Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402368/bmid_genialni-pritelkyne-Ws5-402368.jpg
4
1996
1996
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
1. díl >
Román Geniální přítelkyně je prvním dílem stejnojmenné tetralogie, která už uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky (poslední díl byl mj. nominován na italskou cenu Strega a dostal se mezi šestici kandidátů na The Man Booker International Prize). Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), padesátá léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí. Čtenář se v románu seznamuje nejen se dvěma protagonistkami, ale i s celým mikrokosmem neapolské čtvrti propojené hustým předivem konvencí a vášní, jehož kořeny sahají až do doby fašismu, do let druhé světové války, do světa „před Elenou a Lilou“. Vypravěčka nás sice na vzorku jedné čtvrti provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby až k ekonomickému zázraku šedesátých let, zasvětí nás do ideologických i přízemních sporů mezi komunisty a camorristy, ale ústředním tématem románu i celé série zůstává přátelství vzájemně odlišných hrdinek, vylíčené s až nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, jako bolestné zrcadlení, jako celoživotní soupeření, jako pevné pouto, které často škrtí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ProstorOriginální název:
L'amica geniale, 2011
více info...
Přidat komentář
Nejsem si jistá, zda by se to nemělo spíš jmenovat Geniální nemesis. Vztah obou děvčat je od počátků tak ambivalentní, že se nedá říct, že jde o přátelství, jak si ho představuje řada z nás. Jedná se bezesporu o kvalitní literaturu, přiznám se ale, že navzdory tomu u mě před hodnocením balancovala i na hranici tří až čtyř hvězd. I proto, že jsem příliš neocenila zobrazované násilí, byť se pravděpodobně jedná o realitu místa a doby. Kdo navštívil “horší” čtvrti Neapole, dovede si představit, že tak nějak to bylo. Příběh je vyprávěn tak pozvolným stylem, že jsem se občas musela do čtení nutit, ale zase jsem si přečetla knihu, která není jak přes kopírák ;).
Konečně, jsem vděčna, že jsem našla knihu (nebo ona mne) z neobvyklého prostředí. Zaujalo, chvílemi nadchávalo, chvílemi trošinku nudilo. Celkové hodnocení hvězdnaté. A, vlastně, uvědomuji si zavádějící, respektive hravý název knihy. Která z nich to je - první nebo ta druhá? Nebo jsou geniální obě?
Tohle byla hodně zvláštní kniha. Naprosto rozumím oběma táborům, ať už jde o ty nadšené nebo znuděné čtenáře. Sama jsem dlouho balancovala někde na pomezí. Začátek začínal slibně a byl asi také nejakčnější pasáží za celou knihu. Pak se příběh tak nějak pozvolna rozvíjel, abychom se dozvěděli více o dětství a později dospívání obou přítelkyň. Líbilo se mi zasazení do neapolských čtvrtí, tu špínu a šeď jsem si dokonale představila i díky tomu, že jsem v Neapoli byla a to město mě opravdu nijak neočarovalo. Co také oceňuji, je seznam postav, který je na začátku knihy. Za to má u mě každý autor malé plus, tady bych se jinak na začátku opravdu trochu ztrácela. Na druhou stranu příběh plyne opravdu až moc pozvolna, máte pocit, že se tam vlastně neděje nic neobvyklého. Takový život mohla mít každá malá italská holka v padesátých letech minulého století. Ale nějakým způsobem to pro mě své kouzlo mělo a závěr mě vyloženě naštval. Chci vědět, která je ta geniální přítelkyně a jak to s nimi dopadlo dál, takže se musím pustit do dalšího dílu.
Do čtení této knihy jsem se vrhl jen ze zvědavosti, pro její kladné recenze a dokonce i natočený seriál ( který jsem naštěstí ještě neviděl, nechám si to až po přečtení knihy ).
Nakonec to nebylo zas tak špatné ,atmosféra Neapole padesátých let minulého století a zajímavé vyprávění přítelkyň mě hodně bavilo ,tak se určitě pustím i do dalšího pokračování.
Jen mi někdy dělalo problém se vůbec orientovat v postavách ,ale naštěstí je na začátku knihy vytištěný seznam postav ,který mě hodně pomohl.
