Geniální přítelkyně přehled
Elena Ferrante
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
1. díl >
Román Geniální přítelkyně je prvním dílem stejnojmenné tetralogie, která už uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky (poslední díl byl mj. nominován na italskou cenu Strega a dostal se mezi šestici kandidátů na The Man Booker International Prize). Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), padesátá léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí. Čtenář se v románu seznamuje nejen se dvěma protagonistkami, ale i s celým mikrokosmem neapolské čtvrti propojené hustým předivem konvencí a vášní, jehož kořeny sahají až do doby fašismu, do let druhé světové války, do světa „před Elenou a Lilou“. Vypravěčka nás sice na vzorku jedné čtvrti provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby až k ekonomickému zázraku šedesátých let, zasvětí nás do ideologických i přízemních sporů mezi komunisty a camorristy, ale ústředním tématem románu i celé série zůstává přátelství vzájemně odlišných hrdinek, vylíčené s až nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, jako bolestné zrcadlení, jako celoživotní soupeření, jako pevné pouto, které často škrtí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ProstorOriginální název:
L'amica geniale, 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Geniální přítelkyně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (427)
„Umyla jsem ji pomalými a pečlivými pohyby, nejdřív jsem ji nechala skrčenou v nádobě, pak jsem ji požádala, aby vstala, a doteď slyším zvuk kapající vody a zůstal ve mně pocit, že měď té kádě má podobnou konzistenci jako Lilino tělo, že je hladká, pevná, klidná. V hlavě jsem měla zmatené pocity a myšlenky: mám ji obejmout, plakat spolu s ní, políbit ji, zatahat ji za vlasy, smát se, předstírat sexuální zkušenosti a poučovat ji světaznalým tónem, odehnat ji slovy zrovna ve chvíli největší blízkosti. Nakonec mi ale zůstala jen nepřátelská myšlenka, že ji tady drhnu od hlavy až k patě, brzy ráno, jen aby ji Stefano v noci pošpinil. Představila jsem si ji nahou jako v téhle chvíli, v posteli v novém bytě, jak se tiskne k manželovi, zatímco vlak rachotí pod jejich okny a jeho divoké tělo do ní proniká nesmlouvavým pohybem, jako korkový špunt zatlačený dlaní do hrdla láhve od vína. A najednou se mi zdálo, že jediný lék na bolest, kterou jsem cítila a kterou ještě ucítím, je najít dostatečně odlehlý koutek, kde by mi Antonio ve stejnou chvíli udělal úplně to samé.“
--
Některé knihy ve vás zůstanou po zbytek života, i když jste je četli jen jednou. Jejich hrdinové k vám vstoupí tak živě, že když dobrodružství končí, prožíváte poslední stránku jako regulérní zklamání z lásky nebo odloučení od drahého přítele. Ta prázdnota je totiž skutečná, i když si uvědomujete, že jde jen o knihu. Protože ty emoce jsou tam a jsou skutečné.
Tak tahle mezi takové knihy nepatří.
Ale vlastně vůbec není špatná, i když jsem čekal větší pecku. Má vlastně takovou svoji zvláštní literární kvalitu, přestože se podle mě nedrží žádného způsobu poutavého psaní; je chaoticky postavená, polovina stran i postav je navíc, hlavní hrdinka je v lepším případě hanebná, v horším nudná, ale kupodivu jsem se nenudil a asi rozumím, proč je to „a book people talk about“. Ten příběh jednoho dětství na neapolském předměstí, ve světě chudoby, násilí a mužské dominance, je totiž silný a hodně osobní.
V každém případě na letošní žebřík patří, třebaže na jeho nejnižší příčky. Jen ty další díly si už nejspíš nepřečtu a nedozvím se, která z nich je ta geniální přítelkyně.
Ukázky jsou z překladu Alice Flemrové.
--
„«Buď je Duch svatý ten nejdůležitější a ti druzí dva jsou jeho způsob bytí, nebo nechápu, jakou má funkci.» Vzpomínám si, že Lila se zrovna chystala se Stefanem ven, šli někam do centra do kina s Pinucciou, Rinem a Alfonsem. Dívala jsem se, jak si obléká novou sukni, nové sáčko, a už byla celá jiná, ani kotníky už neměla tak rovné. Přesto jsem viděla, že se jí zúžily oči, jako když se kdysi snažila polapit něco prchavého. Řekla v dialektu: «Ty ještě ztrácíš čas s takovejma věcma, Lenù? Vznášíme se nad ohnivou koulí. Část, která se ochladila, pluje na lávě. My na tý části stavíme domy, mosty, ulice. Láva občas vychrstne z Vesuvu, nebo způsobí zemětřesení, který všecko zničí. Všude jsou mikroby, ze kterejch onemocníš a umřeš. Jsou války. Kolem je bída, která nám všem otravuje duši. Každou vteřinu se může stát něco, co ti způsobí takový utrpení, že nebudeš mít ani dost slz. A co ty děláš? Teologickej kurz, na kterým se snažíš pochopit, co je to Duch svatý? Nech to plavat, svět vymyslel ďábel, žádnej Otec, Syn ani Duch svatý. Chceš vidět perlovej náhrdelník, co mi dal Stefano?»“
Četlo se velmi dobře, všechny knihy tak nějak plynuly v čase. Velmi krásné popisy, Itálii miluji, takže jsem byla nadšená. Někdy mi chyběly detailní sondy do psychologických rysů některých postav, ale to byl jen detail, alespoň jsem si mohla něco domýšlet dle svého. Krásné čtení!
Související novinky (3)
Lvi na výsluní a další knižní novinky (22. týden)
29.05.2022
Žebříček nejprodávanějších eknih (únor)
07.03.2017
Žebříček nejprodávanějších eknih (leden)
06.02.2017
Citáty z knihy (3)
„Bez lásky vyprahne nielen život ľudí, ale aj miest.“
„Po našem dětství se mi nestýská, je plné násilí. Dělo se nám kdeco, doma i mimo domov, den co den, ale nepamatuju si, že bych si někdy pomyslela, že život, který nám připadl, je nějak zvlášť ošklivý. Život už byl zkrátka takový. Vyrůstaly jsme s povinností ztěžovat ho druhým dřív, než ho ti druzí ztíží nám. Mně by se samozřejmě líbily zdvořilé způsoby, které kázala paní učitelka a pan farář, ale cítila jsem, že tyhle způsoby se do naší čtvrti nehodí, i když je člověk holka.“
„Co je to plebs, jsem zjistila v téhle chvíli a bylo mi to mnohem jasnější, než když se mě na to před lety zeptala moje učitelka. Plebs jsme byli my. Plebs byly ty tahanice o chleba a o víno, ty hádky, koho obsloužili dřív a líp, ta špinavá podlaha, po které číšníci chodili sem a tam, ty stále vulgárnější přípitky.“
Kniha Geniální přítelkyně v seznamech
v Právě čtených | 64x |
v Přečtených | 2 885x |
ve Čtenářské výzvě | 532x |
v Doporučených | 198x |
v Knihotéce | 587x |
v Chystám se číst | 1 242x |
v Chci si koupit | 207x |
v dalších seznamech | 20x |
Štítky knihy
přátelství italská literatura chudoba, bída Neapol ságy kamarádky zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | Geniální přítelkyně |
2017 | Příběh nového jména |
2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
2018 | Tíživá láska |
2020 | Prolhaný život dospělých |
Po shlédnutí seriálu jsem si chtěla přečíst alespoň první díl, nezklamal mě.