Gejša Kiharu
Kiharu Nakamura
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342839/bmid_gejsa-kiharu-c0U-342839.jpg
4
44
44
V jedinečnej biografii máme možnosť spoznať kúsok tisícročnej tradície ďalekého Japonska. Na rozdiel od vžitej predstavy o gejšiach ako kurtizánach, sa stretneme s portrétom skutočnej gejše. Mladá gejša musí ovládať tanec, prastaré tradície čajových obradov a umenie duchaplnej konverzácie, aby potešila svojich zákazníkov. Kiharu však chce viac: čoskoro je jedinou gejšou, ktorá vie po angicky, takže môže sprevádzať zahraničných hostí. Očarí osobnosti, akými boli Jean Cocteau, Charles Chaplin či Jascha Heifeiz. Kiharu je až priveľmi úspešná - a v období nastupujúceho fašizmu polícia od nej žiada, aby špicľovala vysokopostavených zákazníkov. Dvadsaťročná Kiharu sa preto vzdáva svojho povolania, vydáva sa za diplomata a odchádza s ním do Indie. Aj tu využíva svoje umenie: ako japonská "Mata Hari" pomáha indickým bojovníkom za oslobodenie. Napokon ju vojna zaveje späť do Japonska. Je odkázaná sama na seba a vybojuje si postavenie ako gejša-tlmočníčka. Muž ju však odvrhne, a tak sa odváži na krok do neznáma: odchádza do Ameriky. V novom svete sa jej obchod čoskoro stane salónom zahraničných Japoncov, radí múzeám a umelcom. A v šesťdesiatke sa znova zaľúbi - do mladého speváka...... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2001 , Ikar (SK)Originální název:
Kiharu - Memoiren einer Geisha, 1998
více info...
Přidat komentář
Moc hezky se to cetlo. A samozrejme, jako kazda autobiografie, jsou nektere useky zabarveny skrz optiku autorcinych emoci.
Musela to byt kazdopadne nezlomna zenska s neskutecnou vuli k zivotu a silnou intuici. Uz jen to, ze sama od sebe nemela ambice psat, ale presto tuto utlou knizku sepsala, je obdivuhodne. Nezastavila se pred prekazkami, a to by v dnesni ufnukane, zamindrakovane dobe mohlo byt vzorem nejedne ctenarce a ctenari.
Jen prekladatelka a korektor by zaslouzili kolektivne mokrym hadrem, minimalne pres ruce.. Na IKAR prekvapive bidne odvedena prace.
Stejně tak jako mnozí, i já jsem měl na začátku problém se čtením. Jakmile jsem se ale sžil se stylem, kterým autorka píše, vtáhla mě kniha do své exotické atmosféry. Rozhodně zajímavá osobnost s mnoha jedinečnými vzpomínkami a postřehy. Pokud Vás zajímá kultura Japonska nebo povolání gejši, rozhodně byste si neměli nechat ujít možnost knihu si přečíst.
I kdyby si paní Nakamura polovinu vymyslela - jakože asi ne- stále by to co jsem přečetla bylo velmi poučné.
Ve chvílích kdy popisovala předpojatost, chamtivost, závistivost Japonců jsem měla dojem že píše o lidech žijících v ČR.
Možná je to tím že zloba je všude stejná.
Hvězdu navíc dávám za: " Člověk je zvláštní živočich. Predátoři jsou většinou vzdělaní a převážně jak společensky, tak i materiálně dobře zajištění, proto by nikdy nikoho ani nenapadlo, že mají zapotřebí mučit ty ostatní až na dřeň."
Knihu jsem mela velke problemy docist. Aby to nebyla moje prvni nedoctena kniha jsem se musela moc premahat. Autorka a jeji vypraveni mi bylo nesympaticke, vsechno zvladla nejlepe, vsechno umela, kazdy zni byl paf, vypadala neuveritelne mlade i v duchode..
Neohrabané vyprávění přesycené osobami a opakujícími se, velmi často nezajímavými situacemi. Víc mě upoutaly až životní události hrdinky během války a těsně po ní. Málo informací ze vzdálené země a prostředí, naopak úroda vytahování se a chlubení, Styl vyprávění mi byl nesympatický.
Dočetla jsem, ale bylo to jen taktak. Několikrát jsem knihu odložila, rozhodnutá nepokračovat, ale pak mi to nedalo, zas jsem ji otevřela (sic s nepříliš velkou chutí) a po malých dávkách - několika stránkách, ji zvládla až do konce.
Zpočátku mě čtení moc nebavilo, ale jen proto, že autorka vzpomínala na své známé, zákazníky čajoven a vlivné osobnosti Japonska, kteří jsou však pro Evropany naprosto cizí a neznámí. Čekala jsem i, že se bude více věnovat přípravě a povolání gejš.
Ale líbilo se mi jak vylíčila válečný a poválečný život v Japonsku a následně svůj život v Americe a rozdílnost povah i přístup k životu Američanů a Japonců.
Paměti gejši nejsou ani tak o gejšách jako spíše o životě jedné excentrické ženy, která toho prožila opravdu hodně. Optimismus, který ji nikdy neopustil, je skrze nepříliš umně psaný text nakažlivý stejně jako její nadšení pro život samý. Čtete-li tedy rádi o zajímavých lidech, je to kniha pro vás. Hledáte-li však informace o gejšách jako takových, doporučila bych jinou knihu.
Je to jiný svět. Myslím, že je to první kniha, která přiblížuje evropanům svět gejš. Jestli je to pravda, pak překladatelka určitě zná svět japonských gejš.
Popis života Japonské ženy která za život prožila neuvěřitelně mnoho události a životních zvratů.
Jak sama píše v knize.. prožila život pěti žen. Naprosto ji obdivuji a je mi velmi líto jak náročný životní úděl měla.
Ze začátku jsem se musela přimět číst. Odrazovalo mne velké množství jmen které popisovala. ( opět můj velký obdiv za to jak si je všechny pamatovala. Já v důchodovém věku psát knihu o svém mladí na moc jmen bych si asi nevzpoměla). Ale jakmile jsem byla za čtvrtinou knihy doslova jsem ji hltala. Hodně jsem se dozvěděla o Japoncích a životním stylu. Byla neobyčejnou ženou kterou obdivuji a doufám ze má v nebi čestné místo :)