Guernica
Dave Boling
Baskické město Guernica bylo v roce 1937 srovnáno se zemí německými bombami. Tato událost je ústředním motivem románu, jehož autorem je americký novinář Dave Boling. Ten se ve své prvotině zjevně inspiroval Hemingwayem, zejména díly Sbohem armádo a Komu zvoní hrana. Výsledkem jeho snažení je poutavý příběh odvahy a vytrvalosti, spojující rodinnou ságu s popisem tragédie v Guernice. Zároveň se autor s neskrývaným obdivem věnuje i protivenstvími stíhané baskické národní kultuře.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
Guernica, 2008
více info...
Přidat komentář
Baskové – hrdí, tvrdě pracující, ale zároveň plní života, lásky, tance, užívající krás života… Čtenář se ocitne v Guernice a chtěl by zde žít. A pak pomalu přichází válka a s ní strach a obavy. Život se v jediném okamžiku proměnil v peklo a už nikdy nic nebude jako dřív… Jeden z nejlepších historických románů jaké jsem četla.
Rozpačitost, to mi z knihy zůstalo. Do poloviny se jedná o příběh několika baskických rodin a líčení jejich života. Potom jejich poklidný život začíná narušovat pomalu ale jistě bída, ale vlastně se pořád nemluví (ani moc neví) o válce (krom jednotlivců, kteří se angažují, třeba jako "pašeráci" mezi Francií a Španělskem). Poté se několika střihy čtenář dozvídá o chystaném leteckém útoku.
A v polovině knihy to začne - popis náletu je pochopitelně hrůzný a navíc velice emotivní, protože některé z oblíbených postav nepřežijí. Po náletu z dubna 1937 pak už spíš zkratkovitě do roku 1940 sledujeme obnovu města, osudy přeživších a dozvíme se o odsunu dětí z Bilbaa do Anglie.
Autor slíbil, že se vyvaruje popisu politické a vojenské situace, což bych za jiných okolností uvítala, ale tady tedy zrovna ne: právě ta nesmírná komplikovanost, či lépe současný vhled do již důkladně prozkoumaného podhoubí občanské války a samotného náletu je pro přiblížení této události dle mého naprosto nezbytné. Takhle z toho opravdu zbyl jen romantický příběh Basků (slaďák) a nálet (tragická akce) - americký mustr? - a čtenář se nedozví vůbec nic nového.
Vadily mi počáteční nesouvisející kratičké vstupy ze života Picassa, který samozřejmě v době náletu ve Španělsku nebyl a veškeré informace o náletu měl jako ostatní z médií. Ale měl imaginaci, takže jeho obraz je opravdu tak děsivý, jak je to jen možné. (Když jsem ho v Pradu spatřila, nebyla jsem vůbec připravená na jeho velikost a barevnost, takže mě na místě skutečně ohromil a poděsil.) A práci na obraze se zase věnuje pár kratičkých vstupů v románu. A tyhle vstupy byly dobré a měly své místo, pasovaly.
Autor se snažil něco z historie a zvyků Basků v románu sdělit, proto mě velice zaráží, že vedle pár baskických slovíček používá španělskou transkripci jména města a ne původní baskické jméno Gernika (navíc v češtině se dá lépe skloňovat!).
Čtenář by tedy měl ke knize přistupovat jako k obyčejnému románu (ne nutně špatnému, ale bez přesahu), nic víc a nic míň: o národu a jazyku, natož historií Basků se dozví jen málo, o španělské občanské válce téměř nic.
Příjemné překvapení! Velice autenticky napsané dílo o občanské válce ve Španělsku. Převážná část knihy je věnována prostému baskickému lidu, kterou vhodně doplňují vedlejší příběhy známých osobností v podobě malíře Pabla Picassa a německého leteckého esa von Richthoffena patřícího do bombardovací letky Legie Condor, která se postarala o vybombardování Guerniky. Jednalo se tak o první masivní letecký útok na civilisty v Evropě.
Baskové, hrdý národ, stejně jako španělští Katalánci, kteří mají svůj specifický a izolovaný jazyk (Euskara), celou řadu tradic, kterým asi nejvíce vévodí tradiční pastevecký baret (Txapelu). Mnohými odborníky byla právě španělská občanská válka brána jakýmsi předvojem či vojenským cvičištěm před nezadržitelně se blížícím válečným konfliktem v podobě 2. světové války.
V knize je povícero osob, avšak pomalejší tempo knihy dá všem zúčastněným dostatečný prostor k tomu, aby si je čtenář včas začlenil a sžil se s jejich osudy. Samotná katastrofa v podobě bombardování přichází zhruba od poloviny knihy, takže nic není uspěchané, ani naopak odbyté. Jistý prostor v knize dostává ve své poslední třetině i průběh 2. sv. války v sousedící Francii a Anglii, který měl na obyvatele Baskicka taktéž nemalý vliv.
Pokud máte rádi knihy o obyčejných lidech zasažených do historických realií, rádi s nimi sdílíte každodenní strasti a neduhy života, bude pro vás tento román velice příjemným překvapením.
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a moc se mi líbila. Ještě 50 stran před koncem jsem myslela, že dám 5 hvězd, pak mi přišlo, že se autor pokusil v rámci možností o happy end, který se k celému vyznění knihy nehodil...
Už od prologu se rýsovalo, kdo bombardování přežije a hrozně moc jsem si přála, aby přežilo více hrdinů. Krásné vztahy lidí ve městě umocňují hrůzu náletu vedeného především na civilní obyvatelstvo.
Přesto obyvatelé hor zůstali nezlomeni a našli v sobě sílu zapojit se do protifašistického odboje
Konec je příliš plný šťastných náhod, přesto knihu doporučuji.
A viete ako som sa dostala k tejto knihe? Niekde v rozhovore Benedict Cumberbatch odporúčil túto knihu ;) A ja si hovorím, ok, tak skúsim, keď to odporúča Sherlock :D A veruže to bolo dobré odporučenie. Táto kniha je úžasná. Jednak po historickej stránke mi priblížila udalosti v Španielsku, o ktorých som teda ozaj nevedela takmer nič. No a na druhej strane ponúkla pohľad na krásne, hlboké a pevné vzťahy v rodine a manželstve. Príbeh je plný ozajstnej úprimnej lásky a radosti, tragédie, ktorá vám až zviera srdce, no tiež ozaj neuveriteľnej sily, kedy ľudia zničení bolesťou a stratou, dokážu vstať a kráčať ďalej. No jednoducho táto kniha patrí do zoznamu mojich naj, naj, najlepších kníh :) AJ
Velké katastrofy nabývají reálnosti až se jmény osob, ať jsou fiktivní nebo reálné... Tenhle příběh zhmotnil katastrofu Guerniky velmi přesvědčivě; příběh plyne, hrůza přijde, ani nevíme jak. Knihu proto mohu vřele doporučit!
Těšila jsem se na Komu zvoní hrana v moderním hávu. Tolik neskutečného červenoknihovního plkání... To jsem nedala. Kniha má velmi pěkné hodnocení, ale můj šálek kávy opravdu není.