Genialita ptáků
Jennifer Ackerman
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397980/bmid_genialita-ptaku-dRA-397980.jpg
4
87
87
Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2018 , KazdaOriginální název:
Genius of Birds, 2016
více info...
Přidat komentář
Uf---! Spousta věcí zde chybí, dost se jich opakuje...ale i tak kniha zřejmě stojí za přečtení. Už proto, že podobných není na trhu dost. Jinak výtky sdělili už přede mnou jiní čtenáři, tak je nebudu vyjmenovávat a dávám jen 3 hvězdičky.
Autorka shromáždila spoustu zajímavostí ze života ptáků, za mě se kniha úplně nehodí ke čtení na jeden zátah.
Zaráží mě ten předpoklad, že jen lidi umí to a ono, hlavně v oblasti pamatování si. Velká část knihy se věnuje zpochybňování tohoto vědeckého pohledu. Nikdy mě nenapadlo, že biologie (od doby osvícenství) je v tomto tak nadutá...
Máte rádi sýkorky? Nebo pávi? Husy? Sojky? Drozdy nebo Datli?
Fascinují vás krkavcovití? Je to největší čeleď a patří sem třeba sojky, straky, vrány šedé i černé, havrani, krkavci...Mě vždycky hrozně lákalo je pozorovat. A tak si v těchto dnech seím na chodbě a dalekohledem pozoruji tu naši borovici. Na to, že jsme ve měste, jsem tu už viděla - sýkorka modřinka, sýkorka koňadra, dlask tlustozobý, žluna šedá, stehlík obecný, zvonek zelený, brhlík lesní, lejsek šedý, strakapoud velký, sojka obecná, hrdlička, vrabec domácí, rehek domácí, pěnkava, červenka obecná, kos černý, drozd kvíčala...Asi tedy bude jasné, jak mě fascinují a jak mě zajímají informace, které by mi prozradili víc o tom, jak přemýšlí a jak se chovají.
Tato kniha proto nemohla minout takovýho zapálenýho amatérskýho ornitologa, jako jsem já.
Kniha mě vzala doslova do centra dění a hned se jdeme s autorkou podívat na vránu novozélandskou, jdeme po jejjích stopách. Sice mi místy přišlo nepříjemné, jak si autorka povzdechává, že netušila, jak jsou ptáci inteligentní a co víc, disponují emocemi a dokáží se učit.
Nic, co bych já sama nevěděla. Ale dobře. Taky jsem si třeba všimla, že ač se uvádí, že brhlík je jediný, kdo dokáže lézt i hlavou dolů, u nás na borovici se takhle chovají i sýkorky, ty jejich kousky jsou fakt pecka.
Ale zpět ke knize. třeba jsem se dozvěděla, co je to kakofonní agregace nebo že samičky pipulek zlatokrkých jsou pro změnu lepší, než naše oči a při namlouvacích tancích si všimnou nepatrných změn v rychlosti a vyberou si proto toho nejrychlejšího a nejlepšího tanečníka.
Třeba to, co nás všechny štve - holub. Mě teda vysírají na maximum. Noa pak jsem si přečetla, že tito měšťáci jsou potomci uprchlých ochočených poštovních holubů, které s sebou přivezlki na lodích evropští osadníci začátkem 17. století. Byli to tedy první nepůvodní ptáci na jedné straně Atlantiku.
Těch informací, zajímavostí je tam doslova milion. Není to na přečtení za jeden den, jak bývá u mě zvykem. Je to zkrátka kniha, kterou máte mít po ruce třeba u sedačky nebo na nočním stolku a když vás popadne touha zase po nových informacích a zajímavostech, navážete tam, kde jste skončili. Doporučuji lepíky nebo si to v knize podtrhat.
268 odstavců, které jsou také na konci knihy rozděleny čísly, takže ke každé jakoby kapitole si můžete dohledat původní publikaci. Taky je přítomen rejstřík slov, takže všechny zmíněné ptáky si můžete podtrhat a rovnou skrz označení, na jaké stránce se zmínka nachází rovnou zalistovat a máte před sebou například to, jak se měnila a vyvíjela evoluce od dinosaurů až k dnešnímu zpěváčkovi.
Zkrátka pokud jste jako já nadšenci do dinosaurů, ptáků, a všeho mezi tím, pak si tuhle knihu napište na seznam nebo si ji hned objednejte.
Nesouhlasím s komentáři, že kniha je nezáživná, chybí jí obrázky...Je to zase jiný pohled a mě se právě líbí, že co chci, to si najdu. Je to kniha od odbornice pro běžného čtenáře.
Souhlasím naprosto s komentářem "soukroma". Tato kniha se tedy nečte lehce. Není to žádný Attenborough. Pro mě je tato kniha zklamáním. Při čtení se čtenář sice dozví něco málo o genialitě ptáků, ale je to psáno formou pozorování vědeckých odborníků ( nic mi neříkajících jmen a že jich tam je ). Autorka knihy, jakoby posbírala vědecké práce a pozorování odborníků a vytvořila knihu. Popisy na stránkách se často opakují....... je to nezáživná četba.
