Greenwoodovci
Michael Christie
Jake Greenwoodová pracuje ako sprievodkyňa v jednom z posledných pralesov na svete v Britskej Kolumbii v Kanade. Jedného dňa si na dvoch jedlách všimne hrdzavé ihličie a po rozbore odobratých vzoriek zistí, že stromy napadlo neznáme hubové ochorenie. V rovnakom čase sa jej do rúk dostane denník, ktorý údajne patril jej prastarej mame, a vďaka nemu sa Jake konečne dozvie strhujúci príbeh svojej rodiny, ktorý sa začal v roku 1908 zrážkou vlakov neďaleko mestečka Estevan. Jake ako odborníčka na stromy však dobre vie, že tak v rodine, ako v lese, na pokrvnom príbuzenstve až tak nezáleží, dôležitá je vzájomná pomoc, ochrana a podpora. A presne o tom hovorí príbeh o Greenwoodovcoch.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Slovart (SK)Originální název:
Greenwood, 2019
více info...
Přidat komentář
Podle titulu a podle úvodní části jsem se nemohla než domnívat, že půjde o životní prostředí, jeho úpadek v době od nás vzdálené už jen nějaký tucet let. Překvapením bylo, že se najednou vrháme do minulosti, a to minulosti nikoli přírody, ale konkrétních lidí, a prokopeme se až do začátku 20. století, tedy přes několik generací. A odkrytím každé "vrstvy" dostáváme stále bouřlivější lidský příběh (v Dickensovském duchu). Jak dalece byl pokrevně rodinný, toť otázka, ale odpověď je po těch letech pro něco sice podstatná, jako třeba dědictví, ale obecněji vzato zcela zbytečná. Prostě vazby, jejich vznik či rozpad, mohly být (a byly) velmi nečekané. A právě o tomhle genealogickém stromu, přesněji lese, tahle kniha je. A taky o krásách severní Ameriky, kterou spolu s hrdiny projezdíme křížem krážem.
Na knize mi ale vadily dvě zásadní záležitosti, které mi neumožnily dobré čtení a vůbec trochu odrazovaly: velice malá písmena a k tomu značná délka textu, a tisk na okraji každé stránky, který měl nejspíš navodit i v rámci ořízky dojem letokruhů - ale nenavodil a navíc se na něj spotřebovalo tedy nemálo přírodních zdrojů.
Tenhle úžasný příběh (nebo spousta příběhů spletená v jeden) opravdu "bere dech"... A čím hlouběji se dostáváte do minulosti, tím nabírá na dramatičnosti, spletitosti a temnotě, až jste nakonec rádi, že se děj zlomí a přesměruje se zpátky do budoucnosti... jenže ta bohužel není ani o trochu optimističtější... Podle mě jeden z nejlepších titulů překladové literatury v letošním roce...
Krásný rodinný příběh. Chvíli jsem tento zážitek musela vstřebávat. Doporučuji!