějších ze světa květů a jív. Objasňuje svět kurtizán a rozdíly ve světě gejš. Cestuje nejen za jeznámějšimi tokijskými a kiótskými gejšami, ale vydává se i do hor, lázní, malých měst. Se spoustou gejš a maiko naváže blízké, ba až přátelské vztahy.
Objasní i rodinný a manželský život v Japonsku, ženský a mužský svět.
Co se mi nelíbilo, nebo to možná vzniklo překladem z angličtiny - častokrát se autorka opakovala, v jedné kapitole několikrát zopakovala stejnou věc.
Také třeba gejša sex - tam jsem pro změnu narazla na rozpory - sice vše je dobrovolné, ale spousta gejš ve finále stejně "musela". Takže o dobrovolnosti zas až tak nemůže být řeč...
Převažují ale ty pozitiva a spousta informací ( ve kterých se člověk až místy ztrácí), takže za mě pěkných 85-90% (škoda ze nejde dát 4,5*, přikláním se tak k vyššímu hodnocení)
Skvělá kniha, která shrnuje všechno o gejšách - proč a jak vznikly, v jaké době, co bylo jejich smyslem v dobách největší slávy a jestli přežijí i v moderní době. Doporučuji přečíst si román Gejša od A. Goldena a plynule navázat touto knihou.
Narazila jsem na ni v knihovne nahodou a nebyt anotace, asi bych ji nechala lezet(protoze obalka preci jen evokovala nejake to lechtive damske ctivo, ale jak se rika - nesud podle obalu...). Po precteni se mi s touto knihou nechtelo loucit a nyni ji zoufale shanim, abych ji mohla mit po ruce kdykoli si vzpomenu; kazdpadne, vsem, co by chteli nahlednou za paravan a zjistit, co vsechno vlastne obnasi tato profese a jake ma historicke koreny - vrele doporucuji, spolecne se stejnojmennou knihou od Lizy Dalbyove.
Gejša
jedna z knih o kultuře gejš, kterou jsem četl mezi prvními a patří mezi ty nejlepší, které v knihovně mám, spolu s Dalbyovou. Pamatuji si, že jsem si jí vypůjčil v knihovně po dočtení Goldenovy Gejši a pak jsem jí slouho, dlouho sháněl, a dodnes vím, jakou obrovskou radost mi udělalo, když se podařilo. Má u mě čestné místo .-)