Hodně dobrý společenský román. Doporučuji.
Moje kamarádka tuhle ságu miluje, tak jsem ji taky zkusila. Začátek byl těžký a já bojovala s pocitem, že to asi nedám. Že mě to vlastně vůbec nezajímá, že mi kniha nic nepředává a že fakt ne. Ani nevím jak se to stalo, ale najednou se to změnilo a já byla zvědavá, jak se životy holek budou vyvíjet dál. Vztahy, běžný život chudé Neapole, reálie, vývoj postav... sága si mě nakonec získala. A jsem za to ráda.
Skvělé autentické a pro nás exotické prostředí. Tíživá bezútěšnost bídy a touha vzlétnout. Hrdinky i hrdinové nejsou jen dobří nebo jen zlí, jsou velmi lidští v dobrém i zlém. Určitě přečtu i další díly.
Přijde mi, že o této tetralogii bylo napsáno již vše. Přeji všem, ať vás tato kniha uchvátí jako mne, a budete jen žasnout nad genialitou autorky a její schopnosti vnímat niterné nuance lidských charakterů, jejich tužby, lásky, sebeobětování, potřebu být šťastný, ale i krystalizovanou nenávist a zlobu. A to vše zasazeno do reálií, o kterých většina Čechů, dovolím si tvrdit, neví příliš mnoho.
Překvapivě čtivá kniha. Má spád bez zbytečných vsuvek a odkazů. Vůbec jsem netušila, co mě čeká, ani se mi vlastně série číst nechtěla. Začala jsem číst pouze z důvodu toho, že cítím nedostatek znalostí Itálie oněch let. Výsledek pozitivně překvapil. Když si sáhnu do svědomí, s některými situacemi a pocity přítelkyň se musím ztotožnit, jako asi každá žena, která má blízkou přítelkyni. Máme je sice rády, ale vzájemná soutěživost vymazat úplně nejde. Dalším dílem budu určitě pokračovat.
Nádhera. Skvost. Vynikajícím způsobem popsána Itálie 50. let minulého století pohledem jedné chudinské čtvrti a její hrdinek. Doporučuji,
Úžasně napsaný, čtivý román. Všechny díly jsem zhltla snad ještě rychleji než Harryho Pottera před 20 lety. Možná tím sama sebe shazuji, ale tenkrát to pro mě byla nejlépe napsaná kniha, jakou jsem kdy četla.
Stejně tak mě chytly všechny díly Neapolské ságy, od kterých jsem se skutečně nemohla odtrhnout a všechno šlo v ten moment na vedlejší kolej.
Postavy jsou přesně vykreslené a výborně popsané. Stejně tak i prostředí a doba, do které jsou romány zasazeny. Řekla bych téměř nejlépe napsané literární postavy, s jakou jsem se dlouho nesetkala.
Autor/ka má velmi dobrý styl psaní, díky kterému se nezasekáváte, nenudíte a v momentě začtení se octnete v Neapoli 50.+let. Cítíte prach, špínu, chudobu, radosti i utrpení té doby. Soucítíte se všemi postavami. Nezáleží na tom zda je příběh pravdivý nebo ne, zda byl inspirován skutečnými lidmi, nebo přímo napsán podle nich, ale cítíte, že kniha není scifi.
Zařadila bych ji vlastně mezi sociologicko demografický román.
Výborné také je, že s dalšími díly neupadla kvalita knih. Byla jsem skutečně zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál, záleželo mi na postavách jak Eleny, Lily-Liny i všech ostatních rodin kolem nich. Jak všichni dopadnou a skončí. Příběh nemá mít dobrý nebo špatný konec. Je to život, jistá sociologicko-historická sonda, kdy nikomu nefandíte jen jako cestopis či životopis odkrýváte životní osudy.
Člověk si dneska neuvědomuje, jak "se máme dobře". Kdy se nemusíme rozhodovat, zda děti pošleme do školy, protože si to finančně nemůžeme dovolit apod.
