Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje – vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
Siege and Storm, 2013
více info...
Přidat komentář
Ještě slabší než první díl. Vysloveně červené knihovna, ve které se většinu času řeší, na jakou slavnost se vezmou jaké šaty a podobné závažné problémy. Děj jde vlastně odnikud nikam, trocha akce je až v samém závěru knihy.
Pořád jsem s hodnocením na půl cesty, ale čtu dál :-D Takže ano, pořád se to čte samo, spád (až na návrat do Os Alty, to mi přišlo trochu natahovací) je taky super, líbí se mi předmluva a závěr, i zápletka se zvraty super, ale pořád tu jsou rezervy, cítím je. No nic, jde se celkem s chutí na další díl, teď už prostě musím vědět, jak to skončí!
Vzhledem k tomu, že jsem druhý díl četla asi rok po dočtení prvního, měla jsem ze začátku trochu problémy dostat se do děje. Ale vzhledem k tomu, jak čtivě autorka píše, nebyl to zase až tak velký problém.
Přišlo mi, že většina děje se odehrála na začátku, tam to byla samá akce a napětí. Později už se toho tolik nedělo a knížka začínala mít docela vycpávkový efekt (upřímně jsem to od druhého dílu vlastně i čekala). Osobně mě zaujal konec, díky kterému bych se snad měla brzy dostat k přečtení závěrečného dílu.
V prvním díle mě štval Mal, toho jsem fakt nemohla vystát. V tomto díle mi upřímně moc nevadil (čemuž se sama divím :D), o to víc mě ale rozčilovala Alina. Její myšlenkové pochody a jednání jsem někdy vážně nepobírala..
Celkově si ale myslím, že se i když má své mouchy, je to stále velmi podařená kniha.
Co říct?
Ani první díl mě tolik nenadchnul, je to taková ohraná klasika, i když moc hezky vymyšlený svět. Ale Šest vran je Šest vran. Pravděpodobně kdyby mi bylo 15+- tak to budu mít naopak. Pro mladší je Griša určitě moc prima.
Mal mě celej díl akorát štval, Alina si u mě nevedla o moc líp. Což není nic moc, když jsou vám protivní hlavní hrdinové. A ty jejich úlety.... No, nic pro mě slabší knížka, ale přečtu i poslední díl :)
Na tuhle knížku mám trochu rozpolcený názor. Co si budem nalhávat, je to vycpávkový díl. Přesto mě bavil o hodně více než Světlo a stíny. Zejména díky Nikolajovi, kterého jsem si zamilovala hned od prvního okamžiku. Skoro u každé jeho hlášky jsem se musela ovládat, abych nedostala záchvat smíchu. Světlou stránkou je i David, kterého jsem si taky docela oblíbila. Děj už nebyl tak předvídatelný a dalším plusovým bodem je samozřejmě čtivost celé knížky.
Na druhou stranu mě strašně vytáčeli Alina s Malem, hlavně ve druhé polovině knížky. Doslova jsem měla chuť oba dva vlastnoručně uškrtit. Taky jsem měla pocit, že se dlouhou část nic nedělo, to ale vynahradila její čtivost. Další věc, která mě doháněla k šílenství, bylo zaměňování Nikolajova jména s Vasilijovým. Jednu dobu jsem opravdu pochybovala, jestli tahle knížka vůbec prošla korekcí.
Sečteno podrženo, tahle knížka je o něco lepší než ta předešlá. Co ale mě přinutilo si ji oblíbit podstatně více, byl Nikolaj.
O něco slabší než první kniha, ale pořád si kniha zanechává své kouzlo. Je čtivá, dokáže vyburcovat emoce (v tomto případě hlavně vztek na Mala a Alinu, kteří mě v druhé polovině knihy opravdu štvali).
Naopak Nikolaj mi nepřišel vůbec jako náhrada za Temnyje. Během čtení jsem si na něj nedokázala vytvořit ucelený názor, ale ke konci knihy jsem si ho trošku oblíbila. Uvidíme, jak to s ním ve třetí knize nakonec dopadne.
Co mě dost rozčilovalo, bylo zaměňování jmen Vasilije a Nikolaje. Jestli bude Fragment dělat nějaké dostisky, doufám, že si to tam opraví.
Trochu vycpávkový díl, ale styl psaní je dostatečně čtivý na to, aby to vynahradil. Možná trochu víc akce a bylo by to perfektní.
