Guernseyská literárna a koláčová spoločnosť
Annie Barrows , Mary Ann Shaffer
Je január 1946. Londýn sa vynára z tieňa druhej svetovej vojny a spisovateľka Juliet Ashtonová hľadá tému pre svoju ďalšiu knihu. Kto by si bol pomyslel, že ju nájde v liste od muža, s ktorým sa nikdy nestretla, obyvateľa britského ostrova Guernsey, ktorý cez vojnu okupovali nacisti? Raz si v antikvariáte kúpil knihu Charlesa Lamba a na prázdnom liste našiel jej meno. Píše jej v nádeji, že mu poradí, ako by sa dostal k ďalším knihám tohto autora. Juliet si začne písať so svojím novým známym a postupne preniká do sveta Guernseyskej literárnej a koláčovej spoločnosti, jedinečného čitateľského klubu, ktorý vznikol za jedinečných okolností. Poskytoval svojim členom alibi, bez ktorého by boli skončili vo väzení. Juliet vedie pozoruhodnú korešpondenciu s čarovnými, hlboko ľudskými členmi Spoločnosti, od chovateľov prasiat po frenológov – amatérov, ktorých spája láska k literatúre. Z ich listov sa dozvedá o ich ostrove, literárnom vkuse, o tom, aký silný, pretvárajúci vplyv mala na ich životy nedávna nemecká okupácia. Uchvátená príbehmi týchto ľudí sa vypraví na ostrov Guernsey a to, čo tam nájde, ju zmení na celý život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, 2008
více info...
Přidat komentář
Čítala som slovenský preklad "Guernseyská literárna a koláčová spoločnosť", ktorý vydal Tatran v r. 2009 a bola som nadšená a rozhodnutá navštíviť Normandskè ostrovy. Snáď sa mi to podarí.
Příběh mi připadal naprosto úchvatný, dopisová forma se mi opravdu velmi líbila (podobným typem jekniha Dopisy z ostrova Skye), nejraději bych se tam ihned rozjela podívat a zapsala se do místního spolku čtenářů :-)
Po knize jsem sáhla v podstatě z nouze. Ale nakonec jsem byla mile překvapená, byť začátek byl takový chaotický a zdlouhavý. Nakonec to byl takový milý i když chvilkama smutný příběh. A díky dopisovému pojetí to mělo to kouzlo.
Dopisové pojetí mě nejdříve dosti zaskočilo, ale nakonec si mě plně získalo. Doporučuji k přečtení.
Nádherná kniha, hned bych jela do Normandie a strávila tam zbytek života, zvlášť kdybych tam narazila na takové přátele!
"Pokud Vám čas dovolí, abyste si se mnou dopisoval, odpověděl byste mi na pár otázek, prosím? Vlastně mám celkem tři. Proč jste museli tajit, že rožníte prase? Jak mohl díky pečínce vzniknout literární spolek? A hlavně, jak vypadá a chutná koláč z bramborových slupek – a proč jej máte v názvu Vašeho spolku?"
To a mnohem více k dočtení v příjemné knize, kde se podařilo dávkovat to dobré i zlé tak akorát. Po zorientování v postavách mi forma dopisů připadá skvělá, zvláště pro nenásilné skloubení více minipříběhů. I romantická linka fiktivní autorky je podaná poměrně vkusně, i když v závěru trochu převálcuje ty vážnější motivy.
Pribeh me rozesmal, rozplakal i rozneznil. Je to silne a zaroven jemne cteni. Zkratka nadhera!
Pááni, sepsat celou knihu pouze prostřednictvím dopisů, a navíc - jakou knihu! Bylo to tak milé, nostalgické čtení s úsměvem na tváři a s chutí sednout na první letadlo směr Normanské ostrovy a doufat, že tam tak milé lidi vskutku potkáte.
Knihu jsem četla asi před rokem ve zkrácené verzi a ještě jsem si trochu pamatovala děj (i když pouze mlhavě a nepřesně). Román mě zaujal tím, že je psán formou dopisů a přestože autorka píše o neradostných poválečných letech, dýchá z knihy pohoda a laskavý humor. Škoda, že se autorka jediného románu, který napsla až na "stará kolena" vydání nedožila. Jednou bych se ke knize ráda vrátila a přečetla si ji v angličtině...
Moc milá, odpočinková kniha. Z počátku jsem měla trochu problémy se začíst, forma dopisů mi přišla nevšední, ale překvapivě jsem si rychle zvykla na tento styl psaní a hlavní postavy si oblíbila. Kniha čtivá, laskavá, odpočinková, naivní a umí pobavit!
