Genocidy XX. století: Zločinný stát
Yves Ternon
Kniha, jejímž ústředním tématem je nejkrutější a nejhanebnější masový zločin našeho století - genocida (plánovaná státem a zrealizovaná pod jeho kontrolou okruhem "vykonavatelů" v indiferentním prostředí naší průmyslové civilizace), je nepostradatelnou příručkou, v níž lze naléz souhrnné a utříděné informace o genocidách (a genocidních masakrech) XX. století - počínaje arménskou a konče sotva doznívající genocidou v Bosně. Těžištěm výkladu je samozřejmě genocida židovská a hekatomby stalinského režimu v SSSR, ale patřičná pozornost je věnována i nedávným kambodžským či současným africkým masakrům a zmapovány jsou rovněž genocidní projevy v dějinách lidstva před rokem 1900. Ternonova studie je hlubokou obecnou úvahou o hromadných vraždách ze zorného úhlu historie, právní vědy, politologie i etiky a zároveň mementem a snahou po hledání cest, jak podobným pohromám - dík aktivním zásahům mezinárodního společenství - v budoucnu zabránit.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1997 , ThemisOriginální název:
L'Etat criminel: Les genocides au XXe siecle, 1995
více info...
Přidat komentář
V českém kulturním prostředí máme celkem povědomí o jedné velké genocidě XX. století, a sice holokaustu/šoa, případně víme o Stalinských čistkách nebo autoritářském režimu v Koreji. Víme, že Čína je svět sám pro sebe a že spoustu informací nepouští...
Ale ruku na srdce - co víme o zbytku světa? Co víme o ostatních genocidách?
Kniha je rozdělena celkem do pěti částí, v nichž se postupně řeší právní povaha skutku genocidy, analyzuje se samotný pojem "genocida"/"genocidní masakr", podrobně jsou popsány genocidy XX. století - židovská, arménská a kambodžská genocida, události v SSSR, dále genocidní masakry - ve Rwandě a Burundi, v Etiopii, v Číně, Indii, Bangladéši, na Srí Lance, Východním Timoru, v Indonésii nebo třeba v Paraguayi a Brazílii. Poslední část knihy se zabývá problematikou intervence (kurdská otázka, jugoslávská katastrofa, prevence genocidy).
Přiznám se, že kromě pár států jsem takřka neměla ponětí o hrůzných činech, které se ve světě děly/dějí. Asi nejděsivěji na mě působila neznalost kambodžské genocidy ze 70. let 20. století. Jakto, že jsem o ní nikdy neslyšela?! A pokud ano, tak jen zběžně?Podle mě patří znalost "zločinů proti lidskosti" mezi základní pilíře všeobecného vzdělání. Nemělo by se zapomínat na prosazování základních lidských hodnot - mimo jiné svobody slova, činu, názoru, víry či lásky (to zní dost pateticky, ale je to tak) - a připomínání si jejich praktikování v běžném životě. I proto pro mě kniha měla zásadní význam.