Geschichten vom Hündchen und vom Kätzchen
Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318180/bmid_geschichten-vom-hundchen-und-vom-ka-86y-318180.jpeg
5
2968
2968
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Povídání o pejskovi a kočičce v německém jazyce. Josef Čapek wurde am 23.3.1887 in der ostböhmischen Stadt Hronov als Sohn eines Arztes geboren, drei Jahre vor seinem jüngeren Bruder Karel Capek, der neben bekannten Romanen und seinen Reiseberichten ebenfalls einige Kinderbücher herausgab. Er war Schriftsteller und Maler, Redakteur und Kritiker Als Graphiker schuf er für weit über 100 Bücher die Schutzumschläge und die Buchausstattung, zu seinen bekanntesten Buchillustrationen gehörten die 61 Zeichnungen zu dem Buch seines Bruders Karel Das Jahr des Gärtner" Seine Karikaturen zeigen ihn als kämpferischen Demokraten und Humanisten, der sich durch einen ganz eigenen humoristischen Strich auszeichnet. Heiter sind seine Jugendbücher, von denen das vorliegende auch das bekannteste ist. 1929 erschien die Originalausgabe Povídání o pejskovi a kocicce", 1933 die erste deutsche Übersetzung unter dem Titel Schrupp und Schlipp" und 1958 die jetzt nochmals neuaufgelegte Ausgabe. Die heutigen Kinder werden vielleicht nicht sofort wissen, was eine Waschrumpel (oder Waschbrett oder Rumpelbrett") ist, ja der Waschtrog ist ihnen wahrscheinlich aus eigener Anschauung nicht bekannt. Hier kommt dem Buch zugute, dass Josef Capek seine Erzählungen auch selbst illustriert hat, mit Bildern, in denen das Gegenständliche witzig und gekonnt abstrahiert dargestellt wird. So werden Begriffe aus den Zwanziger Jahren verdeutlicht, und auch Kinder, die nicht ihre Eltern oder Großeltern fragen können, werden die Geschichten verstehen.... celý text
Přidat komentář
Kniha mého dětství... Příběhy, které osloví i dnešní děti. Je to krásně napsaná klasika. To se Josefu Čapkovi opravdu povedlo.
Prostě boží dílko, kdo by ho nemiloval! Moje dcerka vyžaduje pravidelné a krátké dávky, zato prakticky neustále.
Jen mě zarazila jedna věc a to, jak obtížně se mi knížka četla - je mi jasné, že se syntax vyvíjí s časem, ale stejně jsem si při čtení připadal jako prvňáček, který sáhne po první knížce, na kterou narazí a pokouší se slabikovat první slůvka. Prostě skladba vět je děsná.
Kdo by se rád nevrátil do dětství.
Kniha je nádherná a ty ilustrace pohladí po duši.
Četla jsem z ní nesčetněkrát prvnímu synovi a po 15 letech teď i druhému.
Nikdy se neomrzí.
Opravdu kouzelný návrat do dětství :-) Notoricky známé, prodchnuté láskou a pochopením... Zároveň můžeme trochu "nakouknout" pod pokličku samotnému tvůrci, který čtenáři jaksi mimoděk odhaluje, jak takový novinář pracuje. Děti si odnesou několik důležitých ponaučení, nejen to notoricky známé, jak "nedělat dort"...
S odstupem let vidím v knize i spoustu jiných kladů a říkám si, že v právě v jednoduchosti je síla. Skláním se před Čapkovým uměním, s nímž pracuje s jazykem: dovedně využívá zvukomalebnost, k oživení přispívá opakováním slov, v textu se to jen hemží roztomilými výrazy a objevují se i říkadla. To všechno navíc podtrhují nádherné ilustrace. Zároveň se mi vybavilo, jak nám tyto pohádky přehrávali rodiče na dětském diaprojektoru Diax 3 - nezapomenutelný zážitek! :-)
"Když děti zkoušejí mňoukat, tak to nikdy nedělají docela dobře. Mňoukat se musí, panečku, krásně, jemně, tak tuze tence, a to se musí, milý brachu, tuze dobře vědět, kam se má v tom mňoukání dát měkké i a kam tvrdé y. Jinak se to všechno poplete a nikdo by tomu mňoukání pořádně nerozuměl, co se tím vlastně chce říct."
Jak už zde opakovaně zaznělo - tohle je kniha i mého dětství. Ráda jsem si v ní listovala, prohlížela obrázky a četla. Kde je původní kniha netuším, ale koupila jsem si vlastní, protože mi prostě nemohla v knihovně chybět. Jsem ráda, že ji mám a vím, že jsem ji dnes nečetla naposledy - nejraději mám hned první vyprávění "O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu".
Knížka z meho dětství, kterou jsem již několikrát četla synovi. A má úspěch. Příběhy, jak měli tuze špinavou podlahu nebo kterak pekli dort, pysnou kosilku nebo jak kočička zašila pejskovi díru v kalhotách, ty zná úplně nazpaměť. A ja se při čtení vracím opět do dětství a úplně slyším krásný hlas pana Högera .
EDIT: precteno znovu do ctenarske vyzvy 2025.
Velmi oblíbená dětská kniha z mého dětství. Milovala jsem i jako večerníček!
Jako malá jsem Povídání o pejskovi a kočičce milovala, babička mi četla tuhle knihu před spaním.. a já ji teď zase čtu svým dětem ;)
Pejsek a kočička je jedna z mích nejoblíbenějších knížek. A pejsek s kočičkou tu budou s námi ještě dlouho. Knížka je moc hezká.
Nádhera, krása, medový hlas pana Högera Vám promlouvá v hlavě, když čtete. Pohlazení po duši :-)
Kdo by neznal.... Na této pohádce vyrostl snad každý. Nám ji tatínek pouštěl jako audio vždy když jsme jeli někam autem. Já ji teď předčítám svým dětem před spaním a doufám, že ji budou znát i má vnoučata. Tato pohádka je a snad i zůstane nezapomenuta.
Pamatuju si, jak nám ji paní učitelka před 25 lety četla ve školce před odpoledním spaním a já ji teď čtu před spaním své holčičce, z nostalgie, už jen pro příběh Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort...
Část díla
 |
Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo |
 |
Jak našli panenku, která tence plakala |
|
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen |
|
Jak si pejsek roztrhl kaťata |
|
Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort |
Autorovy další knížky
| 1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 | Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
Moje knížka z dětství, kterou jsem teď četla i svému synovi a moc se nám to líbilo i teď po těch letech.
Doporučuju všem maminkám