Tuhle knížku bych koupila svojí mamince. Je o válce, ale dokáže o ní vyprávět laskavě, přitom nezastírat realitu a vzbudit zvědavost.
Ze začátku jsem se nemohla začíst do stylu vyprávění formou dopisů, trochu zmatek a nepřehlednost. Ale pak jsem začala postavy rozeznávat a všechno do sebe pomalu zapadalo. Díky dopisům se mohou střídat i různé formy jazyka a styl vyprávění, čtenáři se dostane i několik různých pohledů na jednu a tutéž událost.
!!! SPOILER !!! A samozřejmě, jako u všech knížek pro maminku, nechybí šťastný konec.
Milá knížka, takové pohlazení. Sedělo mi vyprávění formou dopisů, kniha tak nějak plynula, plynula až byl konec. Stojí za přečtení.
Úžasná, milá, pohlazující kniha plná bolestí a štěstí, lidského utrpení i naděje, zloby i lásky. Kniha o společenství lidí, kteří si i v nejhorších chvílech života dokázali vlít pocity lidskosti a spolupatričnosti. A přitom je celá psaná pouze dopisy. K téhle knize se určitě vrátim a rozhodně ne pouze jednou :-)
Ke knize jsem se dostala díky doporučení. Byl poměrně velký problém se dostat k českému vydání, o to více jsem byla ráda, že jsem knihu nakonec sehnala.
Co se týče knihy jako takové, velmi se mi líbilo, že byla napsána formou dopisů. Díky tomu nebylo řečeno vše a bylo tak na čtenáři, aby si některé informace domyslel. Velmi vysoké hodnocení jsem ale musela zhruba v polovině knihy přehodnotit. Jednalo se o chvíli, kdy se hlavní hrdinka dostala na zmíněný ostrov. Přišlo mi, že od té doby jsem měla co dočinění s poměrně prvoplánovým dějem. Do popředí se dostala jedna z obyvatelek Guernsey, ze které se pomalu ale jistě stávala modla. Musím říct, že mě tím autorka hodně naštvala. Kniha se mi opravdu líbila a přišlo mi, že potenciál, který děj měl, naprosto zkazila. O co lépe autorka začala, o to hůře skončila.
Abych ale pouze jen nekritizovala, musím autorce vzdát hold kvůli nápadu s literárním spolkem. Ten nápad se mi velmi líbí a byla jsem velmi mile překvapena, když jsem zjistila, že zmíněný spolek se dá na internetu opravdu najít a že do něj aktivně přispívají uživatelé na různá témata.
Tip z komentare od jine knihy...jak to teda dopadlo?
Kniha to nebyla spatna, ale cetla jsem lepsi :( ale ne o moc :) takze tak nejak stred
Tahle kniha mě dostala .... a to až tak, že bych jí měla ráda ve své knihovničce. Ze začátku jsem byla trošku zaskočená tou formou dopisů, ale naprosto zbytečně. Mohu doporučit všem milovníkům knih, mě spolek lidí, kteří se v nelehké době války spojili a našli společnou řeč v lásce ke knihám, okouzlil.
Naprosto úžasné. Líbilo se mi snad všechno. Forma i obsah, jazyk a humor. Kniha mi připomněla Seznam pana Rosenbluma, který napsala Natasha Solomons. Komu se líbil Spolek, Seznam ho rovněž nezklame.
Kniha začala veľmi sľubne, až tak, že som zvažovala 5 hviezd v hodnotení, zopárkrát ma aj rozplakala pri opisoch, čo ľudia zažívali počas vojny a celkovo ako sa postavy pomaly kryštalizovali a utvárali, každá z nich bola svojská a ľahko sa dalo predstaviť si ich v reálnom živote, ale ...a tu sa dostávam k druhej polovici/časti knihy, ktorá už taká dobrá a zaujímavá nebola. Stále sa to čítalo rýchlo,ale začalo to byť "klišoidné" (akože Guernsey je miesto, kde Vás teší vstávať o piatej ráno, idete s úsmevom podojiť kravu alebo tĺcť maslo; a všetci sú družní, milí a máte len samú zábavu, od rána do večera sa naháňate s dieťaťom a chodíte na prechádzky), chýbala tomu originalita a začalo sa to podobať na úplne bežné príbehy, ktorých je neúrekom...Jedno sa však musí nechať, mám chuť na Guernsay ísť a vidieť ostrov na vlastné oči - minimálne turizmu urobila tá druhá časť knihy službu.