Moc se mi tato kniha líbila. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých informací o ptácích, jak o těch exotických tak i o těch co nám létají na krmítko. Taky pár vtipných historek, některé jsou neuvěřitelně bizarní, ale prostě ptáci nejednou dokáží překvapit. Jediná výtka je k překladu, i když jinak kvalitnímu. Spin elektronu se nikdy nepřekládá do češtiny, prostě to je stále spin a ne otáčení, to je fakt špatně. Nicméně zrovna tu kvantovou hypotézu o navigaci ptáků jsem už slyšel v jednom pořadu v televizi, takže kvituji, že se o tom autorka v knize zmiňuje.
Osvětová kniha, která boří plno stereotypů o ptácích. Ptáci si v mnohém nezadají s člověkem, jinými zvířaty, v některých ohledech jsou některé druhy výjimečné přes celou Zemi. Jak jsou vynalézaví, umí vyrobit a i opakovaně používat nástroje, jak umí komunikovat včetně naprosto dokonalého opakované reprodukce cizích řečí, jaké mají estetické vlohy, jaké mají prostorové a časové dovednosti (výrazně lepší než člověk - tisíce míst pamatovat, doletět z tisíce km vzdálených neznámých míst a přizpůsobiví. Samozřejmě, že žádný pták neumí vše dohromady, jsou zde i individuální schopnosti, ale celkově naše výjimečnost není až tak velká, jak si lidé myslí a i obyčejný holub není jednoduchý bezduchý organismus... Pokud vás zajímají ptáci konkrétně, tato kniha je pro vás. A rád doporučím obecně pro tento typ knih malé brněnské nakladatelství Kazda.
Po stránce obsahové a faktografické je to jednoznačně kniha, která se do rukou dostane málokdy. Jen když si člověk uvědomí, kolik úsilí a času při pokusech a pozorování stojí v podstatě za každou informací, pak nezbývá než obdiv. Stejně jako několika hodnotitelům přede mnou mi chyběly vyobrazení ptáků o kterých je řeč. Určitě by to publikaci ještě více pozvedlo. Celkově však vyplývá, že o ptácích člověk pořád neví téměř nic, přestože anebo právě proto, jak praví název, jsou v podstatě geniální. Za přečtení jednoznačně stojí, i když si uvědomuji, že to není literatura pro každého.
Velmi dobrá kniha o „ptačím rozumu“. Pro někoho, kdo se o ptactvo dosud nijak nezajímal, mohou být informace až neuvěřitelné. Na vlastní oči jsem však měl příležitost od dětství pozorovat někdy neuvěřitelné postupy u papoušků a jejich schopnost řešení různých situací, takže bych dokázal knihu ještě drobně doplnit.
Kniha však není zaměřena pouze na exotické ptactvo, ale přináší vhled do myšlení a schopností ptactva jako celku. Pokud knize něco chybí, jsou to možná ilustrace. Ne všechny druhy ptáků člověk zná a umí si je představit. Může se proto stát, že si čtenář bude s obdivem číst o konkrétních případech některých druhů, nebude si je však umět představit. Samozřejmě však není problém dané druhy „vygooglit“. Toto však nijak neubírá na celkové vysoké úrovni zpracování publikace. Od vtipných „hlášek“, přes popis odborných studií až po zamyšlení. Jen některé vědecké postupy prostřednictvím nebo vedoucí k mrzačení ptáků bych okamžitě zakázal…
Mám ke knize určité výhrady. Například chybí obrázky a tak jsem většinou při čtení byla i na internetu, abych si hledala, jak který opeřenec vypadá. Taky mi přišlo, že autorka poměrně často odbíhá od tématu. Nemile mě překvapilo, že z 350 stran je samotný text jen na asi 270 stranách, zbytek tvoří seznam citací a rejstřík. A největší výtku mám k tomu, že jako inteligence se ve většině knihy bere chování, které je podobné lidem, jako např. používání nástrojů. Myslím, že ptáci mají spoustu dovedností, které mi připadají geniální, a lidem se podobat nepotřebují. A nejsem vůbec přesvědčená o tom, že lidé jsou nějak výjimečně inteligentní proti jiným tvorům. Proč tedy přes tolik výtek dávám čtyři hvězdičky? Protože se mi kniha dobře četla, byla srozumitelná, dozvěděla jsem se hodně pro mě nového a zajímavého a čtení mě prostě bavilo. Každou chvíli jsem měla potřebu se s někým podělit o to, co jsem se zase dozvěděla :-) Popisuje se v ní nejen chování ptáků, ale i jejich smysly, anatomie mozku, vývoj... A u některých ptačích kousků jsem se fakt zasmála. Ráda si přečtu i další knihu od autorky, ale už jen z knihovny.