Druhý díl byl pro mě zbytečně zdlouhavý, myslím, že by se jeho děj dál klidně zkrátit jen do nějakých 100 stránek. Objevilo se několik nových zajímavých postav, nejvíc jsem si oblíbila asi Sturmhonda.
Vztah Mala a Aliny mi naopak v tomto díle dost překážel a jejich neustálé dohady mi byly hodně protivné.
No druhý díl určitě o kapku lepší než první - rozhodně pár neočekávaných zvratů. Všichni hlavní hrdinové jsou sympatičtí a žádný neleze vyloženě na nervy jen na Alina je občas trochu na zamyšlení,ale u některých knih to bývá určitě horší. Každopádně oproti jedničce tu máme milostný trojúhelník a musím říct, že sama nevím komu bych to přála nejvíc :-D Temnyj je pořádný badboy ,ale sakra něco na něm fakt je a něco mi říká,že s nim ta holka stejně skončí :-D no uvidíme :-)
Trochu jsem čekala, že když už Alina vyrazila na výlet za hranice, poznáme i nějaké jiné země, ne že se v podstatě hned zase vrátí do Ravky. I tak se mi ale tenhle díl líbil, hlavně Sturmhond, což je přesně ta typická postava vtipálka, která příběh oživuje a do té doby mi tam chyběla.
Na díle bylo hodně vidět, že je to spíš vycpávka mezi 1. a 3., nakonec to ale ničemu nevadilo. Jen myslím, že by se autorka měla trošku víc zamyslet nad trváním některých cest - stejná cesta, na kterou v prvním díle potřebovali hrdinové měsíc, jim teď zabrala jen pár dní, což bylo trošku zvláštní :D A ve třetím díle je to stejné.
Úžasný příběh, fantastické a charismatické postavy, nevýslovně sympatická hlavní hrdinka - žeru její proměnu a navrch spoustu magie ve fantaskním světě.
Tato kniha trpí pouze svou délkou. Ač příběh pomalu graduje, jsou pasáže, které prostě jen vyplňují stránky, aby zbylo dost akce pro poslední knihu série.
Nicméně posledních pár stránek jsem projela jako pendolino Prahou, s mantrou "Sankta Alina" přidušeně mumlajíc si pro sebe.
Druh díl je klasický přechod mezi začátkem a vyvrcholením, ale děj byl zajímavý a rychle ubíhal. Hned se jdu pustit do posledního dílu :)
Takový dobrý druhý díl. Bylo to asi stejně napínavé jako první díl a někde byla docela hluchá místa. Mě se ale hodně libily nové postavy. Postava Strumholda byla fakt jako živá a jeho charakter mi dost přirostl k srdci. Nedalo by se říci, že se mi líbí také charakter Mala, ale k mému údivu mi až tak moc nevadil. Alina se někdy chovala dost hloupě, jinak se mi tato kniha líbila.
Oproti prvnímu dílu je knížka na trochu vyšší úrovní. Sturmhond byl konečně plasticky popsaná postava. Oproti tomu Nikolaj... to už zdaleka takový sympaťák nebyl.
Začátek knížky mi přišel dost na vlnách, nejen kvůli moři. Celý děj mi přišel jako taková proložka mezi prvním a třetím dílem – někam směřoval, ale bylo jasné, že k závěru se neschyluje.
Tak uvidíme jak to vyvrcholí. Každopádně, čtivé to bylo, to zas jo.
Štítky knihy
magie fantasy pro dospívající mládež americká literatura romantika pro dospívající mládež (young adult) nadpřirozené schopnosti zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2017 | Šest vran |
2017 | Světlo a stíny |
2018 | Prohnilé město |
2019 | Zjizvený král |
2017 | Bouře a vzdor |
Neskutečně nudný vycpávkový díl. Bylo to tak hrozně vleklé a skoro nic se tam nedělo, že tomu dávám i méně hvězd, než knihám, které mě strašně štvaly svými chybami. Ty ve mě totiž probudily aspoň nějakou emoci než jen nudu.
Například Alina a Mal se k sobě skvěle hodili. Oba nemám ráda a oba byli tak nudní a otravní, že si ani nezaslouží být s někým jiným (že bych třeba Alinu s někým shipovala...).
Jedna hvězda je za Nikolaje, který aspoň za trochu stál. Byl to sice klaďas, ale necita, který dělal jen věci, co se jemu hodili. Závěr nebyl špatný, ale celou knihu to nevytáhne.