Gejša
Arthur Golden
Příběh malé Čijo, která se má stát slavnou gejšou Sajuri, začíná v chudé japonské rybářské vesnici, kde Čijo do smrti své matky vyrůstala, a to ve velké chudobě. Když ji jako devítiletou prodají do Gionu, kjótské čtvrti gejš, dívenka rázem přijde o rodiče i starší sestru. Díky svému půvabu a nezvyklým šedomodrým očím se nestane obyčejnou prostitutkou, ale nastupuje nelehkou cestu k postavení profesionální gejši. Pro osamělé děvčátku z venkova je předválečné Kjóto s nádhernými čajovnami a divadly, úzkými postranními uličkami, zdobnými chrámy a příbytky umělců světem plným nástrah a nebezpečí. Zatímco se učí umění gejš - tanci a zpěvu, nošení kimona, složité úpravě líčení a účesu či svůdnému nalévání saké -, podstupuje zároveň nelítostný souboj se žárlivou starší gejšou Hacumomo, která ji zuřivě nenávidí. Čijo zvolna proniká do urputného soupeření o přízeň mužů a peníze, které z ní plynou - a tento boj se nezastaví před žádnou podlostí či intrikami. Když však Čijo překoná všechny překážky a stane se z ní gejša Sajuri, zradí ji vlastní srdce. Navzdory tomu, že v životě gejši není místo pro opravdový milostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdát se všeho, aby získala jediného muže, po němž kdy v životě zatoužila....... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 1999 , Ikar (ČR)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Nejlepší kniha jakou jsem kdy četla! Čtu jí už víc jak po třetí :D jsem do té knihy úplný blázen :DDDD
Nedávno jsem dostala chuť podívat se na film Gejša. Když jsem se dívala, tak jsem si vzpomněla, že vlastně existuje knižní předloha. Jsem ráda, že jsem se rozhodla si ji přečíst. Moc se mi líbila.
Nádherne zaujímavé a dojemné. Zo začiatku na mňa nedobre zapôsobil ten primitínvy spôsob formovania viet, no časom neviem či som si zvykla alebo sa mi tak zapáčil dej, ale našla som čaro v jednoduchosti štylizácie viet a krásu v zložitosti života Sajuri :) Takže odporúčam ak si chcete poochkať a podiviť sa nad životom nie tuctovej japonskej gejše!
Nádherná kniha. Zvlášť pro milovníka Japonska jako jsem já. Hodně se mi líbí celkově postava Sajuri, zdá se mi taková víc sebevědomá. Ve filmu působila hodně nesměle.
kniha se četla jedním dechem, byla moc hezká a doporučuji ji těm, kteří obdivují stejně jako já toto umění/tuto kulturu.
Super příběh, hezky se čte. Člověk je pak rád že žije tak, jak žije...KNIHA SUPER, FILM SLABŠÍ.
Příběh mě opravdu dostal, nečekala jsem vůbec nic a byla jsem vtažena do děje raz dva. Buď to vyprávění samotné hrdinky děje bylo tak poutavé, nebo se to "panu profesorovi" podařilo tak úžasně podat a přiblížit tím tak zajímavou komunitu lidí.
Krásná kniha, moc dobře se četla, a přestože doba a prostředí, ve kterém se příběh odehrál, nejsou v naší kultuře moc známy, docela dobře jsem si to všechno dovedla představit. Líbil se mi i film, jeden z mála případů, kdy film nepokulhává za knihou, obojí je moc povedené.
