Gudrun a chrám z mramoru
Pavel Pleskač
Tragicko-komický komiks Gudrun a chrám z mramoru se odehrává v Jihlavě v letech 1938 až 1945 a jeho hlavními postavami jsou spolužačky z gymnázia: Hana (židovského původu) a Gudrun (pocházející z česko-německé rodiny), přičemž svérázná Gudrun je dominující postavou komiksu. Tato pilná falšovatelka omluvenek se na začátku příběhu, místo aby chodila do školy, věnuje na zahradě rodinné vily četbě Kapitálu od Karla Marxe (který se jí ovšem nikdy nepodaří dočíst do konce). Z této idyly je vyrušena historickým vývojem, který vrcholí příjezdem německých tanků. Většina německy mluvících obyvatel Jihlavy obrněná vozidla nadšeně vítá, nikoli však hlavní postavy. Hana je vyloučena ze školy a Gudrun zahajuje proti novému režimu odpor, nejprve pasívní, stejně jako její zbožná katolická sestřenice Adelheid, která bojuje proti nacistům (neúnavně i když neúspěšně) prostřednictvím modliteb a zapalování svíček. V roce 1942 se nepříliš vzorné studentce Gudrun podaří přece jen odmaturovat a zanedlouho se její dosavadní život mění v tragédii. V době kdy vlak odváží Hanu z Terezína do vyhlazovacího tábora, se Gudrun spolu s třemi českými trempy od řeky Oslavy pouští vybavena tatínkovou pistolí do skutečného odboje...... celý text
Přidat komentář
Celkem povedený válečný komiks. Nejvíce se mi na tom líbil kontrast obyčejného života několika skoro dospělých postav a následná zrůdnost války. Autor používá nenucený smysl pro humor, který krásně vynikne (je ho málo, ale tak akorát). Gudrun a její kamarádi, nikdy neudělali nic špatného, žili normálním životem a najednou... Najednou si Hana představila jak je někde daleko, daleko za mořem, na krásné slunečné písečné pláži nad kterou Hitler nemá žádnou moc.. Na kresbu mi chvíli trvalo si zvyknout, později jsem si ji ale začal vychutnávat.
Na trochu dětinskou kresbu se dá vcelku brzo zvyknout. Autor má nejspíše rád vojenskou techniku, protože ta je vykreslena sice schématicky, ale docela přesně. Jinak pohled na válku očima dospívající Němky z Jihlavy je hodně zajímavý.
Docela vtipné (I po letech mě baví reakce hlavní postavy na zprávu, že půjde do koncentráku: ''Ale já su zvyklá dostávat snídani do postele!'') a pro mě je lepší o to, že se částečně odehrává na mně dobře známé Oslavce (''A to je všechno?'' bývá asi častá reakce lidí poté, co uvidí zbytky hradu Kraví hora, ty dvě obloukové zdi naproti sobě)