Pro mě rozhodně netradiční, ale o to poučnější kniha. Myslím, že nikdo, kdo si tuhle knihu přečte, už se nikdy např. na vrabce nebude dívat stejnou optikou jako před četbou. Už při pohledu na moje slepice a kohouta jsem si mockrát říkala, že tahle zvěř není blbá ani náhodou, ale kniha poodkrývá skutečně netušená zákoutí ptačí mysli. Líbilo se mi členění na příslušné kapitoly a místy jsem knihu četla opravdu bez dechu. Oproti tomu, sem tam jsem se trošku ztrácela v myšlenkách. Celkově jsem si ale knihu opravdu moc užila. Nicméně jsem ovšem toho názoru, že knize by neskutečně prospěly obrázky! Nebo spíše fotky. A přimlouvám se za ně v případném dalším vydání nebo v další autorčině knize. Osobně jsem strávila půlku času stráveného u knihy právě tím, že jsem si googlila příslušné druhy uvedených ptáků, protože se mnohdy ztrácím i v našich sýkorkách, natož abych se orientovala v ptactvu celé naší planety. A zde prostě čtenář chce vědět, jak vypadá ten či onen génius ptačí říše.
Nový rok jsem zahájila spíše netradičně – naučnou literaturou. Genialita ptáků prošla nejprve rukama mého muže, který z ní byl nadšený, a teprve teď jsem se k ní odhodlala i já. Odnáším si tolik zajímavých informací, nad kterými ještě dlouho budu žasnout, a na jejich vyjmenování bych potřebovala mnohem víc znaků, než kolik se jich vejde sem, ale vězte, že v některých ohledech ptákům nesaháme ani po kotníky!
Jennifer Ackerman vás v knize vezme na tour téměř po celém světě a seznámí vás s různými pohledy na to, jak je to s inteligencí ptáků a jejími aspekty. Já jsem ptáky nikdy za hlupáky neměla, přesto je teď obdivuji ještě více! Jejich zvládání problémů se samozřejmě napříč druhy liší, nicméně jmenujme alespoň některé činnosti, v nichž mnozí ptáci vynikají a které mě obzvlášť uchvátily:
* téměř neomylný orientační smysl,
* schopnost ukládat si v různých skrýších na velké rozloze zásoby potravy a následně si ji vyzvednout včas dříve, než se zkazí,
* „umělecký duch“ – jen si zkuste vygooglit lemčíky!
A je toho mnohem více, Jennifer Ackerman to navíc píše poutavě a zmiňuje i mnoho vtipných příhod s ptáky, osobních i různých ornitologů. Při četbě se poučíte, zároveň se ale budete i bavit, takže tuhle parádní knížku ze srdce doporučuji všem – bez výjimky!
Ne náhodou jsem tuhle knihu četla právě teď. Dnešním dnem totiž startuje už 4. ročník Ptačí hodinky, které se pravidelně zúčastňujeme – já už se na pozorování našeho domácího bufetu pro ptáčky zase moc těším!
Už nikdy, až vzhlédnu k nebi se nikdy nebudu dívat na ptáky stejně jako dřív. Text je napsán velmi srozumitelně, dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí, prohloubil své znalosti a stal se opeřenci znovu fascinovaným.
Kniha obsahuje mnoho zajímavých informací o životě ptáků. Stylem, který je takový populárně žurnalistický, mi trochu připomínala různé televizní dokumenty o přírodě. Vzhledem k tomu, že je autorka Američanka, se většina informací týká mimoevropských, především tropických druhů ptáků, nicméně závěry o jejich chování lze určitě alespoň částečně aplikovat i na nám známé druhy.
I pro nadšence pro přírodu, jako jsem já se v knize vyskytovala spousta informací, které jsem nevěděla nebo mě překvapily. Název knihy skutečně odpovídá obsahu je neuvěřitelné, jak se ptáci přizpůsobují našemu měnícímu se světu. Vše je krásně napsáno a strašně mě baví to číst. Já z knihy cítila že je za tím hodně hodně práce. Rozhodně doporučuji přečíst komukoliv.
Vždycky jsem se podivoval, co vše zvířata dokáží. Ptáci jsou však ještě geniálnější. U této knihy to poznáte. Některým kouskům jsem se musel smát. A ten jejych koimunikační jazyk - no, kam se hrabem my lidi.
spousta zajimavosti o ptacich - kteri jsou cloveku blizci tim, ze pouzivaji zpev jako druh komunikace (coz je nasi reci ve zvireci risi asi nejbliz)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Genialita ptáků |
| 2021 | Ptačí způsoby |
| 2024 | Co sova ví: Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa |
Špičková popularizace v moderním angloamerickém ražení. Stačí si přečíst první stránku - je v ní víc kreativity než v jiných celých knihách - !
Dost mi ale vadil styl/formát odkazování na původní zdroje: neustále listovat na seznam poznámek (s. 275-331), kde až tam se dozvím, jestli autorka tvrzení z hlavního textu nějak podporuje, je mimořádně uživatelsky nepříjemné a odrazující.
Nicméně vlastní kniha ilustruje tu nejlepší pop-vědu, jaká se na planetě Zemi dělá.