Gooka a dračí lidé
Richard D. Evans (p) , Ondřej Neff , Eva Hauserová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17238/bmid_gooka-a-draci-lide-eOO-17238.jpg
3
58
58
Do tajemného prostředí planety Janatris nás přivádí první svazek románového seriálu o Gookovi, muži, který se hrdinou nezrodil, nýbrž se jím stal. Sterým nebezpečím musí Gooka projít na své pouti do země Marin-Daninů, kde na něho čeká strašlivá pravda. Nalezne u Dračích lidí záhubu nebo záchranu? Cena, kterou musí zaplatit, je možná vysoká a raději bude volit smrt… První román, Mudrc Mekla, napsal společně s Evou HAUSEROVOU a zúčastnili se s ním soutěže o Cenu Karla Čapka. Ondřej NEFF po dohodě s oběma autory rukopis upravil do podoby, v níž vyšel knižně jako Gooka a dračí lidé (Golem Ríša 1991). Jde o dobrodružnou fantasy, jejímž hrdinou není svalnatý bojovník, ale obtloustlý, intelektuální mužík jménem Gooka. Putuje fantaskním světem a prožívá v duchu pikareskního románu jedno dobrodružství za druhým, přičemž vždy vítězí spíše štěstím než vlastním přičiněním. Cílem jeho putování je vyspělá civilizace Marin-daninů, kterou tvoří potomci kolonistů z jiné planety.... celý text
Přidat komentář
Slabota a příšerná slátanina. Je to absolutně o ničem, nemá to hlavu ani patu. Kdysi jsem hrál hru, která byla super. Vůbec nemůžu uvěřit, že na základě tohoto do tvorby hry někdo šel a že to dopadlo tak dobře.
Celkem zklamání. Pár dost pěkně popsaných obrazů, ale jinak děj o ničem, divný závěr, ztráta času.
Docela zklamání. Příliš mnoho zbytečných postav a epizod bez vlivu na děj, podivné vyvrcholení a pár vtipných pasáží bohužel celou knihu nezachrání...
Krásný a úžasný příběh, původně jsem po této knize sáhla, abych se dozvěděla, kdo jsou ti Dračí lidé a myslím, že jsem dobře udělala.
Asi až přespříliš dlouho jsem odkládal přečtení knihy, podle jejíž námětu vznikla má oblíbená PC hra Gooka (1997). Dokonce se mi povedlo knihu koupit dvakrát - první nákup jsem stihl po jedenácti letech zapomenout :). K mému překvapení kniha se hrou sdílí sotva 10% příběhu a i to málo společné se už v základních motivech naprosto odlišuje.
Přesto mě děj zhruba do dvou třetin bavil. Nastíněný fantasy/sci-fi svět je slušným dobrodružným lákadlem a hlavní postava je vtipně nesympatickým blbem, kterému sice drsné vystřízlivění z jeho postojů rádi přejete, ale zároveň se mu i tak nedá nefandit. Satisfakce však spíše nepřichází. Celým příběhem je Gooka protažen téměř bez vlastního přičinění a jeho tři průvodci jsou ve výsledku natolik zaměnitelní, že si jejich jména ke konci popletl i samotný autor. Přitom je logické, že titulní hrdina musí být vzhledem ke své povaze vláčen okolnostmi, proč ale nezakomponovat prvky náhody, štěstí, popřípadě smůly? Proč otěže celého Gookova putování přebírají jiné postavy s čím dál tím menším charakterovým vykreslením a pochybnou motivací?
Poslední třetina knihy je pak čiré zlo a utrpení, zajímavě nastíněné motivy zůstávají neukončeny, chování hlavní postavy nelogické, podivné charakterové změny a nesmyslná překombinovanost nových okolností podraží zajímavě načrtnutému předchozímu ději nohy.
Jako potvrzení svých dojmů považuji autorův pozdější scénář ke hře, ve kterém se všech vytýkaných nesmyslů zbavil, čímž svět Gooky učinil mnohem stravitelnějším a zajímavějším. Škoda jen, že ne v knižní podobě.