Gramatické studie 2

V každé z pěti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizované problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově. V první kapitole rozděluji prvky množiny exhaustiv do tří skupin podle jejich vztahu k významovému rysu usmrcení sémantického participantu děje. V druhé kapitole docházím k závěru, že příčinou spíše jen výjimečného přitváření nových podílných sloves není ani tak případný vznik homonymie (povytahovat tahák z penálu vs. povytahovat všechny rajčatové keříky), jako mnohem spíše to, že význam posobnosti mohou (bezpříznakově a za pomoci kontextu či konsituace) bez problémů vyjadřovat i perfektiva, jejichž sekundární imperfektiva by mohla fundovat distributivní slovesa (Rozdal jim papíry vs. Porozdával jim papíry). Ve třetí kapitole podrobuji kritice některé argumenty, které byly předloženy ve prospěch / v neprospěch tvrzení, že v současné češtině existuje akuzativní se. Závěrem čtvrté kapitoly je (mimo jiné) zjištění, že míru přechodu verbálních adjektiv na -ící/-oucí z paradigmatu slovesa směrem k slovnímu druhu substantivum nelze testovat jen na základě morfologických, slovotvorných a syntaktických vlastností dané jednotky, ale je třeba přihlížet také k frekvenci. V kapitole páté představuji klasifikaci výjimek z morfologických, slovotvorných a syntaktických pravidel a v některých případech se pokouším i o zformulování jejich příčin.... celý text