Gerta - dívka v mlze
Marco Rocchi
Za dávných časů vedla lidská chamtivost ke konfliktu přírody s ostatními tvory. Země se pokryla hustou mlhou a vesnice začaly být napadány divokými zvířaty. Gerta, mladá hrdinka tohoto příběhu, poté co ztratí po útoku nestvůrného tvora oba rodiče, má jediné přání, aby už nikdo další nepocítil stejnou bolest. K dosažení svého cíle by se musela stát válečníci, avšak toto postavení náleží pouze mužům. Rozhodne se proto, tajně zúčastnit iniciační zkoušky; tak začíná dobrodružství, ve kterém jde o mnoho více než o obyčejnou pomstu. Gerta se naučí měnit úhel pohledu, přijímat odlišné názory a díky své mírumilovnosti zcela změní svůj osud i osud svého lidu.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2023 , CentralaOriginální název:
Gert and the Sacred Stones, 2023
více info...
Přidat komentář
Tohle je takový jednoduchý příběh, ať už kresbou, rozsahem nebo i docela jednoduchým dějem, ale dokáže potěšit a dá se tam najít pár zajímavých prvků. Celkově svět v mlze působí originálně a zajímavě. Příšery, které pak z mlhy lezou, jsou spíš stigmatizované, než že by skutečně byly nějak zlé a příšerné. Dva národy, z nich jeden je tak nějak lidský, druhý zase tak nějak ještěří, jsou taky zajímavé a zejména boje mezi nimi. Kouzelné kameny, božstva a jiné fantasy prvky z toho dělají docela pěkné fantasy. A pak už je to docela klasika. Gerta se spřátelí s protivníkem a je to naštěstí opravdu jen přátelství, jinak by to byla nekonečná první verze Romea a Julie na milion způsobů. Poměrně zajímavá je mytologie, která je i na tak krátkém rozsahu dost dobře vysvětlená a brzy se ukáže velmi podstatnou. Finální zvrat v podobě orákula a jeho záměrů byl fakt pěkně vymyšlený... No a samotná konec byl fajn. Zbýval mi jen malý kousíček, a přesto toho bylo nutné tolik dořešit, ale zvládli to skvěle! :)
Uzavřený příběh pro děti a mládež s nádhernou grafikou, ale se scénářem, který zůstal na půl cesty mezi finální dokonalostí a základním nápadem. Italští tvůrci Marco Rocchi a Francesca Caritá mají sice svůj svět parádně rozmyšlený a vizuálně vyšperkovaný, přičemž čtenáře baví jak ústřední myšlenka, tak spousta detailů kolem; jenže průběh vyprávění je ve svém důsledku zbytečně uspěchaný, častokrát zkratkovitý a při závěrečném vyústění až trapně fádní. Dost možná je to tím, že člověk má tendence obsah srovnávat s komiksy jako Hilda či Dobrodruh Timo. A ačkoli Gerta má v sobě zajímavou inspiraci tibetskou kulturou, zápletka se vine tou nejpřímočařejší cestou k cíli, až je přitom jednomu líto nevyužitého potenciálu. Na druhou stranu, z vyprávění čiší nadšení pro věc a bezmezný optimismus, který může být pro dětského čtenáře klíčový. Ostatně proč jim také hned zkraje sdělovat, že život je kromě napínavého dobrodružství také plný špatných rozhodnutí, promarněných šancí a nevyhraných soubojů?