Gombrich – Tajemství obrazu a jazyk umění
František Mikš
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků. Byl však především uznávaným badatelem a teoretikem v oblasti umění, jehož podnětné odborné práce jsou u nás až na řídké výjimky málo známé. Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění se snaží tuto mezeru zaplnit. Jejím cílem není, řečeno s Ernstem Gombrichem, poskytovat čtenáři výčet suchých dat, periodizací a nezáživných popisů známých děl, ale chce je naučit obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět. Kniha vznikla na základě autorova dlouholetého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Neomezuje se pouze na dějiny umění, ale pohybuje se i v oblasti estetiky, filosofie, psychologie a také sociobiologie, přičemž odkazuje jak na významné Gombrichovy vídeňské současníky, kteří ho ovlivnili (např. filosofa Karla R. Poppera či etologa Konrada Lorenze), tak na jeho následovníky zabývající se psychologií obrazového znázorňování. Úspěšná publikace, označovaná kritikou za „druhý příběh umění“, vychází již ve čtvrtém vydání, tentokrát s barevnými reprodukcemi.... celý text
Přidat komentář
Kniha si klade za cíl cosi velmi užitečného, totiž zprostředkovat mnohovrstevnaté dílo a myšlenky E. H. Gombicha českému čtenáři. Ten z jeho díla většinou zná pouze (byť výborný) "Příběh umění" ale právě tím žel jeho znalost končí. To je, vzhledem k tomu že Gombricha lze zcela suverénně zařadit mezi nejvýznamnější světové historiky umění, dosti málo. Přesně to ovšem také odpovídá faktu, že kromě knihy "Umění a Iluze", která vyšla kdysi dávno v osmdesátých letech a ještě v dosti malém (na tehdejší dobu ovšem) nákladu, u nás z Gombichových teoretických děl nic dalšího nevyšlo.
Právě tuhle mezeru se Mikšova kniha snaží vyplnit. Činí to v podstatě převyprávěním jeho hlavních myšlenek, což je ovšem dvojsečné. Kniha se sice dobře čte, je přehledná a čtenáři sděluje mnoho podstatných myšlenek a postřehů, ovšem celé je to trochu jako bychom olizovali zmrzlinový pohár přes sklo. Autor neuvádí kde tu či onu myšlenku Gombrich napsal, nezabývá se dynamikou jeho badatelských postojů, čtenáři zcela unikají jemné nuance jednotlivých knih a v neposlední řadě i jejich, vzhledem ke Gombrichovu obrovskému vyprávěcímu talentu, nikterak nezanedbatelná spisovatelská, literární hodnota.
Mezi slepými je prý jednooký králem. Buďme rádi za Mikšův počin, ovšem vydat místo něj přímo překlad některé Gombrichovy knihy by bylo stokrát užitečnější...
Jsou knihy, které vám pootevřou škvírku v okenici a dovolí vám nahlédnout do jiného světa. Pár výjimečných knih ty okenice otevřou dokořán celé a změní tím váš pohled na svět. Tato kniha přímo vykopne dveře a vy jste najednou zcela jinde. A nestojí vás to skoro žádnou námahu, neboť kniha se čte velmi dobře, je přehledně sestavená a skoro na každé stránce nabízí něco objevného. Pro mě bylo jak zjevení, že mohu číst o umění tak hodnotnou studii, napsanou čtivým jazykem bez pseudointelektuálského vršení cizích slov bez podstaty. Všem milovníkům umění vřele doporučuji.
Štítky knihy
umění teorie umění dějiny umění symbolika estetika ikonografie hermeneutika
Ucelená kniha pro všechny milovníky umění, ať už profesně či jen laicky, ze zájmu. Pokladnice informací, studnice poznání, bezesporu jedna z perel literatury dějin umění.