Líbilo se mi to, i když jsem teda čekala trochu něco jiného... Vadila mi ta absence dialogu, respektive jich byla málo, na takovou knihu. Kniha je psaná čtivě, i když jednodušším stylem, ale prostě vás bude bavit to přátelství a až příliš skutečné situace, které se dějí i v běžném životě. Upřímně, co se mi nelíbilo a opravdu mě vytáčelo, byla ta Elenina posedlost Lilou. Za mě až nedravé vzhlížení k nejlepší kamarádce. Nechápala jsem, jak tak malá holčička může být někým fascinovaná natolik, že se nechá ovládat a přizpůsobuje tomu své chování a pocity. Nad tím jsem opravdu kroutila hlavou snad celé vyprávění.
Jinak musím vyzdvihnout filmovou adaptaci, která se pro jednou knize vyrovná. Pokud jste neviděli, doporučuji. Opravdu parádně a citlivě natočeno.
Kniha mě nenadchla. Bylo sice zajímavé sledovat neznámé prostředí, dívat se na ně očima občas dost bizardních postav.... Ale asi nic víc mi to nedalo.
Čtení Geniální přítelkyně není jednoduché, je však tak komplexní, čtivé a napínavé, že vás to stále nutí číst dál. Hrdinkám jsem naprosto rozuměla, přesto zde bylo spoustu situací, které jsem musela skousnout a nechápala jsem, jak se tohle všechno mohlo stát. Dá se říct, že příběh od začátku už trochu "hází do vody", v postavách se člověk musí zorientovat, ale vše se osvětlí, a pak už jsem jen osudy hrdinů prožívala společně s nimi. Určitě budu pokračovat ve čtení dalších dílů.
Živo si predstavujem tu atmosféru povojnových rokov v Neapole, krik v úzkych uličkách chudobnej štvrti, taliansky temperament a vášeň, ktorým sú nasiaknuté postavy z tejto geniálnej knihy. Ich charizma ma pohltila. Doslova a úplne. Aj keď po dočítaní prvého dielu zo série, žiadnu geniálnu priateľku nepoznávam (aspoň v mojich očiach), vôbec mi to nevadí.
Vzťah, priateľstvo, súhra medzi Elenou a Lilou je viac akési súperenie, porovnávanie, dokazovanie si, či predbiehanie sa. A možno práve toto je medzi nimi to geniálne, uvidíme čo prinesie pokračovanie v ostatných knihách, preto túto tému a moje malé konštatovanie o genialite nechávam otvorené....
Všetko ostatné geniálne bolo. Normálne som pri čítaní v duchu plesala, užívala si každú stránku a nemohla som sa odtrhnúť. Výborne napísané. Tie charaktery, to je čisté Taliansko. Lepšie vystihnutie si ani neviem predstaviť.
Po dočítaní prvej knihy, hneď otváram pokračovanie. Bez váhania, bez prestávky. A pri predstave, že na mňa čakajú ešte tri knihy tohoto parádneho čítania mám momentálne druhé Vianoce.
Tutto è bene quel che finisce bene.
5/5
Po dlouhé době zase něco z Itálie. Román o netypickém, poněkud nezdravém přátelství a dvou kamarádkách, které se navzájem ovlivňují a střetávají. Kulisami jsou italská společnost, tento národ a jeho politika 2.pol.20.st. Ferrante píše kvalitně, psychologii postav umí podat skvěle.
Hergot - zase! Už po několikáté v krátké době jsem sáhla po knize, která okouzlila většinu z mé oblíbené skvadry čtenářů, zatímco já zůstala relativně vlažná. To není výtka jejich směrem, jen postesknutí, že nejsem schopná cítit totéž, užít si naplno kvalitní román pro ženy. Nechápejte mě špatně, nijak nelituji své návštěvy v poválečné Neapoli, kde nedostatek peněz nahrazuje přetlak emocí. Neustálý hluk, hádky, hází se ostrými slovy i kamením, nekonečné krevní msty, dramatické scény ve stylu: dcera je drzá a řvaní k úlevě nestačí, šup s ní z okna v poschodí… Prostě nátury k zulíbání.
