• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Familiár - Leigh Bardugo

V ošuntělém domě uprostřed Madridu si posluhovačka Luzia Cotadová pomáhá střípky magie, aby přečkala dny nekonečné dřiny. Když jsou její skrývané schopnosti odh... detail knihy

Nové komentáře u knih Leigh Bardugo

Šest vran

„Skvělá kniha, trochu delší.“
— xena2405

---

Familiár

„Leigh Bardugo mám ráda a každou její knihu bedlivě vyhlížím. Neunikl mi tedy ani Familiár. Když se na knihu začaly množit vesměs negativní nebo přinejmenším rozpačité reakce, trochu jsem zaváhala. Tak špatné jako King of Scars to přece být nemůže… Nebylo, ale rozhodně to patří k autorčiným slabším knihám. Vedle Vran nebo Alex si Familiár ani neškrtá. Abychom si rozuměli – kniha má skvělý jazyk a precizní řemeslo, dobově je věrohodná a je vidět, jakou si s ní autorka dala práci. Jenže je tak vypíglovaná, až působí neskutečně sterilním dojmem – zcela jí chybí nějaký „duch“, nedokáže vyvolat emoce a ve výsledku působí plochým, místy i docela nudným dojmem. Hlavní hrdinka je nesympatická – je super mít ambice a chtít se vyšvihnout výš, ale tady byla prostě Luzia jen protivná a sobecká a nějak jsem se do ní nedokázala vcítit. Chemie mezi ní a Santángelem byla nulové a co se jejich vztahu týče, bylo to pro mě dost WTF – prostě tam najednou byl, protože autorka to tak řekla. Chyběl mi tam nějaký vývoj, abych jim to celé dokázala uvěřit. Taky jsem se trochu bála linky s inkvizicí, protože bylo jasné, kam to celé směřuje, ale ačkoliv nejsem příznivcem mučení a pálení čarodějnic, i tohle mi přišlo jaksi bezzubé – vůbec jsem neměla o Luzii strach. Na druhou stranu ale oceňuji, jak lidsky to bylo podané (ve smyslu, jak se lidi radši přiznají ke všemu, žádné hraní na hrdiny…). Familiár tak pro mě byl celkově docela zklamáním, ačkoliv některé světlé momenty měl. Ty ale nedokázaly vytáhnout celou knihu výš než na průměr – obzvlášť s ohledem na to, že autorka už má na kontě pár slušných pecek.“... celý text
— Daletth

---

Šest vran

„Posloucháno jako audiokniha. Tohle byla vážně pecka. Těch 17h poslechu uteklo neskutečně rychle a zvládla bych ještě dalších pár hodin navíc. Bylo to skvělý a hurá na další díl. Doporučuji všem milovníkům fantasy.“... celý text
— spami

---

---

Šest vran

„Tak já nevím. Ne, že bych měla velká očekávání, ale nečekala jsem, že bych knihu odložila tak brzo s tím, že byt mě to vůbec nebavilo. Nepřečetla jsem mnoho stran, ale i z nich mi bylo jasné, že to nebude ono.“... celý text
— apq

---

Šest vran

„Ač Kazu Brekkerovi není ještě ani dvacet let, už se stačil vypracovat na fenomenálního podvodníka a zloděje, který si poradí s jakoukoliv špinavou prací a vyvleče se z každé situace. Když jednoho dne dostane nabídku, co mu má vynést pohádkové jmění, neváhá, ačkoliv se v podstatě jedná o sebevražednou misi. Tentokrát ale na to sám nestačí. Následuje ho dalších pět osob s různými magickými schopnostmi a s různě složitou minulostí, jakou má i on. Podaří se jim misi splnit? Všem? A co všechno se v průběhu odhalí? Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu pěti hlavních postav. Kniha sice nemá početně moc stran, ale i tak jsem ji četla na své poměry dlouho. Počítejte s tím, že má kniha velký formát a malé písmo. Čtení mi tedy úplně neodsýpalo, ale zároveň děj byl takový, že mě vtáhnul a zajímalo mě, co bude dál. Děj není nabitý akcí, nemůžete říct, že by se na každé stránce něco dělo, ale podprahově se něco děje stále, což postupně odhalujete. Když už to vypadá beznadějně, přijde zvrat, který vás přesvědčí, že některé postavy byly stále o krok napřed. Charaktery postav jsou na této knize to nejlepší. Máte dostatek prostoru se se všemi postavami seznámit, utvořit si na ně názor a fandit jim. Můžou v podstatě všichni na první dobrou působit záporně, ale po náhledu do jejich minulosti pochopíte, že po tom, čím si prošli, neměli na výběr a že někdy není jiná cesta, než cesta pomsty. Plynule se tu prolínaly dvě romantické linky mezi Kazem s Inej a Matthiasem s Ninou, ale vzhledem k tomu, jak to mezi oběma páry bylo z různých důvodů křehké, se nic výrazného nestalo. Ale přesto jsem si k nim vztah dokázala vytvořit. Hodnocení strhávám vlastně jen za to pomalejší tempo a že kvůli tomu mi některé věci zpětně utekly, protože jsem tu knihu holt četla dlouho. Možná některé části byly zbytečně dlouhé a ztratila jsem tak potřebnou pozornost. Do druhého dílu se ale určitě pustím.“... celý text
— adela.hol