Gulliverovy cesty
Jonathan Swift
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61408/gulliverovy-cesty-61408.jpg
4
851
851
Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovi cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova (Laputa – alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie) a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1990 , Albatros (ČR)Originální název:
Gulliver's Travels, 1726
více info...
Přidat komentář
Četla jsem jako malá, co, četla, hlavně si opakovaně prohlížela úžasné ilustrace Cyrila Boudy (vydání z roku 1965). Jako dítě jsem knihu asi chápala jinak, než bylo autorovým záměrem, a přiznávám, bez těch neuvěřitelně živých a vtipných ilustrací bych se knihou asi neprokousala. Takže za mě aspoň dvě hvězdy Cyrilu Boudovi...
Dokonalá satira, platná i po bezmála třechstech letech od jejího prvního vydání.
Rozporuplná kniha. Gulliver je nespokojený se sebou a svým životem a tak se vydává s malými přestávkami na šestnáctileté putování. Vždy se rád podřídí a je velmi úslužný, nicméně vždy si všimne, že jsou i lidé horší než je on sám. Vše končí tím, že se na člunu potaženém kůží dětí protolidí vrací do svého domu a ke své rodině ještě s větší nenávistí a k tomu s vírou v nadřazenost koní nad lidmi. Zbytek života se tak chystá strávit se svými koňmi, se kterými si rozumí víc než s manželkou... Kniha má pár silných momentů, ale jinak je vcelku nudná. Možná, že je to kvůlí stáří knihy, která poprvé vyšla téměř před třemi sty lety.
I když se jedná o nejznámější autorovo dílo, mě bohužel nenadchlo.. Možná jsem knihu četla moc malá na to, abych ji porozuměla, ale přišla mi nezáživná, složitá, příliš zasahující do podrobností.. Doporučuji spíše pro starší čtenáře.
Chápu, že mělo jít o společensko-kritický román, ve své době asi zásadní, ale mě to nenadchlo. Neříkám, že bych se úplně nudil, ale bůh ví proč, čekal jsem víc.
U mě dobrý a to je za tři, dámy a pánové.
Nebyl to žádný "výbuch". Hlavní hrdina mi byl nesympatický + jelikož se jedná o satiru a já dějepisnými znalostmi zrovna neoplývám, tak jsem zkrátka nedokázala ocenit autorovy údajné narážky (píši narážky, právě protože jsem je díky své neznalosti dějin v díle nemohla rozpoznat).
Dočetla jsem s velikými rozpaky a souhlasím se svými kolegy "komentátory". Nějak jsem zatím nepřišla na to, co z této knihy udělalo tak opěvovanou klasiku.
Gulliverovy cesty je podle mě takový dětský pohádkový cestopis i pro dospělé se satirou a kritikou tehdejší společnosti. Kniha byla pro mě chvílemi nezáživná , hodnotím třemi hvězdami ,které jsou tak akorát.
V našem prostředí hodně nedoceněná kniha které ublížila její popularizace a zkrácení. Zrovna tohle vydání dává vyniknout její jedinečnosti a Cyril Bouda jako ilustrátor je prostě perfektní.
Vraj klasika pre adolescentných clapcov ?!?!? Osobne som sa pri tejto knihe velmi nebavil ba miestami ma až nudila.
Ak by som si mal vybrať dobrodružný román tak radšej volím Robinsona Crusoa
Už ani nevím, jak dlouho jsem se ke čtení Gulliverových cest odhodlávala. Upřímně se mi do nich nechtělo. Po dočtení musím konstatovat, že to sice nebylo to nejlepší, co jsem v životě četla, na druhou stranu se nejednalo ani o propadák nebo čtenářské utrpení.
Bonusové body za autorovu fantazii, která v době vzniku tohoto díla musela být výjimečná. Jen mi občas nešly pod nos krkolomné názvy, jimiž je cestopis prošpikován. Podle mě jsou zapamatovatelné jen velmi obtížně a přesto, že se hlavní hrdina setkává s různými neznámými národy, všechny kultury používají „jazyk“ velmi podobný ve své jazykolamové podobě.
Suma sumárum, přestože se jedná o klasiku, pro mě jde pouze o klasiku průměrnou.
Cokoliv zavání cestopisem, do toho se zdráhám pustit. Gulliverovy cesty mě příjemně překvapily, mnohé satirické náznaky pobavily, ale celkově to není titul, který bych nutně musela otevřít znovu.
Velice nadčasová kniha. Na to, že Swift zesměšňoval současnou společnost, tak jeho přirovnání a postřehy fungují velice přesně i na dnešní společnost. Přijde mi to také na svojí dobu hodně provokativní. Přijde mi škoda, že hodně lidí tuto knihu čte v dětství a potom se k ní už nevrátí, protože pohádka to dobrá není, ale je to výtečná satira pro starší čtenáře.
Mě osobně kniha moc nebavila, ale nebyla špatná. K postavám jsem si nevytvořila žádný vztah, takže jsem to brala spíše jako povinnost ji dočíst.
Jedna z oblíbených knih mého dětsví, na které ráda vzpomínám. Hlavně mě zajímaly praktické záležitosti, jako například jak Gulivera ošatit nebo z čeho bude jíst apod.
Část díla
Cesta do Brobdingnagu
Cesta do Laputy, Balnibarbi, Glubbdubdribu, Luggnaggu a Japonska
Cesta do Liliputu
Cesta do země Hvajninimů
Autorovy další knížky
| 1975 | Gulliverovy cesty |
| 1930 | Skromný návrh |
| 2006 | Gulliverovy cesty 1 - Gulliver na Liliputu |
| 2010 | Eseje o věcech veřejných |
| 1911 | Pohádka o kádi |
Zvláštní, že tahle kniha se řadí vlastně do četby pro mládež a děti, u nichž si získala oblibu, ačkoli její poselství je někde jinde. Vždyť se jedná o silně kritické pojednání o lidské společnosti, kde věčně troskotající námořní lékař tráví čas v zemích, které ho přesvědčují o zkaženosti lidstva. Zatímco během pobytu v Liliputu je Gulliver ještě trochu shovívavý k Anglii, každým dalším dílem narůstá jeho zahořklost a stupňující se kritika, která vrcholí posledním dílem, kde nad celou tehdejší evropskou společností nadobro láme hůl. Jemný humor tak přechází do satiry a končí hořkou jízlivostí. I přes tří set leté stáří spisu jsou mnohé Swiftovy výpady proti lidstvu stále aktuální. Zajímavé pak je i to, že, narozdíl od jiných společensko-kritických románů, Gulliver nenabízí naději nebo návrhy o nápravu, ale snaží se o naprosté odloučení od lidského společenství. Což vede k otázce, je-li to s námi opravdu tak marné.