Giacomo Joyce
James Joyce
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3210/bmid_giacomo-joyce-9ev-3210.jpg
3
9
9
Krasopisně nasaný rukopis Giacomo Joyce byl objeven v Joyceově pozůstalosti jeho bratrem a poprvé uveřejněn více než dvacet let po autorově smrti, v 60. letech (1968). Byla to literární senzace. Text je jakýmsi silně stylizovaným deníkem autorovy erotické fantazie a byl napsán v době před první světovou válkou (1907), kdy Joyce pobýval v italském Terstu. Je to báseň v próze, vynikající zjitřenou poetičností a mystickým zaujetím, slovy Joyceova životopisce Richarda Ellmana „milostná báseň, která nebyla nikdy recitována“. Kniha vychází v unikátní grafické úpravě – volné listy v přebalu – s ilustracemi významného španělského výtvarníka José Hernándeze.... celý text
Přidat komentář
Subtilní, náznakové. Předehra k pozdějším dílům.
"Nikdy nesmrká. Způsob mluvy: méně je více."
"Němě se ke mně pozpátku blíží."
"Má slova v její mysli: studené, leštěné kameny propadající se bahniskem."
"Její tělo není ničím cítit: květina bez vůně."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Odysseus |
| 1983 |  Portrét umělce v jinošských letech |
| 1999 | Dubliners / Dubliňané (5 povídek) |
| 1974 | Kočka a čert |
| 1996 | Anna Livia Plurabella |
"Co tedy? Napiš to, k čertu, napiš to! K čemu jinému se hodíš?" (str. 30). Joyce je geniální. Uznávám, ač Odyssea jsem nedočetl. Tady si rochním. Ty obraty! "Protáhlé, prostopášné, oplzlé rty: temnokrevní plži." (str. 13) Ano řeč je o ženách, "které poddávajíce se vesele svým prznitelům, sousvírají a ještě sousvírají." (str. 21). A tak chtě nechtě rozumím i poslání: "Miluj mne, miluj můj deštník."(str. 30) Joyce je geniální. Možná se vrátím i k tomu Odysseovi. Ach jo.