Gejša se mi líbila, četla se mi dobře, i když jsem od ní v půlce odběhla k jiným knížkám a zbytek dočetla až teď během 2 dní, takže jsem jí četla dohromady snad skoro celý měsíc... Ale času, který jsem nakonec s touto knížkou strávila, vůbec nelituju a kdo o Sajuri ještě nečetl, určitě to zkuste:-) Já skutečné příběhy čtu moc ráda, byť většinou nejsou vždy tak veselé a šťastné a i tady je to vše laděné spíš smutně a melancholicky, ale to je prostě realita života, tak dříve gejši zkrátka žily a pro krásu a úspěch trpěly.... Vůbec jsem malé Čijo neměla co závidět, po celou dobu jsem jí jen litovala a přála jí, ať se jednou dočká svého štěstí a lásky. Určitě nic neprozrazuji, natočený film je hodně známý a možná jsem ho kdysi i viděla, ale já si na něj moc nepamatuji, takže teď mám příležitost a možnost srovnání:-)
Jsem ráda, že jsem mohla lehce proniknout i do historie, zvyklostí a také mentality Japonska a tahle země je pro mě tak vzdálená ( nejen na mapě ) a někdy tak nepochopitelná, že jsem zkrátka ráda, že žiju tam kde jsem:-)
Původně jsem dala tři hvězdy, to je pro mě dobré hodnocení, že se mi kniha líbila, ale maličko mi vadila ta rozvláčnost a některé věci opakované stále dokola, ale s odstupem času mi připadá, že to vše zkrátka asi tak mělo být....
Netuším, jestli si jí ještě někdy přečtu znovu, asi mi to zatím jednou stačí, ale kdo ví...
Už je to dlouho, co jsem viděla filmové zpracování. Ale jako každý film natočený podle knihy, nedosahuje ani toto zfilmování takovým kvalitám jako je ta knižní. Závěr knihy a filmu je "rozdílný".
Výborná kniha, těžko bych hledala knihu která se mi líbila víc. Film se s knihou vůbec nedá srovnávat.
Myslím, že tato kniha nepotřebuje jiný komentář než - krása.
Gejša mě skutečně dostala a přečetla jsem jí jedním dechem.
Dech beroucí příběh, který se skutečně stal. Postavy zajímavé, události ještě zajímavější. Jen těžko uvěřit, že tohle někdo prožil. Sentiment se mnou během čtení cloumal opravdu hodně. Krásné bylo i to, že jsem nahlédla do japonské kultury a byla podrobněji zasvěcena do jejich zvyků.
Dočteno!Jedním slovem prostě nádhera.U mě tato kniha změnila pohled na gejši,a celkově na Japonsko.Hodně mi přiblížila i japonskou kulturu a zvyky.I slzu jsem uronila.Ach Sajuri,jsem ráda,že se ti splnil Tvůj sen.
Moje první knížka přečtená v angličtině. Pustila jsem se do ní před státnicemi a slupla jsem ji jako malinu. Nečekala jsem, že bude tak čtivá a že mi to tak půjde. Rychle mě vtáhla do děje a nepustila. Určitě ji za pár let vytáhnu a přečtu si ji znova.
Nic proti filmům, vážně. Naopak, jsem jejich dost velký fanda a některých si považuji stejně tak jako mých oblíbených knížek. Ale jako správný bibliofil i já dám desetkrát radši přednost knižní předloze, ve které oproti filmu prožijete silnější emoce a mnohem lépe se vcítíte do hlavního hrdiny, jehož myšlenky tu máte černé na bílém popsané na téměř čtyři sta padesáti stranách. To se podaří málokterému režisérovi, přenést ducha knížky na plátno tak, aby se film vyrovnal, nebo se svou kvalitou alespoň přiblížil předloze. Pro ty, co film Gejša neviděli, vám to řeknu na rovinu. Nepovedlo se. A potom se stane, že vás dvě hodiny nudy odradí od několikanásobného počtu hodin strávených příjemným čtením, které i přes svou mírnou rozvláčnost pohladí na duši. Není to typicky čtivá kniha, u které se bavíte od první až do poslední stránky. Spíše oceníte určité momenty, kdy ucítíte, jak vám cosi tlačí na srdce a vy se ztrácíte ve slovech, díky kterým Sajuri, Předseda a ostatní vystupují z papíru, nabývají rozměrů a přestože vám žádný herec nevtlačí do povědomí jejich přesnou podobu, vy je dokážete popsat lépe, od jejich charakteru až po barvu očí, která je pro každého jiná a přesto pro každého stejně skutečná.