Popisu prostředí není věnováno tolik pozornosti, ale pokud jste byli v nějakém větším italském městě, mělo by to pro představu stačit. Úzké, stinné uličky, domy nepříliš vysoké, s více či méně oprýskanými fasádami, nalepené k sobě, málo zeleně, hodně šutru. Byla jsem tam, sledovala živelnost obyvatel chudinské čtvrti a především jejich vzájemné vyhrocené vztahy.
Zpočátku prospěšná vazba vypravěčky Eleny k přítelkyni/rivalce Lile, kdy se děvčata vzájemně ponoukala k lepším výkonům (tedy spíše nadaná Lila táhla dříče Lenu) postupně přerostla v cosi patologického. Nevonělo mi to neustálé poměřování, závist, povyšování se, potřeba být hezčí než ta druhá, touha po pochvale, zalíbit se ostatním, opovrhování kamarádkou, když ještě nemá ženské tvary (ani krámy), ona má chlapa, já si hned musím taky pořídit chlapa.
Když pominu hlubší proudy o promarněných příležitostech a varování před ustrnutím, nízkými ambicemi, vlastně je to pořád dokola: jsem hezká/nejsem hezká, mám skvělé známky/mám mizerné známky, líbí se mi tenhle kluk/randit budu s jiným, obdivujte mě, mějte mě rádi! Dětství ještě ušlo, dospívání mě celkem štvalo a postavy vlastně taky, zakomplexovaná vypravěčka v první řadě.
Tohle jednoduše nebyla kniha pro mne (až moc ženská tématika), podstatně silněji mě oslovují příběhy českých autorek, za všechny uvedu třeba Alenu Mornštajnovou. Přesto jsem za pár dobrých (nepřevratných) myšlenek a hutnou atmosféru zvažovala udělení čtvrté hvězdy, ovšem v sérii pokračovat nehodlám. 66%
Kniha mě vyprovokovala k tomu zakoupit všechny čtyři díly a navštívit Neapol /před pandemií :). Ani jednoho činu jsem nelitovala.
toto je príklad, že človek sa nemá vzdávať:)
mám rozčítaných niekoľko kníh, ale nejako sa neviem začítať.
moja nechuť k módnym titulom je už asi známa.
napriek tomu som siahol po extra vychytenej autorke a...
páni, to bola jazda!
taký šťavnatý a plnokrvný príbeh som dávno nečítal. bohatý slovník, reálie, až som mal chvíľami pocit, že som v tej štvrti a okolo mňa sa hýbu ľudia, ktorí tu žijú generácie.
navyše bonus – krásne zdokumentované, ako sa úžerníci a šmelinári stávajú váženými občannmi, ako im v tom napomáha strach plebsu a snaha dostať sa mimo svoju biednu existenciu.
a celý čas mi znela pieseň Volare od Domenica Modugna... spieval si ju môj otec, ktorý mal vtedy 20. mám po ňom krásnu fotku – kdesi sa zoznámil s rovesníkom z Talianska, neviem, ako dlho trval ich ťah, ale keď sa vyfotili a rozlúčili, vymenili si kravaty. tú trofej mám doma v skrini, čierna s červeným pásikom, frajersky úzka. pekné dedičstvo.
ozaj, poznáte Volare?
https://youtu.be/t4IjJav7xbg
už sa teším na ďalší diel!
Čekal jsem nějaký román pro ženy, pustil jsem se do toho spíš ze zvědavosti, než že bych měl nějaká očekávání. A byl jsem mile překvapen. Připomínalo mi to styl Oty Pavla - vyprávění o banálních věcech, nic moc se neděje a přitom to četete rádi. Zaujala mě i možnost nacítit amosféru Neapole v době, kdy u nás vládla totalita.
Štítky knihy
přátelství italská literatura chudoba, bída Neapol ságy kamarádky zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Neapol v podani Eleny Ferrante je spinava, chuda a plna nasili. Autor/ka nam dava nahlednout do pocitu a celkove do zivotu nejen dvou hlavnich postav - pritelkyn genialnich jedna pro druhou - ale take do chudych i bohatych spoluobyvatel jejich ctvrti. Necekala jsem zadnou tezkou zapletku, ale rychle a odsypave cteni, cimz mi tento prvni dil serie naprosto vyhovel.