Gnostici

03.01.2025

"Jsem hlasem probuzení ve věčné noci."
Gnostický hymnus

"My jako myslící primáti jsme bytostmi odcizenými až do hlubin svých mozků, bytostmi odsouzenými k celoživotnímu zotročení, jemuž lze uniknout jen procitnutím ze zmrtvělosti a spánku." (str. 26)

"Zásadní rozdíl, který odděluje gnostiky od jejich současníků, spočívá v tom, že jejich rodnou "zemí" není Země, ale ztracené nebe, jež chovají ve svých vzpomínkách: jsou autochtony jiného světa. Odtud pramení jejich pocit, že spadli na naši Zemi ze vzdálené planety, že zabloudili do špatné galaxie. Proto touží po návratu do pravé vlasti, do zářného nadsvěta, který se třpytí za bariérou noci. Vykořeněnost gnostiků není geografická, nýbrž planetární. Přistupovat k nim jako k cizincům v politickém nebo občanském smyslu by bylo absurdním nedorozuměním, asi jako dávat Marťanům dočasné pobytové vízum. Všichni jsme ve stejné situaci, ale jen gnostici si ji plně uvědomují. Celé lidstvo se nachází ve vesmírném exilu, uvízli jsme v galaktickém bludišti, které nás vyvrhlo do bláta planety Země." (str 27)

"Pohleďme na oko. Je kulaté a sférické, podobá se vesmíru, jak si jej představovali gnostici. Na jeho kulovitém povrchu se rýsují tři kruhy: bělmo, duhovka a zornička. Vnější kruh je bílý, arterie a žilky se tu větví jak vláknité mlhoviny. Mezikruží duhovky punktované pigmenty nese vzory, skvrny a kresby. A konečně vnitřní kruh zorničky je temnou propastí, v níž lze zahlédnout hlubiny duše i odraz světelné emulze, který je pozůstatkem božského světla. Oko tak přirozeně opakuje strukturu vesmíru: sublunární kruh zorničky, střední kruh galaktického světa, vnější kruh mimogalaktického světa. Prohlédnout lidské oko znamená pochopit plán celého světa. Bádat v něm a ztratit se v této temné propasti jako lůně oceánských hlubin protkaných třpytným chvěním znamená pochopit nejzazší povahu naší existence na tomto světě, magický bod, kde se člověk a Bůh setkávají a spojují."

"Protože je každý člověk od narození uvržen do světa vystaveného ďáblovu násilí, musí se osvobodit pomocí stejného brutálního násilí, bezohledným bojem proti ďáblovi."

"Svět se vyvíjí jen díky herezím." (Zamjatin)

Poznání je spojeno s překračováním. Gnostici byli divoká banda, čítající spousty menších "sekt", ti z výše postavených byli "jinde", neskonale inteligentní jedinci, jejichž podobné zástupy můžeme objevit v některých řadách hermetiků a jim podobných, ale jejich žáci byli někdy jako banda hipíků (euchité), někdy stejní maniaci jako všude jinde (pojídání nechtěného plodu po orgiích), co nepracovali (nevidím rozdíl oproti církvi, ta si přitom na ně stěžovala), přitom šlo ale v jádru o odnož křesťanů, ale můžeme říct, že ne oveček, ale těch, co chtějí znát pravdu - křesťanská církev jim dávala na prdel za jejich heretické, až ignorantské chování. Někdy byly jejich myšlenky logicky i nebezpečné obecně stanoveným definicím (dualismus). Více než cokoliv mě ale fascinovalo přemýšlet nad tím, jak je Bible (pro některé doslova sola scriptura) více než studnou spíše nástrojem - je štěstí člověka v ignorantství pouhé banální zábavy a práce. Nemusíte se ničím zabývat. Co se v Bibli ponechalo a co se z ní dalo pryč, protože to "někomu nesedlo v jeho definici... která je koneckonců vždy nějak subjektivně odůvodněná". Jestliže je v textu něco, co mi dovoluje mít moc... pak je prakticky nevyhnutelné, že s pomocí té moci budu vykořisťovat ostatní svojí doktrínou. Proč bych toho, z pozice opice-člověka, neměl využít? A nemám zájem řešit tu otázku dobra v lidské duši, kterou média vždy rády prezentují. Co ty nánosy toho špatného? Proč nikdy nevidíme ty detaily z každodenního života - a teď nemám na mysli přímo akty násilí, ale čistou sobeckou vypočítavost, se kterou se vzájemně vymačkáváme jako pomeranče. Každý vykořisťuje v rámci svých možností, co nejvíc z dané situace může a tohle se neváže jen k náboženství a lidi, kteří namítají "Já nejsem věřící" - stejně se tě to týká, žiješ v kultuře, staletí budované na těchhle základech, sociologicky, výchovou, strukturou společnosti se tě to dotýká, a i když se otevřeně nehlásíš, jsi členem. Takže, kdo chce, aby obyčejný člověk měl skutečné poznání? A je to ještě lepší... kolik lidí o něj vůbec stojí - když jsou zaměstnáni banálními cíli, které sežerou většinu jejich času? Iluze štěstí a spokojenosti. Vsadím se, že jeden den slyšet, co si vaše polovička skutečně myslí, by stačil, aby zbořil celou vaši víru v to, že tady nejde o manipulaci / moc. Dokonce i zde v 'Les Gnostiques' je zmíněno, slovy a z pozice akademické-církevní, že nemůžeme ve své fyzické podobě skutečně spatřit Boha, protože bychom z toho zešíleli. Do jisté míry chápu tohle stanovisko, protože skutečná podoba a definice Boha je nad naše chápání, ale stejně tak za tímhle vidím záměr další, zájem, jako vždy, mocenské třídy na Zemi. Je tolik skrytých textů a skrytých z nějakého důvodu... okultní svazky, vědomosti. Alchymie, hermetismus - Markión. Jeho texty nejsou (ale texty kritiky křesťanské církve jeho textů ano). Záleží, jak moc nebezpečná je vaše myšlenka vůči vládnoucí vrstvě, jak moc chcete nakrknout zmanipulované zástupy fanatiků, kteří si vybudovali "způsob". Nekanonizované texty a okult. Co to znamená? To je cenzura. Nechají vás hádat se ohledně věcí, v nichž na vaší volbě doleva nebo doprava vůbec nezáleží, protože trik je v tom nechat vás konzumovat to, co vám nic nedá a vše vezme.

Další gnostické texty: Pistis Sofia (opět na ni narážím) a je vskutku zajímavé, že dvě vydání zde na databázi mají kombinovaných "0" hodnocení. Největší náboženství na světě. Lidi nechtějí skutečně vědět. Mariino evangelium, Tajná kniha Janova, Moudrost Ježíše Krista.

"...Neustále se potýkat s myšlenkou, že existují dva vesmíry a dvě božstva, že někde v hlubinách galaxií žije váš dvojník, naše pravé já, které se nikdy nerealizovalo, a že vlastně od počátku máme tělo, srdce a duši navždy oddělené..."